Od parku Na Špici proti proudu Chrudimky
Komentovaná vycházka. Sraz účastníků u lávky přes Chrudimku u parku Na Špici
typ akce: Výlety do historie
Z Adamova do Blanska
Adamov – Alexandrova rozhledna – Nový a Starý hrad – Čertův hrádek – Blansko. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:06 hod. vlak ČD, návrat 18:55 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Nad Údolím Doubravy
Bílek – hrad Sokolov – údolí Doubravy – Točitý vír – vodopád v Kamenném potoku – Chotěboř. Délka trasy 9 km. Odjezd 7:54 hod. vlak ČD, návrat 16:05 hod. ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Podél Chrudimky do Chrudimi
Slatiňany, podle Chrudimky, Chrudim. Délka trasy 6km. Odjezd ČD 7.54h. Návrat ČD 14.05/14.35h. Vede J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka. Na vlastní zodpovědnost.
typ akce: Turistické vycházky
Lednová schůzka pražské pobočky KPP

Mimořádně vhodné bylo že historickou exkursi do pardubického divadelnictví bylo možné doplnit osobními vzpomínkami na pardubické divadlo, se kterými se podělil slavný herec Karel Urbánek. Většina přítomných jej osobně znala z jeho pardubického působení, zejména z divadelní hry Vítězslava Nezvala Manon Lescaut. Setkat se s ním zblízka osobně - to byl pro ně vzrušující, neuvěřitelný a nezapomenutelný zážitek. Karel Urbánek vyprávěl jak přišel do Pardubic v roce 1953 po ukončení AMU, kterou absolvoval ve třídě profesora Krejči. Tehdy platila povinnost pro všechny absolventy AMU - odpracovat dva roky mimo Prahu.
Ještě než stačil prvně vystoupit na jevišti, tak nastoupili postupně dva noví ředitelé divadla. „Ten druhý - Karel Novák - mi řekl: ´do třičtvrtě roku bude divadlo vyprodané a budou se stát fronty na lístky´ - vyprávěl Karel Urbánek – „Pomyslel jsem si, že je to utopie a nesmysl, ale opravdu se tak stalo“. Ředitel Karel Novák měl vizi, že pozdvihne uměleckou úroveň svého divadla a během několika let se mu podařilo ji naplnit. Dokázal dát dohromady partu špičkových herců kde co jméno to je dnes celebrita a hvězda. Karel Urbánek Jmenoval například Blanku Bohdanovou, Petra Haničince, Jiřiho Lira, Slávku Budínovou, Josefa Somra, Věru Galatíkovou, Jiřího Císlera, Jiřího Kodeta, Gabrielu Wilhelmovovou, Milana Sandhause, režiséra Mílu Veverku a řadu dalších. „O tom, jak se tehdy pracovalo svědčí například, že po dobu 14 dnů jsem hrál každý den jiné představení, v divadle jsme i spali, jezdili jsme na zájezdy“ vypráví mistr Urbánek, jako by se sám divil svým tehdejším výkonům. „S Manon Lescaut jsme jezdili do Prahy, nejprve jsme hráli ve Valdštejnské zahradě a potom v Karlínském divadle. Ta hra se hrála 6 let a lidi na ulici mne oslovovali – rytíři Des Grieux. Je to škoda, že dneska se už tak pěkné drama nehraje“. Jednou v Karlíně za mnou přišel profesor Krejča a stěžoval si mi: „Přišel jsem se na tebe podívat a ani si nemám kam sednout“. Já jsem mu ve vyprodaném Karlínském divadle odpověděl: „A co jste čekal pane profesore, když hlavní roli hraje váš žák ?“ Dále vzpomínal na setkání s Vítězslavem Nezvalem, na Pardubice, na gastronomické soutěže v Grandu, jichž se herci s oblibou zúčastňovali. Pro přítomné pardubické a přeloučské rodáky bylo setkání s Karlem Urbánkem nezapomenutelným kulturním zážitkem.
V návazné besedě vzpomněla paní Klapková dvě pardubické divadelní osobnosti – bratry Krpatovy a jejich divadelní hru Mistr ostrého meče. Doktor Havlas vzpomínal jak ve čtyřčlenné partě studentů chodil od konce války až do roku 1948 statovat v divadle za 20-30 Kč za představení. Mimo jiných působili například ve Stroupežnického „Našich furiantech“ s hostujícím Jaroslavem Vojtou, v Tylových „Kutnohorských havířích“, ve hře Konstantina Simonova „Ruští lidé“ s Robertem Vrchotou v hlavní roli.