Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK - Hradecké úřady rozhodují o odumírání města Pardubice

obrázek k článku (článek z časopisu Východočeský republikán z 2.8.1938, zkrácený) V přepychových úřadovnách skvělé budovy hradeckého ředitelství státních drah se pozvolna, ale záměrně a důmyslně připravuje projekt, jehož uskutečnění by bylo sto ohrozit existenci a další rozvoj Pardubic. Tedy úřad tohoto státu chce poškoditi prosperitu města tohoto státu. Hradecké ředitelství zamýšlí pro příští časy vyřadit Pardubice z trati Liberec-Pardubice a Pardubice-Německý Brod a nahraditi je tratí jdoucí na obě strany z Hradce Králové tak, že vlaky budou jezdit z Hradce Králové přímo na Německý Brod, aniž by zajížděly do Pardubic. Obecenstvo, které jede do Pardubic, od Hradce i od Chrudimi, musí podle projektu v Rosicích n.L. přestoupit do kolejobusu, který je odveze do pardubické stanice. Že se s tím již počítá, svědčí vedle několika jiných věcí fakt, že telegrafní ústředně hradeckého ředitelství je již ve zvonkovém zařízení trať Hradec Králové-Německý Brod označena jako přímá a Pardubice pouze jako odbočka. Jaké jsou důvody tohoto kuriózního záměru? Úspora? Kde jest úspora, pomyslíme-li, že hradecké ředitelství pracně vymýšlí kombinace s kolejobusem, jehož zavedení a provoz budou novými položkami v pasivech čsl. státních drah? Zjednodušení provozu? Ptáme se, kdo by uvěřil tomu, že vypravování zvláštního vlaku pro linku z Rosic n.L. do Pardubic, přesedání, posunování a přepojování vagonu mohou znamenat zjednodušení! Služba cestujícím? Těm 80-90% všech cestujících na zmíněném úseku, kteří přirozeně směřují k hlavní trati, a které jednu stanici před ní státní dráhy vyklopí na peron, aby se ráčili uskladnit do nějakého kolejobusu? Tedy o službu cestujícím, podniku nebo státu nejde. Šlo by jenom o jednu: o službu Hradci Králové. Neboť zdá se, že Hradec Králové přišel na to, že poškození Pardubic znamená významný zisk pro něj. Věc je tak vážná, že říkám: Ruce pryč od Pardubic! Neboť toho, co nepříznivého stihlo Pardubice, už bylo příliš. Tolik, že to už nevypadá jako náhoda. Pardubice jsou takto stále postihovány. Byly ochuzeny o zastavování některých rychlíků. Byly zde zrušeny železniční dílny, zrušen odbor pro udržování dráhy. Měly být zrušeny topírny. Jenom velmi vážné důvody vojenského rázu způsobily, že k tomu nedošlo. V Pardubicích byl postupně snížen počet personálu tak, že by se pohledala stanice, která by byla postižena více.

Doufáme, že tento úmysl bude tak silný, že vzbudí ve všech činitelích pocit zodpovědnosti. A Hradec upozorňujeme, že vše má své meze, i lokální patriotizmus. Ten připravovaný projekt spálit. A postavit nepostradatelnou spojku mezi pardubickým nádražím a tratí na Chrudim. Nepobuřujeme, ale doopravdy varujeme.

                                                                                                            (Vč. republikán r.1938)

 

            Nedokončení rozestavěné nové trati do Chrudimi svědčí o něčem shnilém nejen za minulého režimu. Již před tím se uvažovalo o přímé spojce do Chrudimi souběžně s vlečkou do cvičného prostoru železničního pluku, která by jím prošla po levém břehu Chrudimky, obešla Jesničánky a ve St.Jesenčanech se napojila na stávající trať. Železniční pluk by ji v rámci cvičení tehdy asi rychle a levně postavil. Dokonce dle ing. Podivína je pro tu trať podjezd v náspu, který se nyní rozkopává. Ovšem nepostavila se. Vycházela by z nejjižnějšího nástupiště, nebyla by propojena s libereckou, muselo by se v Pardubicích přestupovat.

            Problém se řešil s novým pardubickým nádražím. Byl tu návrh, aby bylo přímo na křížení těch tratí, kde se dnes rozšiřuje nadjezd průtahů společný s komunikací na Popkovice, Přelouč, Prahu. Nástupiště Praha-Č.Třebová byla dole, nástupiště na kolmou trať Chrudim – Hradec Králové nahoře na náspu, v poschodí.

            Realizovalo se dnešní nádraží s tím, že nová trať na Chrudim se povede opět východním obloukem. Tehdy to již vojenským prostorem nebylo možné, přistoupilo se tedy na nejdražší řešení se dvěma mosty přes Chrudimku, drahým průkopem kolem Pardubiček       a Nemošickou strání a dokonce se dvěma kolejemi. Jižní nákladní kolejí se ještě za Pardubického kraje vyřešilo napojením průmyslové oblasti Černá za Bory. Levnější by bývalo z nádraží Dašice-Kostěnice, průmyslová oblast se mohla rozšířit až do Kostěnic. Druhá severní osobní kolej by byla vedena po severní straně hlavní trati, přes Chrudimku po pátém mostě vedle sebe, hlavní trať křížit podjezdem u Zámečku. Zde měl být i podjezd Rychlodráhy k Zámečku. Trať by pokračovala průkopem do nádraží u Nemošic, odtud přes Medlešice do Chrudimi. Severní kolej by na 1.nástupišti navazovala na libereckou trať, nemuselo by se tu přestupovat. R.1960 ale Pardubický kraj byl pohlcen Východočeským, zasahujícím kupodivu na Moravu. K propojení do Chrudimi nedošlo. Není ani po 26 letech po zániku Vč. kraje, po 16letech od vzniku třetího Pardubického kraje, který patrně na plány 2.Pardubického kraje z let 1949-1960 rezignoval. Tak druhá kolej do Chrudimi končí v poli    u Nemošic a dál nic. Jeden z divů Pardubic (zařízení, která jsou a nefungují), které registroval přítel Miloslav Huňáček. Některé položené koleje již zmizely, zda „budovatelskou“ aktivitou Českých drah (nového Ředitelství dopravních cest?) nebo soukromou, se neví. Nikoho to nezajímá. Zato se zbytečně zdvojkolejňuje trať na Hradec, kde vlaky budou jezdit rychlostí 160 km/hod. To nebudou moci stavět na zastávkách. České dráhy chtěly vyloučit některé zastávky na koridoru v okruhu Pardubic. Tu by bylo dobré oprášit myšlenku kolejobusu, které by jezdily v krátkých pravidelných intervalech, na trati ze Stéblové či Opatovic až k Foxconnu nebo Přelouče-Moravany-Holice. Jednalo by se vlastně o městskou dopravu, kterou by mohl provozovat Městský dopravní podnik. K vyššímu vytížení by mohl zřídit stanici Pardubice-Město nad podchodem ze Sladkovského ulice.

            Tyto události se též snažil ovlivnit Klub přátel Velkých Pardubic v letech 1945-1949. Zajímal se o ně, „v mezích zákona“ i připomínkoval, Klub přátel Pardubic v letech 1965-1967, pak Odbor pro výstavbu a životní prostředí Klubu přátel Pardubicka v letech 1967-1990 a jeho nástupce Společnost pro rozvoj Pardubicka od roku 1990. Byli jsme při tom…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem