Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Odborné komentáře k tvrzením uvedeným v otevřeném dopise, který byl adresován primátorovi města

obrázek k článku Komentář k otevřenému dopisu (text dopisu je podbarven, je dělen tak, že je přímo pod konkrétním tvrzením uvedena reakce na něj: Vážený pane primátore, městská rado i zastupitelé, po skončení architektonické soutěže na úpravu Národní kulturní památky ? NKP Zámeček a po prostudování studie k Larischově vile od arch Hudáka se otevřela možnost porovnání vítězného návrhu soutěže (atelier Žalský - Podráský) se studií arch. Hudáka.

Můžeme tak jen konstatovat, že Hudákova studie k Larischově vile je dobře promyšlená, zcela konkrétní a řeší citlivě a s respektem k památce přízemní přístavbu s nově vytvořeným přednáškovým sálem i hygienickým zázemím. Majitel - Čs. obec legionářská – se aktivně spolupodílel na tematickém členění chystané expozice se zapsaným spolkem Zámeček. V druhém případě vítězná studie na komplexní transformaci Národní kulturní památky Zámeček (popraviště) proměňuje ideový návrh dvojice Kyncl – Jedličková v podzemní expozici připomínající protiatomový bunkr. Víme dobře, že Národní kulturní památka již vyžadovala určitou revitalizaci prostoru včetně sadových úprav, ale podle našeho názoru je chystaná úprava zbytečně drahá, a to kvůli příliš radikálnímu zásahu do prostoru.

 

Jde o subjektivní názor nepodepsaných pisatelů dopisu.

Návrh rekonstrukce Památníku Zámeček vzešel z architektonické soutěže, jejíž regulérnost byla osvědčena Českou komorou architektů. Způsob výběru projektanta formou architektonické soutěže město zvolilo z toho důvodu, že se jedná o nejdemokratičtější způsob výběru vhodného návrhu. Soutěže se mohli zúčastnit se svým návrhem i pisatelé dopisu, neučinili tak. V nezávislé části soutěžní poroty zasedali renomované architektky Marcela Steibachová a Jitka Ressová a architekti Jan Šépka a Petr Stec. Porota si přizvala i externí znalce historika Františka Václavíka a zástupce oddělení památkové péče krajského úřadu pana Milana Mariánka. Pan Jiří Kotyk byl rovněž osloven k účasti v porotě jako externí znalec, účast však odmítl. Porota městu doporučila dále pracovat na návrhu architektů Jana Žalského a Víta Podráského.

Město Pardubice věnovalo rok přípravě zadání této soutěže. Zadání vznikalo v projektovém týmu, v němž byla zastoupena mimo jiné Československá obec legionářská, Spolek Zámeček   a také Klub přátel Pardubic, který byl na některých jednáních zastoupen i panem Jiřím Kotykem.

Součástí zadání architektonické soutěže byla zároveň nová koncepce památníku vypracovaná panem Vojtěchem Kynclem a paní Blankou Jedličkovou. Tato koncepce byla v projektovém týmu diskutována, následně byla prezentována a 32 hlasy schválena zastupitelstvem města (žádný ze zastupitelů nebyl proti, žádný se nezdržel hlasování).

Od začátku byly v rámci projektového týmu projekty rekonstrukce památníku Zámeček – popraviště a Larischovy vily koordinovány tak, aby si nekonkurovaly, ale naopak aby se doplňovaly. Dne 24.2.2017 proběhlo jednání projektového týmu, kterého se účastnil mimo jiné i pan Jiří Kotyk. Na jednání byla do podrobnosti řešena koordinace obou projektů a bylo zde také konstatováno (citace ze zápisu): „Jednání skončilo shodou stran, tzn. nejsou shledány duplicity expozic v ideových záměrech obou projektů, naopak na sebe mohou vhodně navazovat. Byla uzavřena vzájemná dohoda na rozdělení požadavků na předměty expozice, které má v současnosti v depozitu Východočeské muzeum, příspěvková organizace Pardubického kraje.“

 

  1. 1.      Zmodernizovaná expozice mohla zůstat ve stávajícím objektu včetně sociálního zázemí. Bourání bude též finančně náročné.

 

Město hledalo budoucí podobu pietního místa odpovídající 21.století v architektonické soutěži, druhého užšího kola soutěže se zúčastnilo 8 týmů. Ze stavebně historického průzkumu                    a konzultací s orgány památkové péče vyplynulo, že celkové provedení areálu působí značně nehomogenně a přestože se při srovnání s dobovou produkcí jedná o poměrně vydařené realizace, není vlastní hodnota díla větší než hodnota samotného odkazu. Přijatelnost přístupů jednotlivých návrhů ke stávajícím architektonickým prvkům v území byla průběžně konzultována s orgány památkové péče. Z těchto důvodů byla otázka, zda stávající objekt ponechat či odstranit a kde realizovat expozici podle zadaného konceptu, ponechána na uvážení soutěžících.

Nutno podotknout, že žádná z renomovaných architektonických kanceláří, které se soutěže účastnily, neuvažovala ve svých návrzích s umístěním expozice do stávajícího objektu. Pouze v jednom návrhu byl stávající objekt ponechán, avšak k jiným účelům.

Opět je nutné konstatovat, že pisatelé dopisu se mohli se svým návrhem soutěže zúčastnit, neučinili tak.

 

  1. 2.      Podzemní expozice má být zbytečně znovu opatřena na sestupných rampách jmény 194 popravených z roku 1942, jež jsou však již uvedena při cestě k základnímu žulovému pomníku na místě poprav.

 

V místě Památníku Zámeček byli tito lidé zavražděni. Nepochybujeme o tom, že oběti těchto vražd zde mají být připomenuty.

Ve vítězném návrhu je počítáno s odstraněním kamenných stél, na kterých jsou jména popravených dnes uvedena. Tento krok byl a v detailu dále bude konzultován s orgány památkové péče.

 

  1. 3.      Upozorňujeme na riziko navrhovaného odstranění plotu celého objektu (nehlídané děti, vandalové, sprejeři, psi, močení…). Pořízení kamerového systému bude též nákladné.

 

Možnost uvažovat s odstraněním oplocení stávajícího památníku byla v zadání soutěže připuštěna. Všichni účastníci soutěže ve svých návrzích navrhli odstranění plotu.

Autoři vítězného návrhu vycházeli ze zkušeností z fungování Památníku Lidice, Ležáky – architektonický návrh řeší jak nástupní prostory a shromaždiště, tak volnost a otevřenost neoploceného areálu památníku. Na principu otevřených areálů fungují například památníky v Lidicích, Ležákách, Táboře, Letech a Brně.

Dnes je areál uzavřen, vstupují do něj prakticky pouze účastníci pietních akcí, a to třikrát ročně. To považujeme za zcela neodpovídající významu místa a jeho odkazu. Mimo jiné i vzhledem k tomuto se nelze divit nízkému povědomí o existenci tohoto památníku. Po otevření areálu bude, kromě návštěvníků expozice, celý areál památníku každodenní připomínkou tragické historie tohoto místa pro všechny kolemjdoucí.

Cílem projektu je vytvořit maximálně otevřený, atraktivní a co nejširší skupině lidí srozumitelný památník, jenž nedovolí zapomenout na tragické osudy těch, kteří se postavili zlu nacismu. Nová expozice se bude maximálně snažit vysvětlit současným i budoucím generacím příčiny vzniku nacistické ideologie, rasové a národnostní nenávisti.

 

  1. 4.      Vítězný návrh vůbec neřeší prostor pro pravidelně konaná pietní shromáždění (plocha pro hudbu a řečníky, místo pro stany v případě deště či sněhu apod.). Není ani řešena otázka zviditelnění navrhovaného podzemního objektu z Průmyslové ulice včetně slavnostního osvětlení.

 

Na rozdíl od jiných návrhů, ten vybraný přistupuje ke stávajícímu území velmi citlivě – ponechává stávající pomník, který zůstává dominantou celého areálu. Expozice je z velké části umístěna pod zem, tak aby pomníku nekonkurovala.

Rozsah stávající zpevněné plochy před památníkem (který je využíván k pietním akcím, včetně kladní věnců, a  je prostorem pro hudebníky a řečníky) je zachován a rozšířen o terénní stupně využitelné například i na sezení při pietních aktech. Na rozdíl od stávajícího řešení není přístup k památníku několikrát „zalomen“. Potvrzením hlavní osy památníku a jejím prodloužením k ulici Průmyslová vzniká nový přístup. Cesta se tak stane jednotící linií, na kterou jsou vázány jednotlivé části areálu a podle našeho mínění zvýší důstojnost pietních akcí.

