Bledule v Králově zahradě a k pramenům Svitavy
Semanín - Králová zahrada - Psí kuchyně - Památník včelích matek. Délka trasy 16 / 7 km, odjezd 8:18 h.vlak ČD z hl.n., návrat 17:00 h. vlak ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Devatero kvítí v zámeckém parku
Kostelec nad Orlicí - Častolovice. Délka trasy 6 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 8:35 h, návrat vlakem ČD v 15:27 h. Vede M. Timarová. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry struhy
Veselí u Přelouče – Lepějovice – Klenovka - Přelouč. Délka trasy 6,5 km. Odjezd vlakem ČD z hl.n. v 9:23 h, návrat vlakem ČD v 14:40 h. Vede M. Timarová. Neděle velikonoční. Jedná se o turistickou vycházku tzv. tými B - tedy určenou pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Filmy o přírodě Pardubicka
Projekce filmů zachycujících přírodu Železných hor, Natura 2000 Pardubického kraje a prezentace záchranné stanice Lipec. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Vysoké Mýto a okolí
Přírodní okruh kolem města - Rybník Velký a Malý Chobot - vrch Vinice - Bučkův kopec. Délka trasy 12/10 km, odjezd 8:07 h. vlak ČD z hl.n., návrat 15:00 / 16:00 h. vlak ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka na vlastní nebezpečí.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubice ve 20. století
V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století.
Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města.
Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků.
Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským městem. Do 20. století vstoupilo město opravdu velkolepě, když bylo město pořadatelem Východočeské výstavy v roce 1903, která se konala v prostoru dnešních Olšinek.
Paleček v publikaci popisuje postup výstavby města, nových městských čtvrtí, výstavbu nemocnice, která byla dána do provozu v roce 1903 a poté se dále rozšiřovala i kulturní život ve městě, který vyvrcholil výstavbou Městského divadla. Na počátku století se na vzhledu města významně podepsala také regulace Chrudimky a následné zasypání Městské řeky. Z období první republiky pak zejména pokračoval stavební rozvoj města, vzniky nové čtvrti jako Skřivánek, Paleček pak upozorňuje zejména na další velkolepou akci, kterou byla 1. Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu v roce 1931, se kterou souvisela výstavba mnohých budov, jako například hotelu Grand či Průmyslového muzea, dnes Střední průmyslové školy potravinářské technologie. Z poválečného období pak stojí za pozornost výstavba nového nádraží, či největšího pardubického sídliště Polabiny. Pro poslední desetiletí 20. století bylo pak bohužel zejména typické snižování obyvatel města, když v roce 1992 měly Pardubice 95 401 obyvatel, v roce 2000 již pouze 91 102 obyvatel.
