Z NOVÉ REGIONÁLNÍ LITERATURY

Autor začíná dostihy u Trnové v roce 1842, kde popisuje nejen jména koní a jezdců, ale i jednotlivé překážky. Věnuje se pak historii Velké pardubické a vztahu města k ní, změnám v kurzu dostihu i úpravě překážek. Velice erudovaně rozbírá výjimečné ročníky. Shromáždil obdivuhodné znalosti o výjimečných koních i jezdcích. Nevynechává ani další důležité činitele - majitele, trenéry, ošetřovatele, pracovní jezdce a samozřejmě rozsáhlý tým pořadatelů. Krátká kapitola pojednává o vztahu umělců k našemu významnému dostihu, delší o příbuzných závodištích v Anglii, Irsku, Francii, Itálii, dalších v Evropě i mimo ni.

Kniha je doplněna velkým množstvím dokumentárních fotografií, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé. Nechybí kompletní přehled vítězů, včetně jmen majitelů, trenérů, věku a váhy vítězného koně, počtů startujících i finišujících, času vítěze a stavu dráhy. Na 204 stránkách je toho opravdu mnoho zajímavého a doplňujícího k první Nehybově a Hubálkově publikaci o Velké pardubické, s názvem „Od Fantoma po Peruána“ z roku 2001.

Díky našemu členovi a autorovi PhDr. Petru Středovi, Ph.D. se v polovině listopadu 2017 objevila na našem redakčním stole nová zajímavá kniha „Eliášovi – tři tváře jedné rodiny“ (vyd. ZŠ Pardubice -Polabiny 3 v nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí, 100 stran základního textu s 10 přílohami a 46 obrazovými přílohami).

            Jak je velmi správně uvedeno na obálce, „příběh rodiny Eliášových představuje ve zhuštěné podobě osudy českého národa v pohnutém 20. století.“ Kniha obsahuje kromě líčení životních osudů npor. Vladimíra Eliáše (1903-1945), jenž položil svůj život na prahu svobody 8.května 1945 na dnešní třídě Míru, také příběhy jeho bratra Miloslava (1899-1938), malíře, sochaře a herce a jeho syna Petra (1935-1994), kněze a exulanta v Austrálii. Kniha je napsána krásným, čtivým jazykem a zaujme čtenáře dokonce tak, že ji přečte jedním dechem tak, jako já. Přináší navíc jako bonus i vylíčení konce kolegy npor. Eliáše ppor. Arnošta Smrže (zemřel 20.5.1945), oběti téhož incidentu jako npor. Eliáš. V II. kapitole o P.Petru Eliášovi upozorňuji na s.63 na drobnou chybu v křestním jménu biskupa Jaroslava (nikoli Josefa!) Škarvady, v soupisu literatury (s.73) je pak nekrolog P.Eliáše z našeho časopisu (ročník 1986) omylem připsán členu redakční rady J.Řeháčkovi, ačkoliv byl převzat z krajanských Kanadských listů vydávaných M.Janečkem. Ale to jsou jen dvě malé pihy na kráse jinak velmi pozoruhodné vědecké studie…

            Zajímavou skutečností jistě je, že bratranci 3. syna npor. V.Eliáše arciděkana Petra Eliáše jsou spisovatel Ivan Kraus a herec Jan Kraus. Za objevnou lze zcela jistě považovat též kapitolu o Mirko Eliášovi, akademickém malíři, sochaři a herci. Kdo např. ví, že je autorem busty herce Hugo Haase z filmu M.Friče „Mravnost nade vše“? Je však otázkou, zdali jeho obraz (v obrazové příloze č.32, s.146) jsou skutečně Pardubice…

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.

Jan Slabý: Kluci ze Skřivánku, vyd. 2017 nakl. R.Šoltová – 538, 196 stran

            Postavme do záhlaví naší recenze jako jisté motto vyznání autora (s.191): „Dospělost porušuje cit a ochabuje zrak. Proto se dospělým stále více zdá, že jejich zásluhou je svět okoralý jako starý chléb, který ztrácí chuť a nedá se jíst. A lidé v tom světě jsou jako kyselé hrozny, protože ve své pýše brání tomu, aby na ně mohly dopadat paprsky slunce. Ale já nechci vidět svět okoralý a lidi jako kyselé hrozny, a proto si až do konce života chci ponechat dětské oči…“ Děj pěkné vzpomínkové knížky se odehrává za první republiky a Protektorátu Čechy a Morava v prostoru ulic Rožkovy, B.Němcové, Teplého (střed Skřivánku), V Ráji, Češkovy a v bývalé Karanténě, nazývané v knížce důsledně Havaj. Čtenář si tak může přečíst úsměvné příběhy          o klucích v cisterně s melasou, o legendárním Pérákovi, nápadech bratří Havlíků, sv. Mikuláši pro Hitler-Jugend (HJ), o návštěvě cirkusu MERANO na Olšinkách, kašlající kočce a mnoha klukovských alotriích a dobrodružstvích. Z jiného soudku je pak kapitola 8 „Nálet“, líčící útok na Fantovku, po němž zůstalo v polích mnoho mrtvých ptáků. Vzápětí je popisován útok anglických stíhaček „(kotlářů“) na pardubické letiště. A pak přichází 5.květen 1945 a útěk německých vojáků z Pardubic. Jsou tu Rusové a hlavnímu hrdinovi granát zabije kamaráda – Honzu Rambouska. Pamětníci mohou zavzpomínat na skřiváneckou Sokolovnu, na perník MELARTOS (na s.96 je chyba přesmyčková!) a zrušení kina YMCA (později Mír). Zajímavá je také kapitola o bourání Karantény (Havaje) a stavění sídliště Dukla. Kniha dává srovnání těchto historických dějů s knihou K.Dvořáka „Město v městě zrozené“ (vyd. VČN H.Brod 1962). „Kluci ze Skřivánku se rozběhli… Kam se poděl starý, důvěrně známý Skřivánek?, ptá se oprávněně autor. Svou milou knížkou na tuto řečnickou otázku však pěkně sám odpovídá. I když pointa s utopeným ptáčkem-skřivánkem není právě bohužel optimistická…

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.

Kluci ze Skřivánku.

Konečně vychází oficiální knižní vydání díla Jana Slabého Kluci ze Skřivánku – malá dětská kronika pravdivých příběhů, intenzivně prožívaných kluky z části Pardubic zvané Skřivánek během války a krátce po ní. Z každé stránky na nás dýchne až neuvěřitelná poetičnost a upřímný, pravdivý pohled malého kluka na svět kolem sebe. Na titulní straně knihy je obraz, který namaloval v roce 1944 bratr Jana Slabého Karel, zvaný Kareš, pozdější akademický malíř. Je to portrét tehdy desetiletého chlapce, který jako by se na nás díval svýma dětskýma očima. Příběhy kluků ze Skřivánku vycházely na pokračování v novinách Zář již v roce 1973. Pro Český rozhlas Hradec Králové je namluvil Milan Sandhaus, herec Východočeského divadla Pardubice, avšak tato nahrávka se nezachovala. Knížka je k dostání v pardubických knihkupectvích a v infocentru u Zelené brány, případně si knížku můžete objednat také e-mailem na adrese: klucizeskrivanku@seznam.cz.

Velký salonek Porter v pardubické restauraci Pivovarka praskal doslova ve švech. Uskutečnil se v něm křest zbrusu nové knížky Kluci ze Skřivánku, na jejichž stránkách vzpomíná Jan Slabý na příhody z dětství prožitého v této pardubické čtvrti. Krásné bylo, že na setkání přišli přímí aktéři knihy, ale také že se ho zúčastnila i spousta dalších zájemců o regionální literaturu. Na snímku vlevo moderátorka křtu Jana Davidová z Českého rozhlasu Pardubice, nakladatelka Renata Šoltová a autor Kluků ze Skřivánku Jan Slabý.

Foto: Bedřich Práchenský

Na konci roku 2017 mi věnoval pan architekt V.Rozehnal svou novou knížku (a své paní MUDr. Zdeňky) „Pernštejnská stezka v 21.století“ (vyd. L.Zeman E-Smile 2017, 191 s., v edici Města Pardubického kraje). Krásná kniha na křídovém papíře s mnoha barevnými fotografiemi obsahuje 7 etap turistického putování: 1/ Přelouč, Kladruby n.L., 2/ Přelouč, L.Bohdaneč, 3/ L.Bohdaneč, 4/ L.Bohdaneč, Sezemice, 5/ Sezemice, 6/ Sezemice, Holice, 7/ Holice.

Pěkný turistický průvodce nás provází po 4 historických městech Pardubického kraje a okolní krajinou, plnou luk, lesů, rybníků, řek a hlavně památek. Každá etapa je doplněna historickou prózou paní MUDr. Z.Rozehnalové (chci upozornit na dvě drobné chyby: s. 13 místo Kesl má být Khlesl, s. 104 – F.A.Raab nebyl nikdy písařem v Pardubicích, tento svůj chybný údaj opravil ve svých Dějinách Pardubic n.L. prof. J.Sakař v erratech. Kniha obsahuje i vysvětlivky dobových historických termínů a seznam použité literatury (s.190 a 191). Pěkná publikace se jistě stane ozdobou nejen naší knihovny KPP, ale i knihoven všech nadšených turistů, kteří mají Pardubicko rádi. Vřele ji doporučujeme!

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.