Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

VYBRÁNO Z POCHODNĚ: Středa 21. srpna a následující dny roku 1968

obrázek k článku (Prvních deset dní okupace na Pardubicku) Z provolání rady KNV v Hradci Králové ze dne 21. 8. 1968 (otištěno v Pochodni 22. 8., s. 6): ?Obracíme se na všechny pracovníky, kteří zajišťují služby a chod podniků, aby plnili své normální povinnosti a zamezili tak vzniku obtíží a hospodářských ztrát. Rada Východočeského KNV považuje obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy za hrubé porušení svrchovanosti Československé socialistické republiky a plně se staví za její ústavní činitele ? prezidenta republiky soudruha Ludvíka Svobodu, Národní shromáždění, vládu a Dubčekovo vedení KSČ. ? Zprávy z 19. a 20. 8. ještě nic nenaznačovaly o blížící se tragédii, vždyť i 21. srpna byla řada obyvatel Československa doslova šokována.

V pondělí (19. 8.) nalezneme informace o ukončení Jiráskova Hronova; na poslední
stránce Pochodně byl uveřejněn jako v každém čísle přehled o sportovních
událostech. Také úterní číslo přineslo zcela běžné zprávy: pro milovníky motorismu
informaci o Hondách, které bude možno zakoupit i na československém
trhu, pro pardubické zprávu o úspěšném muzikálu minulé sezóny hraném ve VČD
Sladká Irma.
Ještě ve středu 21. srpna v Pochodni nenalezneme o začínající okupaci ani
slovo.

Jen potvrzení, že rok 1968 otevřel (spíš pootevřel, okupace pomyslná vrátka znovu
zavřela) Československo Evropě, ba dokonce celému světu. V Pardubicích byl totiž
během července a první poloviny srpna otevřen na vysokoškolských kolejích studentský
hostel. Prostory poskytla správa kolejí Vysoké školy chemicko-technologické;
dala k dispozici 60 pokojů. Během prázdnin zde našli střechu nad hlavou i možnost
jednoduchého stravování nejenom mladí turisté z Československa, ale i obou
německých států, Rakouska, Holandska, Belgie, Itálie, Anglie a dokonce i jeden Novozélanďan
přijel.
Redakce Pochodně pardubické pochválila: „První prázdninový Juniorhostel
pardubických vysokoškoláků byl experimentem, ale vydařil se. “… „Včera sedm
odvážných, kteří zaměnili své prázdninové volno za neobvyklé povolání, se rozloučilo
s posledními hosty. “
22. 8. 1968, čtvrteční Pochodeň je již zcela jiná – přináší na své první straně
prohlášení vlády ČSSR, informaci o mimořádné schůzce vlády, o situaci na hradeckém
letišti, zmínky o zasedání Východočeského KV KSČ, ale také zprávy o obětech
okupantů. V P raze 10 bylo hospitalizováno dvacet těžce raněných (většinou se
jednalo o průstřely nebo rozdrcené končetiny – následky přejetí sovětskými vozidly!),
mladý muž zemřel. Když jej i s motorkou, na které jel, rozdrtil sovětský tank! Ale
mrtví nebyli jenom v Praze, Liberec hlásil 6 mrtvých, 47 raněných – těžce i lehce.
Obavy z paniky a následných potíží se zásobováním se snažili rozptýlit
východočeští pekaři, když přislíbili v Pardubicích pracovat v prodloužených
směnách.
Čteme i výzvy pro rodiče dětí, které si užívaly léto v pionýrských táborech:
„Rodiče, nemějte obavy – vedoucí táborů jsou na svých místech.“ (s. 4) Ale již 23. 8.
jedno z mimořádných vydání (s. 5) uvádí: „Otřesným dojmem působí na obyvatele
Chrudimi kolona autobusů s dětmi, jedoucími z pionýrských táborů domů,
označená znakem Červeného kříže.“ Dívčí skautský tábor – první po značné řádce
let (na Bradle-Vršově) skončil předčasně – již ve středu 21. 8. Děvčata na cestu
domů odkládala skautský kroj – kdo ví, k čemu by okupanty vedly hnědé skautské
šátky, košile v barvě medové khaki a hnědé nebo tmavě zelené sukně! (Ze vzpomínek
pamětnice) Vždyť i táborští svazáci byli okupanty (přesněji – veliteli okupantů)
označeni za fašisty! (Pochodeň 24. 8.)
Předsednictvo OV KSČ a Městský výbor KSČ v Pardubicích vyzývaly k podpoře
A. Dubčeka a legálně zvolené vlády, k zachování klidu a rozvahy. Z jejich
stanoviska uvádíme (ze schůze, která se konala v ranních hodinách 22. 8.): „S velkým
roztrpčením nad nedůvěrou našich přátel v československou polednovou cestu,
k níž se pod vedením strany rozhodl lid, jsme přijali zprávu o okupaci naší
soc. vlasti cizími vojsky. “… „Spoluobčané, prosíme vás v případě obsazení našeho
okresu a při případném styku s příslušníky armád Varšavské smlouvy
se chovat důstojně a žádáme vás, abyste se vyhnuli konfliktu a klidným a rozvážným
způsobem jim vysvětlovali, že jsme schopni spořádanost a klid našeho
života zajistit sami, vlastními silami.“ (s. 5)

Ve Zprávě z Pardubic (Náš spolupracovník volá) čteme: „V 11.30 hod. přistála
na pardubickém letišti první sovětská letadla. V tutéž dobu se blížily od Opatovic
nad Labem tanky sovětské armády a od Sezemic a Lukovky tanky polské.“
(s. 5)
CZV KSČ a CZV VCHZ Synthesia Semtín vyzýval všechny zaměstnance k zachování
klidu v celém závodě a zároveň vyslovil důvěru A. Dubčekovi a Černíkově vládě.
Dále čteme o víře v rychlé vyřešení tragického konfliktu a vítězství rozumu. Základní
organizace žádala ústřední orgány, aby podnikly vše, aby cizí vojska co nejrychleji
opustila naše území a byla obnovena suverenita ČSSR. V mimořádném
srpnovém čísle se znovu objevují informace o zdravotním stavu raněných, stanném
právu, jež bylo vyhlášeno v Praze, i o Trutnovských, kteří odmítli na území svého
města vpustit okupanty.
Pochodeň 23. 8. 1968 tlumočí slova jugoslávského studenta ze Záhřebu, který
byl na praxi v laboratořích VŠCHT v Pardubicích: „Jistě mi moji vrstevníci doma
poděkují, že i jejich jménem, jménem statisíců Jugoslávců, jsem podepsal archy
za odchod okupačních vojsk. Vím, že k životu člověka je nutná svoboda. Ve vaší
vlasti k tomu přibývá svoboda s velkým S. Vyřiďte všem českým a slovenským
kolegům, že jim držím palce.“ (s. 3)
A na téže stránce čteme, že na protest proti zatčení některých představitelů
naší legální vlády Okresní výbor SČSP v Pardubicích rozpustil svou organizaci
a od následujícího dne „přijímá v místnostech dosavadního sekretariátu zpět
legitimace. “
7 000 zaměstnanců Semtína podepsalo text označený nadpisem Stojíme za Dubčekem,
v něm nalezneme i následující pasáž: „Distancujeme se od těch – kteří pro
zachování své osobní kariéry prodali okupantům, co je všem svaté, to je naši
samostatnost, svobodu a vlast.“ (páteční Pochodeň) Ve dvanáct hodin závodní siréna
zahájila hodinovou stávku zaměstnanců „ na protest proti nehorázné okupaci
a pošlapání naší suverenity.“ Již kolem 10. hodiny dopoledne vypustili semtínští sérii
meteorologických balónků s letáky, jejichž text byl určen okupantům – psaný rusky,
polsky, německy a maďarsky – v něm vyjádřili protest proti okupaci Československa
a vyzvali vojska Varšavské smlouvy k urychlenému opuštění naší vlasti.
IX. zvláštní vydání Pochodně (datované 23. 8.) přineslo na 1. straně prohlášení
sovětských občanek žijících v Pardubicích, z textu vybíráme: „Nesouhlasíme se
řešením vlády SSSR a okupací Československé socialistické republiky armádami
Varšavské smlouvy. Žádáme, aby rychle odešli z ČSSR a nechali je řešit svoje
vnitřní záležitosti vlastním způsobem bez zasahování.“ Pod textem nalezneme
šest podpisů nesmírně statečných žen.
Od 23. 8. se v tisku objevují varování před kolaboranty.
V nedělním čísle (25. 8.) nalezneme protest proti obsazení Filozofické fakulty
UK, porušení akademických svobod i snímek z místa, kde byl Sověty zavražděn čtrnáctiletý
chlapec.

Pondělní Pochodeň (26. 8.) na první straně informuje o zatčení čtyř osob v Moskvě
v souvislosti s protestem patnácti sovětských intelektuálů proti okupaci ČSSR.
„Zatčení byla zpozorována cizinci, kteří informaci předali do zahraničí. “
Během první okupační neděle byly ve Východočeském kraji zaznamenány přesuny
okupačních jednotek a také manifestace vojenské síly. K večeru kroužil nad Hradcem
Králové vrtulník, z něhož byly shazovány letáky. Vyznačovaly se „chatrnou“
češtinou, spoustou rusismů a byly určeny místnímu obyvatelstvu. Podobné letáky
„padaly“ z letadel i v Pardubicích (ale o tom informace v Pochodni chybí) i v jiných
městech (nejenom 26. 8.), měly přesvědčit obyvatelstvo o „sovětské pravdě“ a „nezištné“
internacionální pomoci… Navíc se okupanti snažili dosavadní nápisy a letáky
psané českými lidmi ničit, dokonce prováděli prohlídky aut vezoucích do měst
(zvláště Prahy) tiskoviny (informace z úterní Pochodně 24. 8.).
Svůj protest s okupací Československa vyjádřila v Pochodni i dcera profesora
Zdeňka Nejedlého: „Okupanti, odejděte! Nás, potomky husitů, na kolena nesrazíte!“
Ve 2. čísle Pochodně z pondělí 26. 8. je otisknuta výzva předsedy KNV v Hradci
Králové Josefa Grössera. Uvádí, že naší největší zbraní jsou v současné situaci klid
a pohrdání nepřítelem. Zatím v kraji k těžkým incidentům nedošlo, Poláci dosud dodržují
požadavek československé strany a zůstávají mimo města. Ale každým dnem
nervozita okupačních jednotek narůstá, proto jsou Východočeši varováni před neuváženými
činy jakými by mohl být například hozený kámen, hanlivý nápis či neuvážená
slova. Toto varování je motivováno obavami z případných represí.
Začalo se uvažovat o svolání mezinárodní porady komunistických a dělnických
stran do Československa. Vždyť na okupaci naší vlasti reagovali lidé téměř
na celém světě! Městský výbor KSČ v Pardubicích dokonce nabídl, aby se toto
setkání konalo v našem městě, pro zabezpečení celosvětové porady a její zdařilý
průběh byl podle slov z Pochodně ochoten udělat cokoli.
27. 8. na 1. straně informuje Pochodeň, že Cestovní kancelář mládeže vystěhovala
ze svých hotelů všechny maďarské, polské, východoněmecké, bulharské a sovětské
turisty – jako důvod uvedla: Cestovní kancelář ČSM se obává obsazení sídla vetřeleckými
vojsky.
Postupně se naplno začínalo pracovat ve všech závodech, ZV ROH Stavomontáže
v Pardubicích vyzýval stavbaře k pokračování v práci – vždyť byty a školy
jsou určeny nám – Čechům a našim dětem, zároveň informoval, že 31. 8. bude sobotou
pracovní. 27. 8. hlásila Elektrárna Opatovice, že výkon je téměř normální,
chod je zabezpečen i pro případ, kdyby došlo k přerušení přísunu paliva (zásoby
uhlí by měly vystačit na několik týdnů). Ve VC HZ „jela“ výroba naplno, i když socialistické
země přerušily dodávky. Podle sdělení odborníků měly zásoby vydržet
do konce měsíce a vedení závodu již zorganizovalo náhradní výrobu i dodávky. 28. 8.
informovalo vedení VCHZ o plynulém chodu výroby, kdyby však přerušení dodávek
ze socialistických zemí (zvláště NDR) pokračovalo, vyskytly by se v říjnu značné výrobní
problémy.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP 7-8/2017


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem