Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

CO MOŽNÁ Z DĚJIN PARDUBIC NEZNÁTE 5.část

obrázek k článku Víte, že architekt Josef Gočár se významnou měrou zapsal na vzhledu města? Josef Gočár se narodil roku 1880 v nedalekém Semíně. Reálku absolvoval v Pardubicích. Prvním Gočárovým pardubickým dílem byl automatický mlýn se silem, postavený v letech 1909-10 pro továrníky bratry Winternitzovy na pravém břehu Chrudimky. Při pohledu z protější strany působí stavba se zajímavě pojatým pláštěm, na němž barevně kontrastují ze světlých a tmavých spárovaných cihel vykládané ornamentální vzorce, spíše jako romantický hrad. Další Gočárovou pardubickou stavbou je budova dnešní komerční banky, původně Anglobanky vedle Zelené brány. Budova byla postavena v letech 1924-25. Největší stavbou pro Pardubice byl Grandhotel a Okresní dům, které byly postaveny v letech 1927-31. Multifunkční čtyřpatrový funkcionalistický palác měl několik společenských sálů, kaváren, bar, hotelové prostory, kanceláře a zvukové kino Sport v suterénu. Část fasády byla obložena modrošedými skleněnými plotničkami. K otevření komplexu došlo před zahájením Výstavy tělesné výchovy a sportu v roce 1931. Prvním hostem, jenž zde z 30. na 31. května přenocoval, byl prezident T.G.Masaryk.

Víte, že Pardubice mají právo vařit pivo již od roku 1531?

Udělil jej městu Vojtěch z Pernštejna, ale první zmínky o vaření piva v Pardubicích pocházejí již z počátku 16. století. Od roku 1646 se vyrábělo pivo v tzv. obecním pivovaru na rynku. Vařilo se pšeničné a posléze ječné pivo. Roku 1872 přestal pivovar v těchto místech sloužit svému účelu a roku 1893 byl spolu se starou radnicí zbourán. V roce 1650 byl na pardubickém zámku postaven panský pivovar, který měšťanskému pivovaru konkuroval.       O stavbě akciového pivovaru bylo rozhodnuto roku 1871, provoz začal roku 1872 a o rok později vznikla "Akciová společnost pivovaru v Pardubicích". Pivovar se proslavil svým výborným Porterem. V roce 1895 získal svou stálou pivnici v Praze.

 

Víte, že pardubický lihovar patřil kdysi mezi nejvýznamnější v Evropě?

Podnik založil roku 1867 Ignác Wertheimer jako výrobu lihovin studenou cestou. Později zde přibyla i výroba octa. Po smrti zakladatele byla továrna rozšířena o průmyslový lihovar. Na konci 19. století se zdejší lihovar díky kvalitě výrobků zařadil v rámci celé monarchie na druhé místo za lihovar v Budapešti. Až do konce 1. světové války byl jemný líh exportován do Švýcarska pod označením "Schweizer Feinsprint". V roce 1923 podnik získal licenci na výrobu kolínské vody německé firmy Johann Maria Farina v Kolíně nad Rýnem. V roce 1929 byla do Pardubic převedena z Modřan výroba značkových likérů Hobé. Po 2. světové válce se zde na čas vyráběla kolínská voda pod známkou PARKOS (Pardubická kosmetika). 

Víte, že Pardubice měly nejrychlejší zprávy o výsledcích fotbalu v celém Československu?
Bylo to v letech 1937 a 1938, kdy vycházel časopis "Footbal". Časopis vycházel každý týden v neděli v podvečer po skončení zápasů. Časopis měl 4 strany. Strana 1 a 4 byly tištěny v tiskárně předem a druhá a třetí strana vznikaly na základě telefonátů nebo živých zpráv spolupracovníků až v neděli. Časopis prodávali v neděli v podvečer kolportéři v ulicích města a hlavně pak v pardubických restauracích a kavárnách. Časopis takovéhoto zaměření, obsahu a aktuálnosti nebyl vydáván nikde jinde v Československu, a jde tudíž o pardubickou prioritu.



Víte, že Pardubice byly po 30 let protkány vojenskými úzkorozchodnými tratěmi?
Celé město bylo od roku 1923 do roku 1953 protkáno tzv. Drážkou. Šlo o vojenskou úzkorozchodnou železnici sloužící pro výuku vojska i pro dopravu materiálu. První drážky byly vybudovány v Karanténě a sloužily pro manipulaci s vojenským materiálem. Dnes se na těchto místech nachází sídliště Dukla a tak zde není po Drážce ani památky, ani po jejím napojení na trať ČSD. Ve 20. letech vznikly další trati kolem krematoria, na Skřivánek při stavbě vojenského cvičiště, do Pardubiček a celého vojenského areálu podél Chrudimky u tzv. Červeňáku, kde byly za tímto účelem vybudovány 3 mosty přes Chrudimku. Další trať vedla z Pardubiček přes Studánku kolem Donucovací pracovny až na Hůrka, k Labi a Haldě. Na trase byly i stanice "Familie" (ve Studánce) a "Pracovna". Provoz na Drážce byl organizován dle předpisů ČSD. Trať byla vybavena návěstidly, strážnými domky a dokonce někde i závorami. Vlaky jezdily dle jízdních řádů. Za války byl provoz utlumen. V roce 1948 se však dokonce uvažovalo o využití pro rekreační účely. V témže roce byla celá trasa z Pardubiček na Hůrka obnovena, aby se o rok později začala demontovat. Na přelomu let 1952-53 vyhasl oheň u poslední lokomotivy. A tak již tuto technickou raritu připomíná pouze název ulice Na Drážce.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem