Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Lednová schůzka pražské pobočky KPP
Naši pražští členové se sešli hned na počátku ledna a tématem jejich schůzky bylo divadlo na Pardubicku. Úvodní přednášku na toto téma přednesl Jan Řeháček. Velice poutavě vyprávěl o historii divadelnictví na Pardubicku a příběh budování a otevření pardubického divadla. Doplnil jej řadou zajímavostí, historek a archivních dokladů, které doprovázel promítáním obrázků pomoci dataprojektoru. Pro každého návštěvníka besedy připravil písemné informační materiály, které obsahuji základní body jeho přednášky a dále nejzajímavější doklady a obrázky. V průběhu svého výkladu odpovídal a reagoval na dotazy přítomných. Přednáška byla přijata s velkou pozorností a zájmem.
Mimořádně vhodné bylo že historickou exkursi do pardubického divadelnictví bylo možné doplnit osobními vzpomínkami na pardubické divadlo, se kterými se podělil slavný herec Karel Urbánek. Většina přítomných jej osobně znala z jeho pardubického působení, zejména z divadelní hry Vítězslava Nezvala Manon Lescaut. Setkat se s ním zblízka osobně - to byl pro ně vzrušující, neuvěřitelný a nezapomenutelný zážitek. Karel Urbánek vyprávěl jak přišel do Pardubic v roce 1953 po ukončení AMU, kterou absolvoval ve třídě profesora Krejči. Tehdy platila povinnost pro všechny absolventy AMU - odpracovat dva roky mimo Prahu.
Ještě než stačil prvně vystoupit na jevišti, tak nastoupili postupně dva noví ředitelé divadla. „Ten druhý - Karel Novák - mi řekl: ´do třičtvrtě roku bude divadlo vyprodané a budou se stát fronty na lístky´ - vyprávěl Karel Urbánek – „Pomyslel jsem si, že je to utopie a nesmysl, ale opravdu se tak stalo“. Ředitel Karel Novák měl vizi, že pozdvihne uměleckou úroveň svého divadla a během několika let se mu podařilo ji naplnit. Dokázal dát dohromady partu špičkových herců kde co jméno to je dnes celebrita a hvězda. Karel Urbánek Jmenoval například Blanku Bohdanovou, Petra Haničince, Jiřiho Lira, Slávku Budínovou, Josefa Somra, Věru Galatíkovou, Jiřího Císlera, Jiřího Kodeta, Gabrielu Wilhelmovovou, Milana Sandhause, režiséra Mílu Veverku a řadu dalších. „O tom, jak se tehdy pracovalo svědčí například, že po dobu 14 dnů jsem hrál každý den jiné představení, v divadle jsme i spali, jezdili jsme na zájezdy“ vypráví mistr Urbánek, jako by se sám divil svým tehdejším výkonům. „S Manon Lescaut jsme jezdili do Prahy, nejprve jsme hráli ve Valdštejnské zahradě a potom v Karlínském divadle. Ta hra se hrála 6 let a lidi na ulici mne oslovovali – rytíři Des Grieux. Je to škoda, že dneska se už tak pěkné drama nehraje“. Jednou v Karlíně za mnou přišel profesor Krejča a stěžoval si mi: „Přišel jsem se na tebe podívat a ani si nemám kam sednout“. Já jsem mu ve vyprodaném Karlínském divadle odpověděl: „A co jste čekal pane profesore, když hlavní roli hraje váš žák ?“ Dále vzpomínal na setkání s Vítězslavem Nezvalem, na Pardubice, na gastronomické soutěže v Grandu, jichž se herci s oblibou zúčastňovali. Pro přítomné pardubické a přeloučské rodáky bylo setkání s Karlem Urbánkem nezapomenutelným kulturním zážitkem.
V návazné besedě vzpomněla paní Klapková dvě pardubické divadelní osobnosti – bratry Krpatovy a jejich divadelní hru Mistr ostrého meče. Doktor Havlas vzpomínal jak ve čtyřčlenné partě studentů chodil od konce války až do roku 1948 statovat v divadle za 20-30 Kč za představení. Mimo jiných působili například ve Stroupežnického „Našich furiantech“ s hostujícím Jaroslavem Vojtou, v Tylových „Kutnohorských havířích“, ve hře Konstantina Simonova „Ruští lidé“ s Robertem Vrchotou v hlavní roli.