Zviditelnění podzemního objektu z ulice Průmyslová není řešeno, protože záměrem autora bylo naopak navrhnout objekt tak, aby nekonkuroval památníku, který tak bude jako ukončení hlavní kompoziční osy středobodem celého památníku. Památník Zámeček bude z ulice Průmyslová prezentován řadou výstavních citylightů.

Obecně platí, že návrhy vycházející z architektonických soutěží jsou dál rozpracovány do podrobnějších studií či návrhů stavby, které jsou konzultovány se zadavatelem. Podle tohoto principu bude dalším krokem v projektové přípravě rekonstrukce Památníku Zámeček dopracování návrhu stavby. Ten bude obsahovat detaily architektonického řešení, které nejsou součástí soutěžního návrhu, např. i způsob konkrétního osvětlené areálu. Návrh stavby bude opět konzultován s projekčním týmem, případně korigován.

 

  1. 5.      Návrh neřeší zaplnění tzv. meditačního prostoru obsaženého v ideovém návrhu, např. ekumenickou kaplí, event. obětním stolem (viz NKP Lidice a Ležáky). Neřeší ani event. osazení uměleckých děl (soch) v exteriéru. V objektu navrženém ke zbourání byla socha    i umělecké vitráže.

 

V návrhu je navazující území principiálně řešeno jako park, jenž bude s památníkem propojen jednak cestní sítí, jednak odstraněním oplocení. Umisťování dalších stavebních objektů v tomto území není záměrem města a nebylo tedy obsaženo v soutěžních podmínkách. Případné umisťování uměleckých děl v území navazujícím na památník může být v budoucnu řešeno, momentálně však bude projekčně připravováno území národní kulturní památky a jeho nové napojení.

Jak je uvedeno v textu soutěžního návrhu, předměty ze stávajícího objektu budou umístěny ve foyer nové expozice.

 

Shrnuto: Návštěvník Larischovy vily a popraviště bude stále řešit dilema, kterou ze dvou nabízených expozic navštívit, což může ovlivnit i výše navrhovaného vstupného. Podle názoru nové ředitelky NKP Lidice vysloveného při návštěvě Larischovy vily tento rok, by jedno muzeum chystané v ní ČSOL bohatě dostačovalo. Na to upozornil i atelier oceněný 3.cenou v architektonické soutěži (viz katalog). Z tohoto úhlu pohledu lze jistě položit zásadní otázku, zdali peníze EU by nemohly být využity pro kulturní účely v Pardubicích jinak a lépe.

 

Jak bylo řečené výše, projekty rekonstrukce Larischovy vily a Památníku Zámeček – popraviště jsou koordinovány tak, aby se vzájemně doplnily a nedublovaly.

S paní ředitelkou Památníku Lidice Martinou Lehmanovou město vedlo předběžná jednání          o možné budoucí spolupráci s touto organizací. Paní ředitelka je tedy se záměry rekonstrukce Památníku Zámeček – popraviště i Larischovy vily velmi dobře seznámena a podporuje je. Památník Zámeček zapadá do celkové koncepce tří hlavních republikových vzpomínkových památníků v Lidicích, Terezíně a Ležákách.

 

Bourání, kácení a chystané výkopové práce bohužel mohou nepříznivě ovlivnit i důstojný průběh pravidelně organizovaných pietních shromáždění.

 

Město Pardubice bude při přípravě realizace projektu hledat způsob, jak řešit organizaci pravidelných pietních shromáždění.

 

Rekonstrukce Larischovy vily a Národní kulturní památky Zámeček musí být dobře koordinovány.

 

Jak bylo několikrát uvedeno, obě akce byly, jsou a budou koordinovány.

 

Žádáme Vás proto, abyste předložili naše návrhy veřejnosti.

 

Jaké návrhy?

Pokud je tím myšlen návrh na koordinaci projektů rekonstrukce Památníku Zámeček – popraviště a Larischovy vily, je výše popsáno, že tato koordinace probíhala a probíhá. Podrobnosti jsou popsány ve společném prohlášení města a Československé obce legionářské.

Pokud má pisatel architektonický návrh, jehož součástí je např. ponechání stávajícího objektu, ponechání oplocení, vybudování kaple v území přilehlém k památníku, měl možnost se s takovým návrhem zúčastnit architektonické soutěže. Neučinil tak.

 

Jedná se o Národní kulturní památku, o které nemůže bez řádné diskuze a projednání rozhodnout ani rada ani zastupitelstvo.

 

Jak je zmíněno výše, široká diskuze probíhá již od zahájení projektu. Kromě toho, že se jedná o národní kulturní památku, jedná se i o majetek města a o něm rozhodují rada a zastupitelstvo města.

Výsledky architektonické soutěže byly prezentovány na webu města, na stránkách České komory architektů, v Galerii města Pardubic či naposledy na setkání tří generací Silver A. Přístup k rekonstrukci památníku, obsahová náplň nové expozice definovaná v koncepci schválené zastupitelstvem nachází četné kladné ohlasy v odborných kruzích.

 

Okomentovala Ing. Karolina Koupalová

 

Odpověď paní Ing. Koupalové

 

Vážená paní inženýrko,

děkujeme Vám za Vaše komentáře k našemu otevřenému dopisu p. primátorovi, radě     a zastupitelstvu města.

            Úvodem chceme zdůraznit, že nechceme nijak zpochybňovat výsledky architektonické soutěže vypsané městem na NKP – popraviště Zámeček, ale z podstaty a statusu vlastivědného sdružení Klub přátel Pardubicka máme jistě právo jako spolek podobný Klubu za starou Prahu i jako občané vyjádřit svůj názor na rozhodnutí, jež považujeme za sporná. V tomto duchu jsme také formulovali naše stanovisko ve snaze včas rozpoutat věcnou diskuzi k tématu.

            Místo ní jsme však byli obdařeni argumentací „ad hominen“, tedy k nám dvěma. Své odmítnutí účasti v porotě v nevděčné roli externího znalce bez hlasovacího práva jsem dostatečně vysvětlil pracovníkům ÚHA i p. náměstku J.Rychteckému na základě svých velmi negativních zkušeností ze stejné role v komisi pro pomník J.Kašpara. Pan architekt Rozehnal se soutěže nezúčastnil proto, že nesouhlasil s jejím z principu špatným zadáním. Toto zadání představil dr. V.Kyncl i mně ( jednu hodinu před zasedáním zastupitelstva) v přítomnosti dvou členů redakční rady Zpráv KPP dr. R.Brože a Mgr. J.Štěpánka, kteří se také dlouhodobě zabývají tematikou heydrichiády. Všichni jsme jeho návrh odmítli, přesto se však V.Kyncl na jednání zastupitelstva oháněl mým odborným souhlasem. V porovnání s návrhem a celkovou koncepcí arch. Hudáka na rekonstrukci Larischovy vily dodnes není známa přesná muzeální náplň navrhovaného podzemního objektu. Navržení přednáškového a koncertního sálu, jež nabízí i Larischova vila, je flagrantním porušením Vámi citovaného zápisu o dohodě koordinovat oba projekty (viz MF Dnes z 5.3.2018).

            Ad 1/ Věta, že „hodnota díla (roz. bývalého objektu určeného ke zbourání) není větší než hodnota samotného odkazu“ (roz. heydrichiády a jejích obětí z roku 1942) lze považovat za poctu bývalému týmu arch. K.Kalvody a MUDr. K.Jičínskému. Odkaz 194 obětí je totiž stálý a nezhyne!

            Ad 2/ O to více šokující a nesmyslné je rozhodnutí odstranit umělecky hodnotné kamenné stély se jmény obětí jen proto, že ona jména budou uvedena na rampách sestupu do podzemí, na což jsme si dovolili upozornit.

            Ad 3/ Trvají naše rozpaky nad riziky otevření areálu vzhledem k jeho vzdálenosti od veřejného dění. Návštěvnost se nezvýší, zvýší se jen riziko vandalismu aj. Situace NKP Lidice a Ležáky je přece úplně jiná!

            Ad 4/ Podobně je tomu v případě uměleckých děl a jejich reprezentace veřejnosti. Stále nám není jasná role prázdného meditačního prostoru (původně nazvaného V.Kynclem „rekreační“ ?!, když v NKP Lidice i Ležáky jsou běžné ekumenické bohoslužby za prostým obětním stolem.

            Shrnuto: Vadí nám, že jako za komunistického režimu navrhovaná expozice i celý areál budou zřejmě spravovány z Lidic! To znamená, že Ležáky a východočeský nekomunistický odboj budou opět neoprávněně ve stínu Lidic. Cožpak město Pardubice nemá dostatek svých lidí, erudovaných odborně a administrativně schopných spravovat tuto NKP?

            Stále postrádáme veřejnou diskuzi nad vítězným návrhem oceněným 2. cenou. Odkaz na „četné kladné ohlasy v odborných kruzích“ je dokladem snahy realizovat sporný projekt za peníze EU za každou cenu. I tyto peníze jsou však naše, našich daňových poplatníků! Žádná diskuze není žádoucí, informovanost občanů města je minimální, což lze snadno ověřit anketou na ulicích města. Jen díky našemu dopisu někteří občané tuší, že se na Zámečku něco děje… Za jediný kladný vstup námi iniciované občanské aktivity považujeme zatím společné prohlášení města a ČSOL, kde si město konečně uvědomilo své finanční závazky vůči rekonstrukci Larischovy vily. Naivní tvrzení, že si oba projekty nekonkurují, ověří teprve praxe. Za logické bychom považovali rozšíření statutu NKP i na Larischovu vilu a vytvoření kompaktního velkého areálu. Musel by se tak však svobodně rozhodnout její majitel – Čs. obec legionářská. Postoj podniku FOXCONN, že neumožní propojení obou objektů, je zcela nemravný. Logicky však navazuje na to, že právě FOXCONN pokračoval v devastaci vily zahájené n.p. Tesla a pak ještě bránil na MK ČR prohlášení vily za městskou kulturní památku.

            Náš otevřený dopis nelze považovat jen za názor dvou soukromých osob, k dnešnímu dni se na petiční arch podepsalo 24 signatářů. Tato občanská aktivita bude pokračovat. Z našeho hlediska však nechceme marnit čas planým dopisováním si s městem. Věříme však, že naše jasné a konzistentní stanovisko bude oslovovat pardubickou veřejnost a přispěje tak k nastolení klidné a věcné atmosféry nad uvažovanou náplní muzejní expozice na popravišti Zámeček.

 

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D., čestný občan Pardubic

Ing. Arch. Vladimír Rozehnal

 

STANOVISKO k plánovaným úpravám NKP Zámeček a jeho okolí

 

NECHCEME:

  1. Dlouhodobé zanedbávání pravidelné údržby objektů v území NKP a jeho okolí.
  2. 2.      Aby u vchodu do NKP chyběly základní informace ( i cizojazyčné + situace se zákresem Larischovy vily).
  3. Aby NKP neměl konkrétního a funkčního správce (ne obtížně dosažitelná osoba bez pravidelné kontroly pracovního plánu).
  4. Nechceme „mrtvý areál“ bez veřejně dostupného programu jednotlivých akcí.
  5. Nechceme v pietním území NKP nákladný podzemní bunkr s komplikovaným přístupem dlouhými rampami.

 

POŽADUJEME:

  1. Zachovat oplocení NKP – specifického místa utrpení a odporu proti násilí – jako jistotu zachování rázu pietního území (vandalové, psi, nehlídané děti atd.).

Srovnání s Ležáky je nesmyslné: jde o prostor mimo zastavěné území a nejde o popraviště. Zde je jednak v sousedství sídliště rodinných domků, z nichž občané využívají louku a lesopark v blízkosti NKP jako jediné větší veřejné prostranství k relaxaci a v sousedství je velká továrna.

  1. Realizovat pravidelný celoroční plán akcí.

Průběžnou péčí o zeleň odpovídající NKP.

O svátcích důstojnou vlajkovou výzdobu a slavnostní osvětlení (bez arch. soutěže).

  1. V zastupitelstvu schválit plán provozu a rozvoje areálu NKP včetně finančního krytí.
  2. Po etapách budovat rozšíření NKP o:

-          Nástupní prostor

-          Mobiliář (lavičky, koše…)

-          Informační systém

-          Zatravněné parkoviště (ne beton, asfalt)

-          Meditační centrum (mimo území NKP) v návaznosti na parkoviště a nástupní prostor

-          Komunikační propojení do ulice Průmyslové směrem na zastávky MHD a k Larischově vile

-          Toto stanovisko předložit k veřejné diskuzi

 

Ing. arch. Vladimír Rozehnal, březen 2018

PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.

 

P.S.: Upozorňujeme, že nás můžete podpořit svým podpisem nejen v kanceláři KPP, ale                  i elektronicky na stránkách KPP.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem