Co možná z dějin Pardubic neznáte - 11. část

Víte, že na počátku 20. století se vážně uvažovalo o vybudování elektrické dráhy                       v Pardubicích?

Velkorysý projekt z té doby plánoval spojit Chlumec nad Cidlinou, Bohdaneč, Pardubice, Chrudim a Slatiňany elektrickou drahou. Stavbu měla provést firma ing. Křižíka. Zprvu to vypadalo, že projekt bude realizován. První úsek se měl budovat přímo v Pardubicích, aby zajistil dopravu návštěvníků Východočeské výstavy v roce 1903. V té době se však začaly prosazovat předchůdci trolejbusů, které byly levnější, tak byl v roce 1905 projekt definitivně zatracen. 
Víte, že na Kunětické hoře byl uchováván poklad?

Nedalekému opatovickému klášteru hrozilo nebezpečí ze strany husitů. A tak se mniši z tohoto kláštera rozhodli se svolením hradního pána ukrýt 12 sudů s drahým vínem ve spodní části hradní věže na Kunětické hoře. Jednoho dne se na Kunětickou horu sjelo mnoho panstva a hostitel se rozhodl nabídnout víno, které si zde ukryli mniši z nedalekého kláštera. Jaké však bylo překvapení, když místo vína se v sudech nacházelo zlato. Hradní pán v tajnosti nechal toto vzácné zboží ukrýt do svých sudů a sudy mnichů naplnil vínem. Když si po jisté době mniši pro sudy přijeli, zjistili, že jsou oklamáni. Leč hradní pán jim odpověděl: "Co jste si dali schovati, to vám vracím. A nehledejte u mě, co jste sem nedali. " A tak poklad prý spočívá v dávno zasypaných sklepích Kunětické hory.

Víte, že rok 1929 byl pro Pardubice z hlediska počasí jeden z nejkatastrofálnějších? 
Již v lednu napadlo velké množství sněhu, kdy na Pardubicku bylo více sněhu než v Orlických horách. V únoru pak uhodily kruté mrazy, kdy 11. února bylo v Pardubicích naměřeno 39,5 °C. Byl nedostatek uhlí, muselo se šetřit i vodou, protože přívody do budov často zamrzaly. Na konci února napadly až dvoumetrové závěje sněhu, okolní obce zůstaly odříznuty od světa. Zima trvala až do dubna. 5. dubna bylo naměřeno -10°C a ještě 20. května -4 °C. Ve čtvrtek 4. července zasáhla Pardubicko zase ukrutná větrná bouře. V ten den se vyšplhala teplota až na 40 °C. Krátce po sedmé hodině večerní se přihnala ničivá vichřice, která trvala půl hodiny. Zničena byla věž kostela sv. Bartoloměje, ciferník hodin Zelené brány, velká část střech včetně zámku, vichřice rozbila velké množství oken, poničila některé továrny, vyvrátila stromy. Celkem způsobila jen v Pardubicích škodu za 3 mil. Kč.

Víte, že Pardubice mohly mít podzemní tržnici? 

V letech 1909 - 11 došlo k regulaci Labe a Chrudimky, po které zůstalo prázdné říční koryto v prostoru před Zelenou bránou. A právě toto místo lákalo tehdejšího starostu Josefa Prokopa k výstavbě podzemní tržnice. Reagoval tak na požadavky venkovských obchodníků, kteří volali pro lepších prodejních podmínkách. Tržnice měla být dlouhá 70 a široká 9,5metrů. Vstup do podzemí měla umožňovat na obou koncích prostorná schodiště, klimatizaci měly zajišťovat ventilátory. Většina členů městské rady však s tímto projektem nesouhlasila a tak k její realizaci nedošlo.