Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.08.2022 07:50

Pramen Chrudimky

Čachnov - Filipov - pramen Chrudimky - Kameničky - Svatojanské Lázně - Skanzen Hlinsko. Délka trasy 17 km. Odjezd 7:53 hod. vlak ČD  Návrat 16:07 / 18:06 ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.08.2022 08:35

Bitva na Chlumu

Dlouhé Dvory - Chlum – Lohenice. Délka trasy 15 km. Odjezd 8:35 hod. vlak ČD Návrat  15:53 / 16:26 ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

10.09.2022 14:00

Historie a stromy ve veřejném prostoru

Klub přátel Pardubicka pořádá v sobotu 10. září v rámci Dnů evropského dědictví pro zájemce z řad veřejnosti vlastivědnou a přírodovědnou vycházku pardubickými parky s vyprávěním o jejich historii a o stromech, jejichž výsadbu v minulých letech prováděl Klub přátel Pardubicka.

Stejně tak jako je historie míst, kde žijeme, naším kulturním dědictvím, jsou stromy ve veřejném prostoru kulturním dědictvím nejen pro nás, ale i pro budoucí generace po následující desítky možná stovky let.

Sraz účastníků je v sobotu 10. září ve 14 hodin u restaurace Rybárna u Matičního jezera, zakončení je plánováno v parčíku před úřadem městského obvodu Pardubice IV v Pardubičkách.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

ANARCHOKOMUNISTA JAROSLAV PETRLÍK - SALÁT, pozapomenutý pardubický rodák - ke 100.výročí bolševické revoluce

obrázek k článku Jaroslav Petrlík se narodil 19.února 1889 v Pardubicích. Tento základní životopisný údaj pochází z akt pražského policejního ředitelství z 3.ledna 1922 zabývajících se Petrlíkovým stíháním pro vraždu. 1/ Šlo o ?bývalého gymnazistu vytrženého válkou ze studií? (charakteristika spisovatele I.Olbrachta) 2/, který narukoval za Velké války (1914-18) k c. a k. armádě, v níž dosáhl hodnosti poručíka. Na východní frontě padl do ruského zajetí. V Rusku uvěřil myšlenkám bolševické revoluce a stal se dokonce jejich horlivým propagátorem (v Rusku i doma v ČSR).

Z roku 1920 je doložena jeho cesta do Ruska ve společnosti spisovatele I.Olbrachta          a 29letého Emanuela Vajtauera, pozdějšího „českého Göbbelse“ a za Protektorátu šéfredaktora „Přítomnosti“ (po F.Peroutkovi, jenž statečně odmítl pokračovat ve vydávání své prvorepublikánské revue financované TGM). I.Olbracht ve své knize „Cesta za poznáním“ popsal cestu ve třech do Moskvy včetně charakteristiky spolucestujícího „soudruha Saláta“. Salát je podle něj „nadšený komunista, člen moskevského čs. sovětu  3/, o poměrech v Moskvě informovaný, soudruh hodně vznětlivý a neustále pohotový hádat se s buržoazií, s kterou jsme se na cestě setkávali, a tím nás uváděl do trvalého nebezpečí, že se prozradíme, člověk dobrý    a milý.“ 4/ Tento fanatický komunista v Moskvě pořádal kurzy pro bolševické agitátory a řídil kurýrní spojení s ČSR. Iniciativa k cestě z roku 1920 vzešla od E.Vajtauera. Trojice se setkala v polovině února 1920 v Berlíně, kde jim Jaroslav Handlíř (nar. 1888), bývalý truhlář a také člen české sekce VKD (b), dal na kousku hedvábí pověření pro bolševickou stranu. Jeli přes litevské Kovno do lotyšské Rigy a estonského Revalu. Zde převzali potvrzení o povolení vjezdu do země Sovětů. Ruskou hranici přejeli v Narvě a pokračovali vlakem přes Petrohrad do Moskvy. Zde se ubytovali v hotelu Metropol, v němž roku 1917 T.G.Masaryk prožil „říjnovou“ revoluci bolševiků, jak na to vzpomíná ve své knize „Světová revoluce“. 5/ V Moskvě se Olbracht a Vajtauer účastnili jako zástupci českých komunistů II. kongresu Komunistické III. Internacionály, jež chystal m.j. ustavení KSČ v květnu 1921

            Zpáteční cesta do Prahy musela kvůli polsko-ruské válce  6/ vést přes Murmaňsk a severní Norsko. Olbrachta doprovázela jeho žena spisovatelka Helena Malířová a Vajtauera Hugo Sonnenschein (1890-1955), anarchokomunista jako Salát.  7/ A jaké byly další osudy cestovatelů do Ruska v roce 1920? Pardubický rodák Petrlík (Salát) byl roku 1922 policejně stíhán pro vraždu zajatého prap. Kauckého v Rusku v říjnu 1918, později byl Salát jako anarchokomunista z KSČ vyloučen. I jeho dva spolucestující se stali „renegáty KSČ“. Vajtauer sice ještě vystoupil roku 1923 na IV. Kongresu KI s návrhem na akční program KSČ, ale byl pro kritiku B.Šmerala důrazně napomenut Karlem Radkem, pozdější obětí stalinských čistek v SSSR. Roku 1929 byl Vajtauer vyloučen z KSČ podobně jako I.Olbracht a H.Malířová.  8/ Vajtauer musel odejít z redakcí Rudého večerníku a Rudého práva a skončil v národně socialistickém Melantrichu. Jak jsem již uvedl, za Protektorátu patřil k tzv. aktivistickým (tj. kolaroborantským) novinářům. Jeho životopisec historik Bořivoj Čelovský se dokonce domníval, že se vyhnul spravedlnosti útěkem na Západ. 22.dubna 1947 byl tento „český Göebbels“ (také kulhal) odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti. Čelovský předpokládal jeho útěk do Austrálie s pomocí britské IS, jejímž mohl být agentem (jako F.Rudl, šéfredaktor Orbisu, a W.Schultze z pražského gestapa, jenž zachránil život Haně Krupkové). Vajtauerova žena Alžběta žila až do své smrti v Austrálii. Jak je vidět, podivné byly osudy komunistických renegátů… Proto si zřejmě J.Petrlík-Salát nezasloužil být ani uveden ve slovníku F.Dosoudila k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách (KRUH 1986).

 

Poznámky:

 

1/         Národní archiv Praha, PPV M 6/16, karton 2065. Přebírám tento pramen z knihy zesnulého historika B.Čelovského „Strážce Nové Evropy“, TILIA 2002, s. 254, pozn. 10.

2/         Čelovský, s.20.

3/         Rozuměj člen ÚV české sekce VKS (b).

4/         I.Olbracht, Cesta za poznáním, MF Praha 1976, 3.vyd., s.11.

5/         T.G.Masaryk, Světová revoluce, Orbis a Čin 1925, s.206.

6/         Vojska Rudé armády (M.N.Tuchačevskij) se pokusila dobýt Varšavu.

7/         V dubnu 1947 byl odsouzen na 20let jako konfident gestapa. Zemřel roku 1955 na Mírově, kde je i pohřben.

8/         26.března 1929 byli vyloučeni z KSČ V.Vančura, M.Majerová, J.Seifert, J.Hora, I.Olbracht, H.Malířová, S.K.Neumann, Viz k tomu výborný fejeton „Výlety do politiky“, 2.vyd. 1931, s. 315-320. Fejeton napsaný v dubnu 1929 klade sugestivní otázku: „Jak dlouho ještě inteligence, sloužící z idealismu dělnickým hnutím, bude si vysluhovat jen kopance?“


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem