Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Pardubice ve 20. století
V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století.
Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města.
Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků.
Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským městem. Do 20. století vstoupilo město opravdu velkolepě, když bylo město pořadatelem Východočeské výstavy v roce 1903, která se konala v prostoru dnešních Olšinek.
Paleček v publikaci popisuje postup výstavby města, nových městských čtvrtí, výstavbu nemocnice, která byla dána do provozu v roce 1903 a poté se dále rozšiřovala i kulturní život ve městě, který vyvrcholil výstavbou Městského divadla. Na počátku století se na vzhledu města významně podepsala také regulace Chrudimky a následné zasypání Městské řeky. Z období první republiky pak zejména pokračoval stavební rozvoj města, vzniky nové čtvrti jako Skřivánek, Paleček pak upozorňuje zejména na další velkolepou akci, kterou byla 1. Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu v roce 1931, se kterou souvisela výstavba mnohých budov, jako například hotelu Grand či Průmyslového muzea, dnes Střední průmyslové školy potravinářské technologie. Z poválečného období pak stojí za pozornost výstavba nového nádraží, či největšího pardubického sídliště Polabiny. Pro poslední desetiletí 20. století bylo pak bohužel zejména typické snižování obyvatel města, když v roce 1992 měly Pardubice 95 401 obyvatel, v roce 2000 již pouze 91 102 obyvatel.
