Všechny aktuality

Vzpomínáte na vlajkonoše, který nechyběl na žádné demonstraci před divadlem, kdy stál s československou vlajkou na střeše někdejšího hotelu Grand? Tím vlajkonošem byl Jiří Kubík. Ten zavzpomínal, jak se na střechu Grandu dostával: "Na střechu jsem chodil zadním vchodem schodištěm u trolejbusové zastávky. V posledním patře jsem zaměstnance kanceláří přesvědčil, že musím jít na střechu monitorovat situaci, vymyslel jsem si, že mě tam někdo z Občanského fóra poslal s vlajkou." Nejhorší podle něj bylo, že na střeše Grandu byla neskutečná zima. Ale vydržel tam chodit denně po celou dobu revolučních.

Ve středu 22. listopadu dorazila do Pardubic první videokazeta se záznamem událostí ze 17. listopadu. Okamžitě byly vytvořeny kopie v prostorách Střední průmyslové školy elektrotechnické a její projekce hned započala před vchodem do budovy VŠCHT, v prodejně Supraphonu ve Smilově ulici a ve výloze sídla Československé strany lidové. Jak se však zanedlouho ukázalo, stala se právě projekce této videokazety ?trnem v oku? mnohým lidem. Problémy s promítáním byly ve výloze Supraphonu, ale i před vchodem do VŠCHT. Ve středu večer na demonstraci před divadlem k přítomným promluvili mimo jiné i herečka Národního divadla Jana Hlaváčová nebo herec Boris Rösner.

V předchozím příspěvku jsme popsali začátek Sametové revoluce v Pardubicích. V úterý 21. listopadu se do protestu proti zásahu na Národní třídě v Praze a tehdejšímu režimu aktivně zapojilo také pardubické gymnázium. Studenti školy se spolu s pedagogy vydali krátce před polednem na průvod městem přes třídu Míru s peticí k areálu VŠCHT na tehdejším Leninově náměstí (dnes Legií) v čele s tehdejším ředitelem gymnázia Josefem Kubátem. Průvod největší střední školy ve městě způsobil zájem nejen veřejnosti, ale i příslušníků StB, kteří z chodníku jeho účastníky pozorně sledovali. Téhož dne večer se pak opět uskutečnila demonstrace, tentokrát již před divadlem. Okolo devatenácté hodiny se zde shromáždilo na dva tisíce lidí, nyní již nejen studenti. Okolo dvacáté hodiny se pak vydal od divadla do pohybu průvod okolo budovy OV KSČ (dnes Domu…

Blíží se 25. výročí Sametové revoluce. Ta sice začala v pátek 17. listopadu na pražské Národní třídě. Do Pardubic však revoluce dorazila v pondělí 20. listopadu ve večerních hodinách. Na večerním shromáždění ve Východočském divadle nehráli a přečetli návštěvníkům prohlášení: "My, pracovníci Východočeského divadla jsme byli vždy přesvědčeni, že náš příspěvek k celospolečenskému dialogu probíhá prostřednictvím uměleckého díla. V tom je také smysl naší práce. Vážnost společenské situace, která vznikla na základě událostí 17. listopadu 1989, nás nutí připojit se k prohlášení českých divadelníků. V brutálním zásahu Veřejné bezpečnosti a vojsk Ministerstva vnitra proti klidné demonstraci studentů v Praze spatřujeme neschopnost vedoucích představitelů řešit situaci dialogem, vyslovujeme jim nedůvěru a navrhujeme jejich odstoupení. Svědomí herců…

Další přednáškou pokračují ve středu 12. listopadu Hovory o Pardubicku. Tentokrát se bude jednat o pokračování cyklu přednášek o historii jednotlivých pardubických částí. Tématem přednášky budou tentokrát čtvrti šestého pardubického obvodu. Přednáška doplněná projekcí se bude konat od 18 hodin v sále penzionu Fajn ve Svítkově. Vstup zdarma, všichni jste srdečně zváni. Pořadatelem je Klub přátel Pardubicka.

V pátek 7. listopadu tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy byly v Pardubicích dány do provozu Městské lázně na Olšinkách s 25-ti metrovým bazénem. Lázně měly bazén 15x25 m o objemu 910m3 se třemi skokanskými můstky, parní, vanové lázně, léčebné koupele, masáže sál pro gymnastiku, bufet, kadeřnictví, pedikůru aj.rehabilitační a rekreační vybavení. U bazénu byl venkovní balkon z něj bylo možno sestoupit na travnatou pláž s lehátky, hřištěm pro děti. Lázně byly po otevření sousedního Plaveckého areálu roku 1991 uzavřeny. Dnes areál slouží jako výstavní centrum Ideon.

Genealogické přednášky pořádané Klubem přátel Pardubicka se těší stále většímu zájmu veřejnosti. Z technických důvodů se však v pondělí 27. října původně plánovaná přednáška genealožky Martiny Hlouškové nekonala. Pro zájemce o genealogii máme informaci, že se příští genealogická přednáška bude konat v pondělí 24. listopadu od 17 hodin v historické klubovně Evropského spolkového domu. věnována bude čtení starých matričních textů.

Klub přátel Pardubicka se po více jak měsíci vrátil zpět do sálu Jana Kašpara ve staré reálce. Zatímco se Hovory o Pardubicku konaly v nejrůznějších částech města, v místních hostincích či kulturních domech, prošel sál Jana Kašpara rekonstrukcí. Získal vkusné závěsy, na atraktivitě získalo zejména jeho osvětlení. Zajímavou novinkou je zavěšený model Blériotu ing. Kašpara, který visí pod stropem přednáškového sálu, který nese jméno prvního českého aviatika. Není bez zajímavosti, že v místech dnešního sálu Jana Kašpara byla učebna, kterou v budově staré reálky první český aviatik navštěvoval.

Další přednáškou pokračují ve středu 29. října Hovory o Pardubicku. Přednáška Zuzany Růžkové bude věnována historii pardubického panství po roce 1560, kdy přechází z rukou Pernštejnů do majetku panovníka, respektive do správy úřadu české komory. Zaměříme se zejména na úřední aparát pardubického panství, představíme si jeho strukturu, povinnosti a kompetence jeho zástupců, budeme se věnovat též osobám některých úředníků. Jak sám název napovídá, přiblížíme si nejen dobové představy o ideálním představiteli úřadu, ale také každodenní, často odlišnou realitu vyznačující se různorodými nešvary pardubického úřednictva. Přednáška doplněná projekcí se bude konat od 18 hodin v sále Jana Kašpara v přízemí staré reálky na Komenského náměstí. Vstup zdarma, všichni jste srdečně zváni. Pořadatelem je Klub přátel Pardubicka.

K období "dušiček" patří návštěvy hřbitovů. Klub přátel Pardubicka uspořádal v sobotu 25. října za mlhavého dušičkového počasí komentovanou procházku po pražském vyšehradském hřbitově. Průvodkyně Dr. Havlovcová provedla více jak třicet členů KPP po hrobech významných osobností české kultury, historie, vědy či architektury. Mezi navštívenými nechyběly místa odpočinku takových českých velikánů jako byli Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Adolf Heyduk, Karel Čapek, Milada Horáková, František Křižík, Jaroslav Marvan, ale také Waldemar Matuška, Ladislav Pešek, Luděk Kopřiva, Vlasta Burian, Vladimír Ráž, Václav Vydra, Jiří Malásek či zpěvačka Zuzana Navarová.