GRÉMIUM OBCHODNÍKŮ V PARDUBICÍCH

Na základě dobrovolného usnesení zaveden a dodržován nedělní odpolední klid. Roku 1889 byl zvolen předsedou František Vlach, místopředsedou Jan Klička. Schůze konány v Měšťanské besedě, na nich jednáno o získání celního úřadu a Obchodní komory pro východní Čechy. Roku 1891 začala jednání o uspořádání Krajinské průmyslové a hospodářské výstavy. Odeslán požadavek, aby do Pardubic byly přeloženy dílny státních drah. Dne 15.4. byl splněn starší požadavek, pardubická pošta převzata do státní správy. Roku 1894 vypracován pamětní spis, požadující zřízení Krajského soudu v Pardubicích, jednáno o zřízení filiálky ředitelství pošt, subdirekce drah, postavení celnice, zavedení elektrického osvětlení, telefonu, stavbě dráhy Pardubice-Týniště nad Orlicí. Na valné hromadě roku 1896 usneseno přistoupit za člena Jednoty obchodních grémií s ročním příspěvkem 15 zl. Vládě podána žádost o 500 000 zl. na podporu maloobchodu a živností. V příštím roce prosazováno, aby v neděli byly obchody otevřeny od 7 do 10 hod., zamezeno vykládání zboží na stáncích, na poštách zachován klid a zrušeno nedělní vyučování na pokračovacích školách. Jednáno o zřízení gremiální záložny, obchodního soudu, uspořádání hospodářsko-průmyslové výstavy, na níž slíbeno upsání 200 zl. ze základního fondu a 500 zl. z garančního fondu. V usnesení valné hromady roku 1898 stanoveno uzavírání obchodů ve 20 hod., usneseno věnovat 1 200 zl. na zřízení celního úřadu. Rezoluce manifestačního sjezdu roku 1899 vydána tiskem. Uspořádaná sbírka na pořízení pomůcek pro pokračovací školu kupeckou a na stavbu tělocvičny Sokola. Roku 1900 na městě požadováno vydání nového tržního řádu     a zrušení výročních trhů. Znovu prosazováno zřízení živnostenského soudu. Díky snahám grémia roku 1902 byla otevřena na Bělobranském náměstí pošta Pardubice 3. Grémium mělo i významný podíl na Východočeské průmyslové a hospodářské výstavě roku 1903. Obchodní komoře a obecnímu zastupitelstvu podáno roku 1904 vyjádření o škodlivosti výročních trhů a delegátům na valné hromadě Jednoty grémií uloženo obhajovat návrh na jejich zrušení. (Konkurovaly místním obchodníkům, zanikly až za minulého režimu. Dnes místní obchodníci mají daleko těžší konkurenci a žádnou ochranu. J.P.) Roku 1905 se grémium kladně vyjádřilo i ke splavnění Labe. Požadovalo také nový širší most v ul. Mezi mosty přes Haldu a vydání průvodce po Pardubicích. Zpracoval jej F.K.Potěšil, vydán s adresářem obchodů a živností. Už roku 1906 jednáno o podjezdech z Alžbětiny tř. (dnes tř. 17.listopadu) i u sv. Anny. Křižíkova elektrárna roku 1907 požádána o zlevnění elektřiny pro živnostníky a u městské rady protestováno proti výši dávek z nájemného. Na mimořádné valné hromadě byl zvolen předsedou František  Kostelecký. Ten byl vyslán na studijní cestu do Londýna, J.Linhart byl na studijní cestě v Německu, cesty i vícečlenných delegací byly vysílány pravidelně. Roku 1909 docíleno zastoupení v Obchodní komoře Josefem Francem, prosazováno postavení nové poštovní budovy (roku 1911 na poštu upraven dům na rohu Královské třídy a ul. Na Hrádku, na jeho místě roku 1953 otevřena nová pošta podle projektu arch. L.Machoně. J.P.), zřízení Obchodní komory pro vých. Čechy a  Ředitelství drah v Pardubicích. Roku 1911 prosazeno autobusové spojení do Heřmanova Městce a rekonstrukce telefonní sítě. Vypuknutí války postihlo veřejný život, nebylo radno se scházet, aby nebyla dána příležitost k neprozřetelným výrokům, které mohly mít neblahé následky, do roku 1918 stagnace. Od roku 1919 se činnost bohatě rozvíjela, v prvních letech zaměřena na protesty proti státním opatřením omezujícím předražování, hlavně potravin. Uvítáno zřízení Ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích. Vzrostl počet členů, poněvadž po válce se každý vrhal na obchod. Roku 1921 podporován požadavek zavedení celonedělního klidu pro celou republiku. Roku 1924 byl zvolen dvacetičlenný výbor v čele s F.Kosteleckým a místopředsedou Karlem Jičínským. Výbor usiloval o daňovou reformu, „aby daně nebyly zvyšovány do nekonečna“. Na popud z Pardubic zahájila Jednota grémií akci „Proti korupci“. Stále neúspěšně se trvalo na zrušení výročních trhů. Roku 1925 docílena sleva elektrického proudu pro výkladní skříně. Roku 1928 požadováno, aby v Pardubicích zastavoval mezinárodní expres a úřední hodiny na poštách byly prodlouženy do 19.hodin. Urychleno jednání o přestavbě poštovního úřadu Pardubice č.1. Roku 1930 zemřel dlouholetý předseda F.Kostelecký. Novým předsedou byl zvolen 27.5.1930 Antonín Stecha. V rámci Výstavy tělesné výchovy a sportu uspořádán 26. a 27.7.1931 manifestační sjezd s programem „Situace obchodnictva v nynější hospodářské tísni“. Městská rada požádána, aby stavby zadávala s podmínkou, že materiál musí být zakoupen v místě. Ve prospěch nezaměstnaných vydány poukázky na potraviny za 15 000Kč, stejně v následujících letech. V nové budově Průmyslového muzea otevřena roku 1933 gremiální kancelář. V následujícím roce protestováno proti úmyslu zvýšit obecní přirážky o 100%. Roku 1935 na Wilsonově tř. otevřena nová budova pošty, splněn dlouholetý požadavek grémia. Firma Jindřicha Francka synové zvýšila nadaci ve prospěch zchudlých obchodníků o dalších 5 000Kč, fond doplněný grémiem a Občanskou záložnou stoupl na 20 802,47Kč. Roku 1936 Grémium obchodníků oslavilo 50 let trvání jako silná, aktivní a pro město Pardubice prospěšná organizace. Ve své činnosti pokračovalo do roku 1939, za okupace činnost byla opět utlumena. Začala se rozvíjet od roku 1945 za ztížených podmínek přídělového hospodářství. Díky aktivitě grémia, Klubu přátel Velkých Pardubic a j. byla 27.4.1947 v Pardubicích otevřena expozitura Obchodní a živnostenské komory.

-------------

Tyto podnikatelské aktivity, pro Pardubice vysoce důležité, od roku 1948 zmařené, dodnes nejsou oživeny. Pardubice byly především živnostenským, malopodnikatelským městem. Právě tito živnostníci byli pravými Pardubany, aktivními, pardubickými patrioty, kteří odvážně požadovali pro Pardubice nové instituce, které jim z dob poddanského města chyběly. Oni byly motorem rozvoje a růstu Pardubic. Ten duch se ještě roku 1945 projevil založením Klubu přátel Velkých Pardubic s velkými plány rozvoje města. Ty aktivity se jevily nebezpečnými pro roku 1948 nastupující režim. Byly zakázány a jejich činitelé různě těžce postiženi. Pardubice byly označeny za fašistické, za hnízdo nepřátel režimu. Proto byly těžce postiženy, hlavně tím, že byly od roku 1960 podřízeny Východočeskému kraji se sídlem v Hradci Králové a násilně začleněny do nesmyslné Hradecko-pardubické aglomerace. Dřívější pardubická aktivita byla zničena, z čehož jsme se dosud nevzpamatovali.

            Společnost pro rozvoj Pardubicka navrhovala, aby ruiny TELEGRAFIE byly upraveny a využity pro podporu vzniku nových živností a probouzení aktivního ducha Pardubanů. Náklady na zasklení devastovaných budov by se městu vyplatily. Zčásti to mohlo zaplatit nájemné tří živnostníků, kteří tu krátce měli provozovny. Proč asi odešli?