Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Komentovaná vycházka po Zámeckých valech
Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
Pardubice za Pernštejnů
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Hovory o Pardubicku
Duby a Pardubice

Prapředkům většiny evropských národů odjakživa imponovala jejich dlouhověkost a odolnost, byly symbolem síly a proto byly zasvěcovány povětšinou nebeským vládcům, jako byl například severský Thór, řecký Zeus, germánský Donnar a samozřejmě staroslovanský hromovládný Perun. Ke kořenům se nosily oběti, pod jejich korunami se konaly různé obřady. Víra v jejich schopnost zprostředkovat komunikaci s vyššími mocnostmi přetrvala až do křesťanských dob. Často sloužily jejich kmeny k umístění svatých obrázků. Pod jejich korunou se prosilo o déšť. Dubové dřevo má mnohé cenné vlastnosti. Pod vodou nehnije, proto mnohé historické budovy stojí na roštu z dubových kůlů, protože je bylo potřeba postavit v bažinatém terénu. Kvůli stavbě lodí mořeplavci téměř vykáceli duby ve Středomoří. Donedávna by žádný pivovar nemohl existovat bez sudů z jeho dřeva, dodnes v nich zraje víno a např. i whisky. Dubové dřevo je velmi ceněné v nábytkářství a stavebnictví. Kůra mladých větví slouží jako léčivo a z duběnek se vyráběl inkoust. Duběnky jsou kulaté hálky žlabatek vytvářejících se na listech. A žaludy? Ty slouží především jako potrava pro zvěř. Dá se z nich však i podomácku vyrábět náhražka bezkofeinové kávy. To je jen v krátkosti výčet jejich užitečnosti a to jsem se ještě nezmínil o vysoké kvalitě dubového palivového dřeva. Dokáže nahradit uhlí.
Jak už jsem psal na začátku, najdeme jich v okolí Pardubic hodně. Krásné staré duby nalezneme například u Chrudimky v Nemošicích a okolo hřebčína v Mněticích. Známá je alej dubů u sádek v Bohdanči, zapsaná jako památná je i alej dubů u Hrádku. Torzo památného dubu „Antonín“ najdeme ve Starých Čívicích u zámečku. Přímo ve středu města podél Labe a přilehlém sídlišti Závodu míru jsou 2 stromořadí čítající dohromady více než 50 stromů. Osamocené, označeny jako památné, rostou duby ve Svítkově, v Lánech na Důlku a tzv. „Alšův dub“ v ulici u Kamenné vily. Velmi pěkný exemplář je také v Pardubičkách za hřbitovem. Nedaleko odsud, na archeologickém nalezišti, jsou dva mladé stromky. Ne však méně významné. Vysadili je spolu předseda našeho klubu ing. J.Linhart a starosta Pardubiček ing. P.Heřmanský. Bylo to v roce 2015 na připomínku 720 let od první písemné zmínky o Pardubicích. Zřejmě se jednalo o toto místo.
A pak bychom mohli pokračovat okolo slepých ramen Labe, všude najdeme staré a krásné stromy, byť ne chráněné. Po městě zase roste mnoho dubů dovezených či záměrně zkřížených odrůd. Jsou zajímavé tvarem svých listů a hlavně podzimním vybarvení. Všem se tady vesměs daří. Inu, Pardubice jsou město dubů. Nezkusíme se zasadit o to, aby se jejich symbolika začala objevovat i při oficiálních příležitostech?