Bledule v Králově zahradě a k pramenům Svitavy
Semanín - Králová zahrada - Psí kuchyně - Památník včelích matek. Délka trasy 16 / 7 km, odjezd 8:18 h.vlak ČD z hl.n., návrat 17:00 h. vlak ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Devatero kvítí v zámeckém parku
Kostelec nad Orlicí - Častolovice. Délka trasy 6 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 8:35 h, návrat vlakem ČD v 15:27 h. Vede M. Timarová. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry struhy
Veselí u Přelouče – Lepějovice – Klenovka - Přelouč. Délka trasy 6,5 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 9:23 h, návrat vlakem ČD v 14:40 h. Vede M. Timarová. Neděle velikonoční. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Filmy o přírodě Pardubicka
Projekce filmů zachycujících přírodu Železných hor, Natura 2000 Pardubického kraje a prezentace záchranné stanice Lipec. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Vysoké Mýto a okolí
Přírodní okruh kolem města - Rybník Velký a Malý Chobot - vrch Vinice - Bučkův kopec. Délka trasy 12/10 km, odjezd 8:07 h. vlak ČD z hl.n., návrat 15:00 / 16:00 h. vlak ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Parforsní hony
Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993.
Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a důstojníků z okolních posádek probíhaly většinou v okolí Kladrub nad Labem. Hrabě Kinský začal jako první nosit předepsaný červený kabát.
Roku 1837 přichází do Pardubic plukovník kníže František Liechtenstein. V roce 1841 se oženil s hraběnkou Julií Potockou. Aby se jeho choť nenudila, uspořádal kníže Liechtenstein 15. září 1841 parforsní hon na jelena. Spolu s plukovníkem Clam-Gallasem a knížetem Auersperkem ze Slatiňan položili základ Pardubické parforsní společnosti. Štvanice se konaly od začátku října do vánoc čtyřikrát v týdnu za smečkou na jelena a jednou na zajíce. K prvním honům se používalo 36 psů a 140 koní.
Po ukončení války v roce 1866 do Pardubic přichází princ Egon Thurn-Taxis. Převzal smečku psů i mastrování a na podzim 1967 se hony opět vrátily do Pardubic. Roku 1874 se pardubických honů zúčastnil i císař s císařovnou a pobyli v Pardubicích několik dní. V témže roce vznikla také Velká pardubická.
Od roku 1877 se stal posledním masterem hrabě Jindřich Larisch. Ten zastával svou funkci až do první světové války. Tehdy byla sezóna otvírána počátkem října, konečným termínem byl 10. prosinec. Honební dny byly pondělí, úterý, pátek a sobota. 3.12.1881 se honů zúčastnil také korunní princ Rudolf, který přijel do Pardubic vlakem. Dne 6. prosince 1913 byl uspořádán poslední parforsní hon parforsní společnosti, který se uskutečnil poblíž Bohdanče. Díky první světové válce byl provoz honební společnosti zcela omezen. Jezdci i koně byli povětšinou povolány do války. Rokem 1917 skončilo období pro placení akcií. Po válce již nebyla činnost parforsní společnosti obnovena. Prázdné byty a kasino byly zabrány.
