Bledule v Králově zahradě a k pramenům Svitavy
Semanín - Králová zahrada - Psí kuchyně - Památník včelích matek. Délka trasy 16 / 7 km, odjezd 8:18 h.vlak ČD z hl.n., návrat 17:00 h. vlak ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Devatero kvítí v zámeckém parku
Kostelec nad Orlicí - Častolovice. Délka trasy 6 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 8:35 h, návrat vlakem ČD v 15:27 h. Vede M. Timarová. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry struhy
Veselí u Přelouče – Lepějovice – Klenovka - Přelouč. Délka trasy 6,5 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 9:23 h, návrat vlakem ČD v 14:40 h. Vede M. Timarová. Neděle velikonoční. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Filmy o přírodě Pardubicka
Projekce filmů zachycujících přírodu Železných hor, Natura 2000 Pardubického kraje a prezentace záchranné stanice Lipec. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Vysoké Mýto a okolí
Přírodní okruh kolem města - Rybník Velký a Malý Chobot - vrch Vinice - Bučkův kopec. Délka trasy 12/10 km, odjezd 8:07 h. vlak ČD z hl.n., návrat 15:00 / 16:00 h. vlak ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Historie průmyslu a živností v Pardubicích
Mgr. Petr Borovec je autorem v pořadí již dvanáctého sešitu edice AB - Zet Pardubicka, který v roce 2000 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka a Klub přátel Pardubicka.
Sešit se jmenuje Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích.
Překotný rozvoj průmyslu v Pardubicích nastává zejména ve druhé polovině 19. století, což autor publikace připomíná hned v úvodu. Do té doby bylo Pardubicko typickým zemědělským krajem. Rozvoji průmyslu po roce 1859 bylo dle autora důležité zrušení cechů jako brzdy a přežitku středověké řemeslné výroby. Průmyslová výroba se ve městě začíná rozvíjet od roku 1866. Tehdy totiž vznikla továrna Julius Hübner a Karel Opitz - továrna na výrobu a zařízení mlýnů. Založení této firmy je neoficiálně považováno za začátek průmyslové výroby ve městě.
Ve druhé polovině 19. století v Pardubicích působily ještě další dvě firmy zabývající se stavbou mlýnů. Jednou z nich byla továrna bratří Macháňů a pak firma Josefa Prokopa - továrna na mlýnské stroje, která byla založena roku 1870.
Cukrovarský průmysl je dnes pro Pardubice již minulostí. V 19. století však byla situace zcela jiná.Cukrovka se pěstovala v celém Polabí a tak i v Pardubicích vznikla v roce 1869 Akciová továrna na cukr.
Téměř současně s cukrovarem se v Pardubicích začal stavět další podnik - lihovar. Založil jej Ignác Wertheimer v roce 1870. V roce 1875 lihovar padl popelem, poté byl opět postaven hned v sousedství cukrovaru.
Takto by jsme ve výčtu pardubických firem a živností mohli pokračovat. Daleko více se však dozvíte z již zmiňované publikace.
