Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.08.2020 08:00

Cesta husitských hejtmanů

Bahno – Chlístovice – Sion – Polanka – Malešov. Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí J. Skotnica. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

16.08.2020 09:00

Žulová stezka

Skuteč – Žulová stezka – Vrbatův Kostelec – Podskala – Chrast u Chrudimi. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:01 hod. (16:07 h.; 17:03 h.) vlakem ČD. Vedoucí L. Kvapilová. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.08.2020 06:00

NS Údolím Šembery a kosteleckými lesy

Český Brod – Tuchoraz – NS Údolím Šembery – Kostelec n. Č. lesy. Délka trasy 13,5 km. Odjezd v 6:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. BUS+ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.08.2020 08:20

Pivovar Třebovský mlýn

Česká Třebová – pod Skuhrovem – Dlouhá Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:23 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 14:55 hod. (15:17 hod.) ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.09.2020 07:50

Údolím Doubravky

Bílek - NS Údolí Doubravky - Chotěboř. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:53 vlakem ČD z hl.n., návrat 16:07 vlakem ČD. Vedoucí: J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Duby a Pardubice

obrázek k článku Jméno našeho města je asi zavádějící pro většinu lidí. Odvozují jej od dubů. Patří k Polabí odjakživa. Dnes duby považují za své stromy především Němci, ale i některé severské národy. Málokdo však ví, že bývaly posvátným stromem Slovanů a že dnešní pojetí národních stromů vznikalo až v době romantismu a národního obrození během 19.století. Určitě na volbu měla vliv i snaha Čechů vyčlenit se z germánského vlivu. Byla tedy zvolena lípa, další ze stromů k naší zemi patřící. Dřevin patřících k dubům je na Zemi celkem asi 600 druhů a obývají všechna podnební pásma. Těch v našich končinách najdeme jen několik, asi 8 druhů. Především je to druh zimní, zvaný též drnák ? Quercus petraea. Přirozeně se vyskytuje v podhůří, asi do 600 metrů nad mořem. Korunu má spíš vejčitou, jeho plody ? žaludy - jsou přisedlé k větvičkám a staré listí shazuje až v zimě před rašením. Jeho bratr, Q. robur ? dub letní, také nazývaný křemelák je typickým obyvatelem nížin. Jeho koruna je mnohdy až široce kulovitá, žaludy jsou na stopkách a listí ztrácí na podzim. Oba duby jsou stromy věkovité, o dospělosti se dá u nich hovořit asi ve 100 letech, ale jsou schopné žít i mnohem déle, třeba 1000 let. Dokáží se přizpůsobit různým stanovištím, milují světlo, rostou solitérně, ale vytváří i světlé háje ?doubravy?. Svými kořeny si vodu dokáží v půdě nalézt kdekoliv. Mnohdy dosáhnou až na spodní prameny. Proto se někdy stává, že je dub zasažen bleskem.

Prapředkům většiny evropských národů odjakživa imponovala jejich dlouhověkost a odolnost, byly symbolem síly a proto byly zasvěcovány povětšinou nebeským vládcům, jako byl například severský Thór, řecký Zeus, germánský Donnar a samozřejmě staroslovanský hromovládný Perun. Ke kořenům se nosily oběti, pod jejich korunami se konaly různé obřady. Víra v jejich schopnost zprostředkovat komunikaci s vyššími mocnostmi přetrvala až do křesťanských dob. Často sloužily jejich kmeny k umístění svatých obrázků. Pod jejich korunou se prosilo o déšť. Dubové dřevo má mnohé cenné vlastnosti. Pod vodou nehnije, proto mnohé historické budovy stojí na roštu z dubových kůlů, protože je bylo potřeba postavit v bažinatém terénu. Kvůli stavbě lodí mořeplavci téměř vykáceli duby ve Středomoří. Donedávna by žádný pivovar nemohl existovat bez sudů z jeho dřeva, dodnes v nich zraje víno a např. i whisky. Dubové dřevo je velmi ceněné v nábytkářství a stavebnictví. Kůra mladých větví slouží jako léčivo a z duběnek se vyráběl inkoust. Duběnky jsou kulaté hálky žlabatek vytvářejících se na listech. A žaludy? Ty slouží především jako potrava pro zvěř. Dá se z nich však i podomácku vyrábět náhražka bezkofeinové kávy. To je jen v krátkosti výčet jejich užitečnosti a to jsem se ještě nezmínil o vysoké kvalitě dubového palivového dřeva. Dokáže nahradit uhlí.

Jak už jsem psal na začátku, najdeme jich v okolí Pardubic hodně. Krásné staré duby nalezneme například u Chrudimky v Nemošicích a okolo hřebčína v Mněticích. Známá je alej dubů u sádek v Bohdanči, zapsaná jako památná je i alej dubů u Hrádku. Torzo památného dubu „Antonín“ najdeme ve Starých Čívicích u zámečku. Přímo ve středu města podél Labe a přilehlém sídlišti Závodu míru jsou 2 stromořadí čítající dohromady více než 50 stromů. Osamocené, označeny jako památné, rostou duby ve Svítkově, v Lánech na Důlku a tzv. „Alšův dub“ v ulici u Kamenné vily. Velmi pěkný exemplář je také v Pardubičkách za hřbitovem. Nedaleko odsud, na archeologickém nalezišti, jsou dva mladé stromky. Ne však méně významné. Vysadili je spolu předseda našeho klubu ing. J.Linhart a starosta Pardubiček ing. P.Heřmanský. Bylo to v roce 2015 na připomínku 720 let od první písemné zmínky o Pardubicích. Zřejmě se jednalo o toto místo.

A pak bychom mohli pokračovat okolo slepých ramen Labe, všude najdeme staré a krásné stromy, byť ne chráněné. Po městě zase roste mnoho dubů dovezených či záměrně zkřížených odrůd. Jsou zajímavé tvarem svých listů a hlavně podzimním vybarvení. Všem se tady vesměs daří. Inu, Pardubice jsou město dubů. Nezkusíme se zasadit o to, aby se jejich symbolika začala objevovat i při oficiálních příležitostech?

 Duby


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem