Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Marcel Macháček a Lázně Bohdaneč
28. července 1997 oslavil pan profesor Macháček osmdesátiny svého života v dobré svěžesti. Při dřívějších kulatých životních jubileích bylo ve „Zprávách" důstojně vzpomenuto „pilíře" Klubu přátel Pardubicka (KPP) tradiční charakteristikou. Abychom se neopakovali, pokusme si připomenout osobnost pana profesora netradičně ve vzpomínkách. Ačkoliv se v Bohdanči nenarodil, prožil v něm svoje dětství a rád o něm mluví jako o svém druhém rodišti. Staří bohdanečtí občané se na něho dosud dobře pamatují, jak s nimi chodil do školy, učil jejich děti a vnuky v hudební výchově ve své privátní škole, později na různých státních a lidových uměleckých školách. Permanentně navštěvoval a navštěvuje Lázně Bohdaneč, ačkoli svůj celý život prožíval a prožívá v Pardubicích. Na přednáškách KPP a turistických soustředěních našel řadu příznivců pro svoji lidskost, nesmlouvavou pracovitost a laskavost. Vzpomínek pane profesora ve spojení s Bohdančem je mnoho, vydalo by to na brožuru. Připomeňme si v další části pouze ty nejtypičtější z různých jeho rozhovorů a příležitostných setkání s autorem článku. IV Bohdanči stále vidí komín-na střeše věže farního kostela. Takovou zvláštnost nemá žádný věžní byt v republice. Komín zde byl proto, že ve věžním bytě byla pec na pečení chleba. V domě, kde se nyní nachází vinárna „Slatina", byl textilní obchod p. Trauba. Byl to žid, který se nevrátil z Osvěčimi podobně, jako všichni ostatní bohdanečtí židé.
Rád posedí ve vinárně „Slatina" v kruhu pardubických důchodkyň, členů KPP, kterým živě vypravuje o městě svého mládí. Vzpomínky vypráví zaujatě, jakoby četl Kosinův „Život starého kantora". Ukazuje, kde stály tehdy řady lip, šeříkový keř a lituje, že tam nejsou. V minulých letech pan profesor přicházel na lázeňské koncertní pódium též jako kulturní činitel, člen Lidové opery, Pardubického kvarteta nebo koncertní mistr Pardubického komorního orchestru. Umělecky muzicíroval a zasvěceným slovem uváděl lázeňské hosty do hlubin následných skladeb a tónů. Kosinová ulice je pojmenována na paměť Jana Evangelisty Kosiny Na otázku: „Máte tam také ulici Hadačovu?" - odpověděl jsem: „Nemáme". „Některou tak pojmenujte, neboť Emil Hadač si to zasluhuje, zná ho celý svět a v Bohdanči se narodil".
Protože Bohdaneč miluje, je mu každá informace o něm potěšením. Jeho dávným přáním vždy bylo a je získávání „Bohdanečského zpravodaje". V současnosti je jeho pravidelným odběratelem a spolutvůrcem. Články psané jeho srdečním inkoustem jsou elixírem pro dříve narozené spoluobčany.
Pan profesor se v loňském roce zúčastnil „Oslav 100 letého trvání měšťanky v Bohdanči". Bylo tehdy chladno a nevlídno, občas pršelo a foukal severní vítr. On se na oslavy připravil podle předpovědi, takže mu zima nebyla. Byl přivítán ředitelem školy, ale oficiálních delegací se nedržel. Školu si prohlédl od „sklepa až po půdu". Pan profesor obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Bohdanči. Přinesl si s sebou 5 sešitů a propouštěcí vysvědčení z měšťanky, aby ho nic nepřekvapilo a mohl, o čem se mluví, dokazovat. Obecně je známo, že je dobrým vypravěčem a do věcných rozprav se rád zapojuje. V jedné třídě skutečně začala beseda bývalých spolužáků a starousedlíků. Zahájil ji kronikář, který účastníky seznámil s historií školy, načež se besedy ujal pan profesor. S počátku zde nebylo mnoho posluchačů, ale rozkřiklo se to, a potom třída praskala ve švech. Besedník živě vykládal o učitelích a spolužácích. Najednou se kolem pana profesora objevilo klubko bývalých žákyň z Pedagogického institutu a bylo veliké „živo". Do besední třídy začal přísun chlebíčků a dobrot včetně nápojů. Pan profesor si vzal jenom málo - vyzařovala z něho vrozená skromnost. Průběh oslav se mu velice líbil.
K propagaci města sloužil vždy dobře fotbalový klub AFK Bohdaneč. Tak je tomu i nyní. V současnosti obdivuje pan profesor jeho nový stadion - květinový lem hřiště, les stožárů pro vlajkoslávu a barevné spektrum sedadel pro hosty. Povzbuzuje ho i modrobílá barva klubové vlajky, vlastně celého stadionu. Věří, že sponzor klubu povede fotbal v městě Lázně Bohdaneč k ustavičnému rozkvětu.
Z několika náhodně uvedených vzpomínek kamínků vznikla malá mozaika, dovolující vytvořit si názor na osobnost pana profesora Marcela Macháčka. Shodneme se všichni na tom, že je to člověk ryzí povahy, nic nepředstírající, milující své spoluobčany a svoji otčinu. Přejme si a pracujme pro to, abychom takovými byli všichni!
