Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Duby a Pardubice

obrázek k článku Jméno našeho města je asi zavádějící pro většinu lidí. Odvozují jej od dubů. Patří k Polabí odjakživa. Dnes duby považují za své stromy především Němci, ale i některé severské národy. Málokdo však ví, že bývaly posvátným stromem Slovanů a že dnešní pojetí národních stromů vznikalo až v době romantismu a národního obrození během 19.století. Určitě na volbu měla vliv i snaha Čechů vyčlenit se z germánského vlivu. Byla tedy zvolena lípa, další ze stromů k naší zemi patřící. Dřevin patřících k dubům je na Zemi celkem asi 600 druhů a obývají všechna podnební pásma. Těch v našich končinách najdeme jen několik, asi 8 druhů. Především je to druh zimní, zvaný též drnák ? Quercus petraea. Přirozeně se vyskytuje v podhůří, asi do 600 metrů nad mořem. Korunu má spíš vejčitou, jeho plody ? žaludy - jsou přisedlé k větvičkám a staré listí shazuje až v zimě před rašením. Jeho bratr, Q. robur ? dub letní, také nazývaný křemelák je typickým obyvatelem nížin. Jeho koruna je mnohdy až široce kulovitá, žaludy jsou na stopkách a listí ztrácí na podzim. Oba duby jsou stromy věkovité, o dospělosti se dá u nich hovořit asi ve 100 letech, ale jsou schopné žít i mnohem déle, třeba 1000 let. Dokáží se přizpůsobit různým stanovištím, milují světlo, rostou solitérně, ale vytváří i světlé háje ?doubravy?. Svými kořeny si vodu dokáží v půdě nalézt kdekoliv. Mnohdy dosáhnou až na spodní prameny. Proto se někdy stává, že je dub zasažen bleskem.

Prapředkům většiny evropských národů odjakživa imponovala jejich dlouhověkost a odolnost, byly symbolem síly a proto byly zasvěcovány povětšinou nebeským vládcům, jako byl například severský Thór, řecký Zeus, germánský Donnar a samozřejmě staroslovanský hromovládný Perun. Ke kořenům se nosily oběti, pod jejich korunami se konaly různé obřady. Víra v jejich schopnost zprostředkovat komunikaci s vyššími mocnostmi přetrvala až do křesťanských dob. Často sloužily jejich kmeny k umístění svatých obrázků. Pod jejich korunou se prosilo o déšť. Dubové dřevo má mnohé cenné vlastnosti. Pod vodou nehnije, proto mnohé historické budovy stojí na roštu z dubových kůlů, protože je bylo potřeba postavit v bažinatém terénu. Kvůli stavbě lodí mořeplavci téměř vykáceli duby ve Středomoří. Donedávna by žádný pivovar nemohl existovat bez sudů z jeho dřeva, dodnes v nich zraje víno a např. i whisky. Dubové dřevo je velmi ceněné v nábytkářství a stavebnictví. Kůra mladých větví slouží jako léčivo a z duběnek se vyráběl inkoust. Duběnky jsou kulaté hálky žlabatek vytvářejících se na listech. A žaludy? Ty slouží především jako potrava pro zvěř. Dá se z nich však i podomácku vyrábět náhražka bezkofeinové kávy. To je jen v krátkosti výčet jejich užitečnosti a to jsem se ještě nezmínil o vysoké kvalitě dubového palivového dřeva. Dokáže nahradit uhlí.

Jak už jsem psal na začátku, najdeme jich v okolí Pardubic hodně. Krásné staré duby nalezneme například u Chrudimky v Nemošicích a okolo hřebčína v Mněticích. Známá je alej dubů u sádek v Bohdanči, zapsaná jako památná je i alej dubů u Hrádku. Torzo památného dubu „Antonín“ najdeme ve Starých Čívicích u zámečku. Přímo ve středu města podél Labe a přilehlém sídlišti Závodu míru jsou 2 stromořadí čítající dohromady více než 50 stromů. Osamocené, označeny jako památné, rostou duby ve Svítkově, v Lánech na Důlku a tzv. „Alšův dub“ v ulici u Kamenné vily. Velmi pěkný exemplář je také v Pardubičkách za hřbitovem. Nedaleko odsud, na archeologickém nalezišti, jsou dva mladé stromky. Ne však méně významné. Vysadili je spolu předseda našeho klubu ing. J.Linhart a starosta Pardubiček ing. P.Heřmanský. Bylo to v roce 2015 na připomínku 720 let od první písemné zmínky o Pardubicích. Zřejmě se jednalo o toto místo.

A pak bychom mohli pokračovat okolo slepých ramen Labe, všude najdeme staré a krásné stromy, byť ne chráněné. Po městě zase roste mnoho dubů dovezených či záměrně zkřížených odrůd. Jsou zajímavé tvarem svých listů a hlavně podzimním vybarvení. Všem se tady vesměs daří. Inu, Pardubice jsou město dubů. Nezkusíme se zasadit o to, aby se jejich symbolika začala objevovat i při oficiálních příležitostech?

 Duby


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem