Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Příroda Pardubicka I.
Jako svou v pořadí 22. publikaci z edice AB - Zet Pardubicka vydali v roce 2002 Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubicko I. před 80 lety - Příroda.Jedná se o přetisk části práce Františka Karla Rosůlka, jednoho z nejvýznamnějších regionálních vlastivědných pracovníků. Popisovaný sešit AB - Zet využívá jeho díla z roku 1925 nazvaného "Našim i cizím", které bylo tehdy vydáno jako vlastivědná čítanka Pardubicka pro mládež i dospělé.
22. sešit edice AB - Zet Pardubicka ve svém úvodu informuje o krajině, ve které se oblast Pardubicka nachází. Pardubický okres jest z části pahorkatou planinou, z části rovinou a náležejí k Českomoravské vysočině.
Publikace popisuje zajímavosti geologické činnosti v minulosti, zejména pak Kunětickou horu, jako výsledek této činnosti. "Rozsáhlý útvar křídový, pokrývající velký díl východních Čech, protržen byl v době třetihorní několika vyvřelinami, jež náležejí k řetězu homolovitých vrchů čedičových Českého středohoří, z nichž nejvyšší je Kunětická hora (305 m. nad mořem)", uvádí se v publikaci.
Publikace dále popisuje nejen Kunětickou horu, jako přírodní zajímavost, ale také historii hradu, kvůli kterému je dnes tato dominanta Pardubicka zejména navštěvována.
Publikace popisuje také tok řeky Labe tak, jak jej dnes již neznáme s voraři, kteří splavovali dřevo i labskými jezy, které nenávratně zmizely a každoročními povodněmi. Asi málokomu se dnes chce věřit, že i na Labi bývaly místa, kde bylo možno chytat lososy.
Publikace popisuje malebnost přírody podél labských břehů v místech zvaných "Polabiny", které s dnešním sídlištěm mají pramálo společného.