Autobusový výlet Pastvinská přehrada + klášter Hedeč
Autobusový výlet pro předem přihlášené účastníky. Cena 700 Kč pro členy (1000 Kč pro nečleny) zahrnuje dopravu autobusem, prohlídku vodní elektrárny, hráze a hrázové štoly Pastviny, kláštera Hedeč, Památníku obětem internace v Králíkách a oběd. Přihlásit k účasti je možné u p. Strykové na tel. 606 638 164. Odjezd v 7 hodin z areálu bývalých kasáren na Zborovském náměstí.
typ akce: Výlety do historie
Cyrilometodějská stezka
Hamry - socha Hamroně - socha Mamlase - U Jordánku - Žďár n Sázavou - Zelená Hora. Délka trasy 10 km . Odjezd 7:12 h. ČD. Návrat 19:00 h. ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka tým A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
K sousoší Bylo nás pět
Slemeno, Ovocná stezka, Rychnov nad Kněžnou. Délka trasy 7,5km, Odjezd: ČD-8.29h, Návrat: ČD-15,28h/16.28h, Připravila J.Votrubová. Turistická vycháázka týmu B pro pomalejší či méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vlakový výlet Potštejn + pivovar Clock s ochutnávkou
Výlet vlakem. Cena 700 Kč pro členy (1000 Kč pro nečleny) zahrnuje návštěvu hradu Potštejn, komentovanou prohlídku Potštejna, pivovaru Clock s ochutnávkou piva a oběd. Přihlásit k účasti je možné u p. Strykové na tel. 606 638 164. Odjezd v 6:39 h z hl. nádraží.
typ akce: Výlety do historie
Krizové situace ve městě
Přdnáška Jiřího Kyncla připomene řešení krizových situací ve městě. Jak ze tachvoat v případě nebezpečí? Jak se zachovat v případě živelné pohromy? Kam se v Pardubicích ukrýt v případě nebezpečí? Na přednášku pak v následujícím týdnu naváže komentovaná prohlídka krytu CO na Dubině. Koná se v sále Jana Kašpara ve staríé reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma. Veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Lednová schůzka pražské pobočky KPP
Naši pražští členové se sešli hned na počátku ledna a tématem jejich schůzky bylo divadlo na Pardubicku. Úvodní přednášku na toto téma přednesl Jan Řeháček. Velice poutavě vyprávěl o historii divadelnictví na Pardubicku a příběh budování a otevření pardubického divadla. Doplnil jej řadou zajímavostí, historek a archivních dokladů, které doprovázel promítáním obrázků pomoci dataprojektoru. Pro každého návštěvníka besedy připravil písemné informační materiály, které obsahuji základní body jeho přednášky a dále nejzajímavější doklady a obrázky. V průběhu svého výkladu odpovídal a reagoval na dotazy přítomných. Přednáška byla přijata s velkou pozorností a zájmem.
Mimořádně vhodné bylo že historickou exkursi do pardubického divadelnictví bylo možné doplnit osobními vzpomínkami na pardubické divadlo, se kterými se podělil slavný herec Karel Urbánek. Většina přítomných jej osobně znala z jeho pardubického působení, zejména z divadelní hry Vítězslava Nezvala Manon Lescaut. Setkat se s ním zblízka osobně - to byl pro ně vzrušující, neuvěřitelný a nezapomenutelný zážitek. Karel Urbánek vyprávěl jak přišel do Pardubic v roce 1953 po ukončení AMU, kterou absolvoval ve třídě profesora Krejči. Tehdy platila povinnost pro všechny absolventy AMU - odpracovat dva roky mimo Prahu.
Ještě než stačil prvně vystoupit na jevišti, tak nastoupili postupně dva noví ředitelé divadla. „Ten druhý - Karel Novák - mi řekl: ´do třičtvrtě roku bude divadlo vyprodané a budou se stát fronty na lístky´ - vyprávěl Karel Urbánek – „Pomyslel jsem si, že je to utopie a nesmysl, ale opravdu se tak stalo“. Ředitel Karel Novák měl vizi, že pozdvihne uměleckou úroveň svého divadla a během několika let se mu podařilo ji naplnit. Dokázal dát dohromady partu špičkových herců kde co jméno to je dnes celebrita a hvězda. Karel Urbánek Jmenoval například Blanku Bohdanovou, Petra Haničince, Jiřiho Lira, Slávku Budínovou, Josefa Somra, Věru Galatíkovou, Jiřího Císlera, Jiřího Kodeta, Gabrielu Wilhelmovovou, Milana Sandhause, režiséra Mílu Veverku a řadu dalších. „O tom, jak se tehdy pracovalo svědčí například, že po dobu 14 dnů jsem hrál každý den jiné představení, v divadle jsme i spali, jezdili jsme na zájezdy“ vypráví mistr Urbánek, jako by se sám divil svým tehdejším výkonům. „S Manon Lescaut jsme jezdili do Prahy, nejprve jsme hráli ve Valdštejnské zahradě a potom v Karlínském divadle. Ta hra se hrála 6 let a lidi na ulici mne oslovovali – rytíři Des Grieux. Je to škoda, že dneska se už tak pěkné drama nehraje“. Jednou v Karlíně za mnou přišel profesor Krejča a stěžoval si mi: „Přišel jsem se na tebe podívat a ani si nemám kam sednout“. Já jsem mu ve vyprodaném Karlínském divadle odpověděl: „A co jste čekal pane profesore, když hlavní roli hraje váš žák ?“ Dále vzpomínal na setkání s Vítězslavem Nezvalem, na Pardubice, na gastronomické soutěže v Grandu, jichž se herci s oblibou zúčastňovali. Pro přítomné pardubické a přeloučské rodáky bylo setkání s Karlem Urbánkem nezapomenutelným kulturním zážitkem.
V návazné besedě vzpomněla paní Klapková dvě pardubické divadelní osobnosti – bratry Krpatovy a jejich divadelní hru Mistr ostrého meče. Doktor Havlas vzpomínal jak ve čtyřčlenné partě studentů chodil od konce války až do roku 1948 statovat v divadle za 20-30 Kč za představení. Mimo jiných působili například ve Stroupežnického „Našich furiantech“ s hostujícím Jaroslavem Vojtou, v Tylových „Kutnohorských havířích“, ve hře Konstantina Simonova „Ruští lidé“ s Robertem Vrchotou v hlavní roli.
