Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Z nové literatury - Křižovatka tří moří

obrázek k článku Zatímco bylo snad dočasně zastaveno dosplavnění Labe v délce asi 5 km s plavebním kanálem u Přelouče, oživila se myšlenka průplavu Labe – Odra – Dunaj v délce téměř 500 km. Svědčí o tom velká reprezentativní kniha „Křižovatka tří moří“, kterou napsali Jaroslav Kubec a Josef Podzimek. Kniha byla dokončena v roce 105. výročí Vodocestného zákona, který dne 11. června 1901 rozhodl (kromě jiného) o výstavbě dunajsko-oderského průplavu a spojení s Labem u Pardubic. Doba výstavby zákonem stanovena na léta 1904–1924.
Domnívám se, že nebýt 1. světové války, asi by byla dodržena. Kniha popisuje podrobně nové studie této perspektivní komunikace, dnes nazvané „Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe“. Nový název „koridor“ je příhodný, neboť trasa tohoto „bájného“ díla převážně je souběžná s 1. železničním koridorem Pardubice – Ostrava i s koridorem Břeclav - Přerov. V úseku Choceň - Česká Třebová – Zábřeh dokonce počítá s radikální rekonstrukcí železničního koridoru s novými tunely respektujícími parametry již vysokorychlostní tratě. Za Českou Třebovou je alternetivně navrhován společný tunel železnice i vodní cesty. Trasa D-O-L je dělena na 5 etap, jejichž zakreslení do map v několika alternativách je v knize znázorněno. Je pozoruhodné, že jedna alternativa od Dunaje k Hodonínu by měla mít počátek ve Vídni. Zřejmě se počítá se zahájením stavby právě do Dunaje na Moravu. O tom svědčí i nedávná novinová zpráva o výstavbě přístavu v Hodoníně, při čemž by vznikla rozsáhlá rekreační laguna. V další trase se počítá s využitím Baťova kanálu. Nová koncepce výstavby počítá i s rozsáhlejšími vodohospodářskými úpravami kolem průplavu, prospěšnými krajině i životnímu prostředí, podle vzoru průplavu Dunaj – Mohan – Rýn. Kniha kromě popisu vlastních plánů stavby přináší ekonomické rozbory stavby a další argumenty k jejímu zdůvodnění v těchto kapitolách: Nejlevnější způsob dopravy je po vodě. Pozitivní vodohospodářská bilance. D-O-L a globální oteplování. D-O-L jako protipovodňové opatření. Pozitivní dopad plavby na čistotu vody. Přínos k využití obnovitelných zdrojů energie. Život na hladině i na březích vodní cesty (rekreace, cestovní ruch). Dopravní politika a multimodální koridory.
První část knihy přináší obsáhlou a zajímavou historii vodní dopravy a výstavby vodních cest a posic současných velkolepých vodních dopravních staveb i pohled do budoucnosti. Proti starším řešením by průplav měl vést severně od Č. Třebové. Dříve se uvažovalo o překonání předělu jižně od Kozlovského kopce vodním zdvihadlem.
Zmíněná tunelová varianta, pokládaná za optimální, by měla vést jižně od Lanškrouna. Zde by mohl být společný tunel železnice a průplavu. Od Třebové by průplav sledoval tok Třebovky do Ústí nad Orlicí, kde by byl přístav a pak po Tiché Orlici do Chocně. Od Chocně je trasa navržena kolem Vraclavi, kde by se měla křížit s R35, dále na Městec, Slepotice, jižně od Moravan, Kostěnice k Černé za Bory. Zde má být plavební komora 27 metrů vysoká, umožňující sestup z nadmořské výšky 245 m na 217,5 m. To umožní podejít železniční koridor a již bez vyrovnávacího stupně se přes Bělobranskou Dubinu napojit za Hůrkami na Labe. Je pozoruhodné, že v územním plánu Pardubic je již dávno rezervováno území pro tento kanál, ale v novém územním plánu nebyla zajištěna trasa severovýchodního obchvatu od Dubiny na nadjezd u Černé za Bory. Toto opomenutí by mohlo poněkud být napraveno vedením obchvatu po břehu kanálu a na náspy využít výkopů z kanálu. Pokud si vzpomínám, po r. 1945 existovaly plány na „kanálovou“ dálnici podél průplavu. Také stavba R35 v druhé etapě by mohla být spojena s výkopy kanálu a tak vyjít naproti moravským etapám až do Chocně.
Přednášku ing. Záruby z pražského Hydrostavu o splavnění a průplavu jsme uspořádali již r. 1967 a později jsme byli ve styku i s ing. J. Kubcem. Ve Zprávách byly otištěny aktuelní informace o kanálu r. 1967 a r. 1976. Z poslední (dnes již historické) zprávy pro doplnění dlouhé historie L-O-D či D-O-L připomínám:
„Generální řešení průplavu bylo vypracováno r. 1968 a naše vlády jej projednaly v letech 1971 a 1972. O termínu realizace není dosud rozhodnuto, ale území trasy bylo usnesením vlády ČSR č. 169/71 prohlášeno za územně chráněné, ochranu zajišťuje KNV. Průplav D-O-L je také zahrnut do Směrného vodohospodářského plánu z r. 1975. Budoucí etapová výstavba závisí na potřebách a možnostech národního hospodářství a účasti dalších zemí. Nyní se studuje možnost urychlené realizace splavnění Odry do Ostravy.“ V Ostravě bylo provedeno několik pokusů vodní dopravy hutních výrobků po Odře, ale tím to skončilo. Pokud se týká zájmu dalších zemí, projevila jej spolková země Hamburg, ale z politických důvodů byla odmítnuta. Pak se v Německu realizovalo spojení Dunaj – Mohan – Rýn, ačkoliv bylo náročnější, muselo překonat vyšší předěl. A ke škodě ČSSR i Hamburku se plány D-O-L uložily opět ke spánku, z něhož se kupodivu snad znovu probouzí. Prý o ně má zájem EU.
Z tehdejšího řešení ve stručnosti: „Větev Labská navazuje na Dunajskou u Přerova, postupuje kolem Olomouce, křižuje řeku Moravu a vstupuje do soustavy nádrží na řece Třebůvce. Pokračuje k lodnímu zdvihadlu Petrůvka a do vrcholové zdrže západně od Č. Třebové (425 m nad mořem-vrcholová tunelová trasa u Č. Třebové dle nové studie by byla jen na 350 m n. m.). Odtud vede k vodnímu zdvihadlu Zálší a sestupuje do údolí Loučné. Na splavné Labe se má napojit na severovýchodním okraji Pardubic (u Hůrek) na hladinu zdymadla (216,8 m n. m.). Celková délka je 160 km a větev překonává vzestupnou trasu – výškový rozdíl 201,0 m sedmi stupni a sestupnou k Pardubicům 207 m pěti stupni.“ Dle nového
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem