Kategorie Únor 2009

Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993. Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a…

V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století. Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města. Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků. Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským…

Společnost pro rozvoj Pardubicka vydala v srpnu roku 2006 publikaci "Zelená brána." Tento sborník článků ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka sestavil Jiří Paleček a vše vyšlo jako 38. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jak se čtenář dozvídá hned z úvodu publikace, Zelená brána je vysoká 59 metrů, na ochoz brány, z něhož je krásný rozhled na celé město, se vystoupí po 154 schodech. V roce 1507 dal Vilém z Pernštejna obehnat město hradbami a hradebním příkopem. V místech, kde se do města vjíždělo pak včlenil do hradební zdi nové předbraní. Publikace informuje také dnes o méně známé skutečnosti, kterou byla malba erbů. Ty byly namalovány přímo na fasádu Zelené brány v roce 1662 místním zedníkem Václavem Raysykem. O které erby šlo, naleznete právě v publikaci, o níž je řeč.

V pořadí šestnáctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka společně se Společností pro rozvoj Pardubicka v roce 2001 publikaci Jaroslava Bulička PREMFOTO Přelouč. Autor je bývalým předsedou výstavního výboru PREMFOTO a hned v úvodu publikace uvádí, že pod tímto názvem se skrývala pravidelná výstava fotografií, která se každoročně konala právě v Přelouči. První ročník výstavy se konal v roce 1957 a byla zde vystavena stovka fotografií, poslední patnáctý ročník se konal v roce 1972 a vystaveno zde bylo více jak 3 700 fotografií ze dvaceti států světa. V publikaci naleznete řadu zajímavostí například také o tom, že se v roce 1969 pořadatelé rozhodli v souvislosti se vstupem "spřátelených armád" do republiky nepřijmout zásilky ze států okupačních armád. Následující ročníky pak bohužel poznamenala politická…

Jako třináctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka v roce 2001 publikaci s názvem Václav Bubeník (1828 - 1879), starosta Pardubic. Autorem tohoto sešitu je Filip Petr. Jedná se o jeho diplomovou práci, ve které se snaží postihnout osobnost Václava Bubeníka, především jeho výkon úřadu starosty města. "Starostové patřili vždy k nejváženějším občanům měst a obcí, zastupovali je navenek, přijímali významné návštěvy a zúčastňovali se mnoha významných akcí," uvádí v úvodu publikace autor. Hlavními prameny při vzniku práce potažmo pak publikace byly Zápisy schůzí a usnesení městské rady z období výkonu starosty Václava Bubeníka, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Pardubicích. Václav Bubeník se narodil v domě čp. 109 na Wernerově náměstí a nesl název Císařský mlýn jako syn mlynáře Antonína Bubeníka.…

Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2002 v pořadí dvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem Měšťanská škola v Bohdanči v období I. a II. světové války. Autorem publikace je PhDr. Petr Borovec, který si jako námět pro publikaci vybral období školy, která byla otevřena 4.10.1896 a kterou od jejího založení prošly tisíce dětí a desítky učitelů. "Zcela určitě nejobtížnějším obdobím pro školu bylo překonání obou světových válek. Právě těmto obdobím je věnována tato publikace," uvádí její autor v úvodu. Budova Měšťanské školy v Bohdanči byla postavena za neuvěřitelných 6 měsíců, když základní kámen byl položen 19.4.1896. Hned v prvním školním roce fungování školní budovy školu navštěvovalo 206 žáků, z toho 123 chlapců a 83 dívek. Zanedlouho po začátku prázdnin v roce 1914 vypukla světová válka. Státní úřady zpřísnily dohled nad…

Jako svou v pořadí 22. publikaci z edice AB - Zet Pardubicka vydali v roce 2002 Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubicko I. před 80 lety - Příroda. Jedná se o přetisk části práce Františka Karla Rosůlka, jednoho z nejvýznamnějších regionálních vlastivědných pracovníků. Popisovaný sešit AB - Zet využívá jeho díla z roku 1925 nazvaného "Našim i cizím", které bylo tehdy vydáno jako vlastivědná čítanka Pardubicka pro mládež i dospělé. 22. sešit edice AB - Zet Pardubicka ve svém úvodu informuje o krajině, ve které se oblast Pardubicka nachází. Pardubický okres jest z části pahorkatou planinou, z části rovinou a náležejí k Českomoravské vysočině. Publikace popisuje zajímavosti geologické činnosti v minulosti, zejména pak Kunětickou horu, jako výsledek této činnosti. "Rozsáhlý útvar křídový,…

V roce 2003 vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka v pořadí 26. sešit edice AB - Zet Pardubicka publikaci s názvem Příroda Pardubicka II., jejímž autorem je Vítězslav Haupt. Publikace představuje z hlediska přírodních zajímavostí několik koutů Pardubicka. Jedná se například o parky, lesy či chráněná místa. V publikaci je popsána flóra příměstských lesů, autor popisuje les u Doubravic, který se táhne k Hrádku a k Lázním Bohdaneč. Porost je zde zejména dubový a smrkový, četný je zde porost bezu a ostružníku. Další les zmiňovaný v publikaci se nachází v městské části Svítkov. Zde se kromě dubů a bříz nachází dále akáty. Ze silnice u pravé odbočky do Svítkova u hlavní silnice na Přelouč lze vidět hustší porost dubu červeného, který pochází ze Severní Ameriky. Zmiňován je dále studánecký les a…

V pořadí 28. sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v roce 2003 Klub přátel Pardubicka publikaci ing. Jiřího Sedláčka, který je na svazích Kunětické hory pokračovatelem tradice založené na Pernštejnů v 16. století. Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka. V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku…

Dva autoři - Jiří Paleček a Pavel Jedlička - jsou tentokrát podepsáni pod sešitem 29 edice AB - Zet Pardubicka, který vydala v roce 2003 Společnost pro rozvoj Pardubicka. Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném". Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět. Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka"…