Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

100 let od vynálezu ruchadla

obrázek k článku a) Ze života vynálezců ruchadla (?veverčete?) Dne 12. 2. 1849 z domu čp. 222 v Přelouči vyneslo několik občanů prostou dřevěnou rakev, nijak nezdobenou a zkrášlenou. Doprovázel ji hlouček přátel na tamější Svaté Pole. Nikoho tehdy nenapadlo, že se o tomto muži v obyčejné rakvi budou jednou učit děti ve školách v dějepisných učebnicích v kapitole o průmyslové revoluci v českých zemích, jejíž počátky klademe přibližně do 30. let 19. století jako o vynálezci důmyslného ruchadla. František Veverka se stal ještě za svého života regionální legendou spolu se svým bratrancem kovářem Václavem Veverkou.

Narodil se v chudičké usedlosti čp. 1, 3. 3. 1799 v Rybitví (V roce 1927, tedy v době
konání stoletých oslav, byl majitelem usedlosti František Mach.). 1) Z Rybitví, kde
tehdy nebyla škola, docházel podél Labe přes tzv „Hady“ („Na hadech“ – název vznikl
pravděpodobně podle meandrů a zátočin Labe, které ještě nebylo regulováno, napřímeno,
pozn. aut.) do Rosic.
Již od dětství a mládí byl František veden k domácím pracím. „Neustále měl co
kutiti, takže jak o něm vypravuje prof. Sova, neměl v pozdější době ani času mysliti
na ženění. Opraviti dovedl vše možné, hodiny, mlýnek na kávu (tehdy ještě velká
vzácnost na venkově), zhotovit mlýnek na čištění obilí tzv. žejbrovnu, ale i řezačku
na slámu.“ 2)
František Veverka se oženil až v pozdním věku s Marií, roz. Acksteinovou ze Dřítče.
Právě tehdy dostal údajně nápad, opatřit hák (plečku), kterým ornici rozrýval, želízkem.
Toto želízko by půdu zároveň ukrajovalo i obracelo. František uměl dobře
zacházet s hoblíkem, ale tady potřeboval rady a pomoci svého bratrance Václava,
který měl poblíž kovárnu v čp. 27. První pokusy se želízkem na háku byly údajně
neúspěšné a bavilo se jimi přihlížející obecenstvo. „Aby ušli posměchu rybitevských,
nanosili prý na půdu kovárny zem, aby beze svědků mohli pokusy konati.“ 3)
Když se pokusy ukázaly úspěšnými, teprve potom vyjeli s ruchadlem za asistence
několika sousedů na pole vynález vyzkoušet před svědky. K údivu přítomných
zarývala se radlice do země, překlápěla ji a zanechávala za sebou pěknou brázdu,
takže všichni se divili, jak to pěkně „ruchá.“ Na to prý šenkýř Puhlovský se smíchem
prohlásil: „Tak to bude ruchadlo!“ 4)
Užívání ruchadla se záhy velmi rychle rozšířilo. „Každému z rolníků, kdo je orati
uviděl, se zalíbilo.“ 5)
František ani Václav netoužili po nějaké slávě. Sám František se snažil dodržet
všechny zakázky a ruchadlo dodával za výrobní cenu. Přátelům a známým zcela
zdarma. Jak velký byl počet zakázek, je vidět z toho, že na žádost Františka Veverky
objednal tehdejší železník Karel Podhajský z Bohdanče podle modelu z prkénka 

u V. Svobody, bývalého majetníka slévárny v Třemošnici a spolumajitele železných
hutí v Pařížově, množství radlic, a tak i okolní kováři měli plné ruce práce s předěláváním
a zhotovováním ruchadel.
V roce 1838 zemřela Františkovi jeho manželka a zanechala jej s pěti dětmi. František
se oženil podruhé, ale druhé manželství již nebylo tak šťastné. Postupně se
František zadlužil a musel statek v Rybitví prodat. Koupil menší usedlost v Břehách
u Přelouče, která však v roce 1847 vyhořela do základů. Před svojí smrtí byl ještě nucen
se přít o prvenství svého vynálezu. Zemřel chudý a zadlužený. Jeho bratranec Václav
se odstěhoval do Bukoviny a zemřel 23. 2. 1849 v Dřítči, kde je také pochován. 6)
„Vynálezci ruchadla nedošli odměny, leč dílo jejich žilo a žije a stálo se podkladem
k sestrojení nynějších nejmodernějších pluhů a oradel a hojné tudíž přineslo ovoce
i nám a proto bude jistě na místě, když hojnou účastí na oslavách 100. výročí vynálezu
ruchadla dokážeme, že jsme národ vděčný, který dovede oceniti zásluhy lidí všech
vrstev bez předpojatosti, skutečně demokratický.“ 7)
b) Zprávy z průběhu oslav
Obec Rybitví uspořádala v předvečer odhalení pamětních desek v neděli 14. 8.
1927 hold rodákům, občanstva a korporací z obce Rybitví a Blatníkovské Lhotky 8)
u pomníků bratranců Veverků v Rybitví a vyšle zástupce, kteří položí věnec na hrobě
F. Veverky v Přelouči a V. Veverky v Dřítči. Mimo to bude uspořádán v Rybitví koncert
a místní sehrají v hostinci J. Musilka hry L. Stroupežnického „Zvíkovský rarášek“
a „Paní mincmistrová.“ Osvětlení rodného statku F. Veverky provede zdarma firma
E. Kolman, elektrotechnický závod v Pardubicích.
„Ó vizte, bratři naši trpící,
nad námi, Vaší práce dědici,
se září svoboda mladá,
ó ruchadla říši slunce nezapadá,
a rolník, národ český volá vděčně:
Veverkům budiž čest a sláva věčně!“ 9)
Pro pořádání oslav bylo zvoleno 25členné komité, v němž mělo Rybitví 5 svých
zástupců, mj. statkáře Macha a p. faráře Havelku.
Během slavností bylo možné obdržet pohlednice v 15 druzích ve známém pardubickém
fotoateliéru Deyl. 10) Firma František Dvořák umístila na žulový balvan v Rybitví
bronzový pluh, který má naznačovat výraznou stoletou vzpomínku na vynálezce
ruchadla. Pluh byl modelován a odlit přímo v dílnách firmy 11.)
Zajímavá glosa se objevila v denním tisku několik týdnů po oslavách. „Bratranci
Veverkové a Pardubice v americkém tisku! Časopis, který dokonce tvrdí, že má svého
zpravodaje v Praze „The Christian Science Monitor“ v Bostonu, přináší článek 

o oslavách 100. jubilea vynálezců ruchadla bratranců Veverkových současně s obrázkem
„veverčete“ 12) jakožto uznaně první vynález ruchadla. Město Pardubice časopis 

líčí jako důležité středisko agrární s důležitou křižovatkou drah. Podle zprávy tohoto
amerického časopisu byl v Pardubicích odhalen pomník na místech, kde se poprvé
oralo. Byl prý přítomen i ministr školství. O předsedovi dr. Švehlovi a ministru
Udržalovi není v článku zmínky. Píše se také, že „veverčete“ se dosud používá
ve středním Německu a je tam prý „veverče“ známé pod jménem ruchadlo, což prý
vzniklo ze slovanského slova ruch. Američané uznávají, že vynálezem ruchadla povznesl
se obchodní ruch a cukerní průmysl a že z ruchadla se vyvinuly všechny
moderní motorové pluhy.“ 13)
Poznámky:
1) Východ, List Československé národní demokracie pro východní Čechy, 1927,
č. 33, 13. 8., s. 1.
2) Tamtéž. V pardubickém muzeu se zachovala deska na válení prádla (vyřezávaná),
vyrobená Františkem Veverkou, která svědčí o jeho řemeslné zručnosti.
3) Tamtéž.
4) Tamtéž.
5) Tamtéž.
6) Prvenství vynálezu ruchadla se snažil přisvojit Němec Kainz, hospodářský úředník
z Choltic, který se roku 1832 při hospodářské výstavě přihlásil se „svým“ patentem
pod názvem „Kainzpfluge“. Model okopírovaný jednoznačně od bratranců
Veverkových zhotovil choltický kovář J. Pechman. Komise, ve které zasedal i známý
bohdanečský básník („mistr krakováček“) J. Jaroslav Langer, rozhodl o nesporném
prvenství bratranců Veverkových. Mimochodem sám psal o „veverčeti“ už
v roce 1831, tedy rok před výstavou. Veverkovi se o Kainzově podvodu dozvěděli
v kanceláři c. k. Vlastenecké hospodářské společnosti pro Království české. V komisi
zasedal jako předseda i známý hradecký profesor Ignác Lhotský. Žádného
velkého zadostiučinění se však bratranci po vyhraném sporu nedočkali, dokonce
ani oficiálního uznání prvenství. Teprve po třiceti letech (v roce 1883) při konání
národních agrárních slavností jim byl v Pardubicích odhalen pomník. Východ,
č. 32, 6. 8. 1927, s. 1.
7) Východ, tamtéž.
8) Dříve tvořila Blatníkovská Lhotka spolu s Rybitvím jednu obec. Blatník byl i název
středověké tvrze, kterou na počátku 15. století vypálili husité.
9) Východ, č. 32, 6. 8. 1927, s. 1.
10) Tamtéž, s. 4.
11) Tamtéž.
12) Obrázky „veverčete“ jsou velmi dobře zhotoveny v publikaci: Sova, František
Vrat: Vynálezci ruchadla (slavnostní upomínka), nákladem Hospodářského spolku
v Pardubicích, 1883, obrazová příloha, dále o vynálezu ruchadla např. Ruchadlo
– vynález bratranců Veverkových, vydavatelství MZLVH, 1964 (vydáno k 115.
výročí úmrtí bratranců Veverkových, 39 s., dále např. Mališ, Oskar: Bratranci Veverkové, 1952. Všeobecné informace k danému tématu např.: Šach, František:

Vývoj pluhu a českého ruchadla, Čs. etnografie 1955. Obrázek pomníků bratranců
Veverkových v Rybitví např. ze starších publikací: Pardubicko-Holicko-Přeloučsko,
díl III., místopis, s. 388–389.
13) Tamtéž, č. 47, 12. 11. 1927, s. 4.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem