STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ Pověry bankéře Oty Resche

To všechno jsou v podstatě známá fakta z Reschova života. Málo se však ví, že byl až chorobně pověrčivý. Například věřil, že když je v novém obchodě prvním zákazníkem Žid, tak to je neklamným a ověřeným znamením úspěchu. O tom se v Pardubicích traduje historka z doby, kdy tento bystrý pardubický finančník přenesl svůj závod ze Svatojánské ulice na dnešní třídu Míru. Věren své pověrčivosti si přál, aby prvním, kdo přijde do jeho nové provozovny, byl Žid. Domluvil se proto se svým přítelem Löblem, který mu slíbil, že přijde hned po ránu. Resch ten den přikázal personálu nechat dveře zamčené, dokud nepřijde Löbl. Ten se však zdržel nějakou nepředpokládanou neodkladnou záležitostí a přišel až v jedenáct. Přesto, že mezitím chtěla vstoupit do provozovny řada zákazníků, Resch dovolil otevřít teprve až Löblovi. Ač si s ním normálně tykal, spustil na něj obchodně – čím mohu posloužit, co si přeje. Löbl že by chtěl stavební losy. Protože byl první, Resch mu nabídl tři losy za cenu, kterou za ně sám platil. Löbl hned, že by jich tedy chtěl deset. Resch ale že bez výdělku jen tři a zbylé jako pro každého jiného zákazníka, závod přece nemůže pracovat zadarmo. Když Löbl zaplatil a odešel, udělal bankéř tužkou na každé přijaté bankovce křížek a bankovky složil do stolu. Na tyto peníze nesměl nikdo sáhnout. Byl to talisman nového závodu a doklad jedné z dalších Reschových pověr…

            Dnes je v tomto domě Evropské vydavatelství našeho člena p. Jana DOLEŽALA.