Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V PŘELOUČI
byla uvedena v život 23.února 1862. Stanovy byly schváleny 28.10.1862 a ustavující schůze se konala 10.listopadu 1862. Je tedy z nejstarších svépomocných peněžních ústavů venkovských v Čechách vůbec. Záložna má koncem roku 1939 518 členů se 1 431 plně splaceným podílem v částce 143 000,-K. Spravuje 26 174 400,- K úsporných vkladů, vyplacených zápůjček všeho druhu 22 726 750,- K, mobilních prostředků v cenných papírech 2 575 000,- K na hotovosti, všech fondů v částce 1 220 000,-K a realit za 3 397 500,-K. Reality pozůstávají ze záloženské budovy, postavené roku 1901, nájemních domů, skladišť a pozemků. V záloženské budově je umístěna také městská veřejná knihovna, městské muzeum, dvorana, v které se konají divadelní představení a j., restaurační místnosti a školní učebny. Pozemky jsou zčásti upraveny jako sady přístupné veřejnosti, zčásti jsou propůjčeny tělovýchovným a sportovním korporacím a na dětská hřiště. Ústav spravuje osmičlenný výbor, z jeho středu volené pětičlenné ředitelství v čele s předsedou t.č. p. Václavem Linhartem, továrníkem a majitelem realit. Záložna plní své úkoly i na poli humanitárním, kulturním a osvětovém, což nejlépe dokumentuje víc než 925 000,-K vyplacených darů a příspěvků za dobu jejího trvání. Mimo to byly za přispění záložny vybudovány budovy školní, sokolovna, bio invalidů, sportovní stadion a j. Ústav za dobu svého téměř osmdesátiletého trvání plnil poctivě a svědomitě své poslání venkovského peněžního ústavu a plní i nadále k prospěchu a rozkvětu hospodářství, průmyslu, živností a obchodu celého kraje, čímž prospívá jistě měrou největší všemu občanstvu města i venkova.
(Ukázka z připravované malé encyklopedie ?Pardubicko od A do Žet? navazující na rok 2015 ukončenou Vlastivědnou abecedu dr. Pavla Theina.
Článek je z publikace ?Duchovní tvář Východočeského kraje 1940?, reklamní část. Vydalo ji Krajské ústředí osvětových sborů v Pardubicích. Vytiskla tiskárna Jaroslava Bočka ve Vysokém Mýtě.)
Pardubický kraj tehdy úředně nebyl, ale prakticky existoval a po více stránkách pracoval. Tvořily jej okresy: Pardubice, Přelouč, Holice, Chrudim, Nasavrky, Vysoké Mýto, Skuteč, Litomyšl, Polička, Ústí nad Orlicí. Okres Lanškroun byl tehdy v Sudetech.
Pardubická Občanská záložna byla založena také roku 1862 a byla též velmi užitečná pro rozvoj Pardubic. Obě byly roku 1945 znárodněny, města byla okradena, památnou jim zůstaly jen vrácené budovy, Pardubicím Evropský spolkový dům, Přelouči společenský dům Občanská záložna, dodnes krásná dominanta města.
I vydání té odvážné publikace Duchovní tvář Východočeského kraje, kromě jiných v roce 1940 vydaných dokazuje, že na začátku nacistické okupace bývali Pardubáci ještě státní junáci, rozhodně iniciativní patrioti…
