Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Příroda Pardubicka III.

obrázek k článku V roce 2005 vydal Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka jako 35 sešit z edice AB - Zet Pardubicka celobarevnou publikaci vytištěnou na křídovém papíře s názvem "Příroda Pardubicka III - Přírodní fenomény Pardubicka". Jejím autorem je Martin Kohoutek, který v publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína. Zajímavá jsou dle autora publikace také slepá ramena a tůně přímo v Pardubicích, v okolí Mělic, Rosic, Lomenic, Přelouče, Semína, Řečan, Kladrub, Kojic a jinde.
V další kapitole jsou pak popsány lesní porosty na Pardubicku. V pardubickém regionu byly kdysi nejrozšířenějším lesním společenstvem zejména lužní lesy, které se vyskytovaly v blízkosti řek a potoků. Většina lužních lesů však byla dle autora bohužel odlesněna, vysušena a přeměněna v louky nebo pole. Zůstala zachována pouze malá část z nich. Typickými stromy zde jsou především jasan ztepilý, vrba bílá, topol černý či jilm vaz.

Autor pak dále popisuje mechy, kapradiny a další rostliny v lesních společenstvech, popsány jsou i zde se vyskytující živočichové.
Samostatná kapitola je pak věnována písečným dunám, které se nacházejí ojediněle podél Labe. Většinou jsou tyto písečně přesypy zpevněny lesními porosty, především borovými. Některé duny byly pro svou jedinečnost vyhlášeny jako chráněné území. Jedná se například o přírodní památku Přesyp u Malopanského, přírodní rezervaci Přesyp u Rokyta a Duny u Sváravy si národní přírodní památku Semínky přesyp. Zajímavé jsou však i duny táhnoucí se od Dědka přes Žvanice k Mělicím nebo duny v okolí Břehů a Labské Chrčice.
V publikaci Příroda Pardubicka III se pak můžete seznámit s přírodními společenstvími žijícími v okolí rybníků, kterých je na Pardubicku hned několik, seznámit se s agrocenózy, což jsou společenstva rostlin a živočichů, vyskytujících se na zemědělsky obdělávané půdě. Publikace je doplněna množstvím barevných fotografií a je k dostání v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v přízemí Evropského spolkového domu.

Publikaci zakoupíte v E-shopu: Příroda Pardubicka III


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem