PR Buky u Vysokého Chvojna

Pralesovitá jedlobučina v rozpadavém stadiu v důsledku větrných kalamit, škod zvěří a přísušků. Stáří nejstarších stromů se zde odhaduje na 350-400 let, vlastníkem pozemků byl porost chráněn již od roku 1884. V roce 1929, 1988 a 1990 zde došlo k ničivým větrným kalamitám, při nichž byla řada starých buků polámána nebo vyvrácena. Bukový porost, který zaujímá asi 38% plochy rezervace, je obklopen porosty s převahou smrku. Tato část lesa, který vyžaduje speciální hospodářské úpravy, byla do rezervace zahrnuta z důvodu jednoznačného určení hranic.

Geologickým podkladem jsou fluviálními štěrky a písky pleistocénní terasy, které byly v západní a severní části denudovány pramennými zdrojnicemi Lesního potoka. Erozní zářezy odkrývají podložní křídové vápnité jílovce až slínovce nebo jsou pokryty písčitohlinitými sedimenty. Půdy jsou pelosolkarbonátové, částečně oglejené.

Bylinné patro v rezervaci je velmi bohaté. Roste zde např. lýkovec jedovatý, čarovník horský, kyčelnice cibulkonosná, kyčelnice devítilistá, konopice sličná, jaterník podléška, černýš český, strdivka jednokvětá, vemeník dvoulistý, rozrazil horský, ve strouze na hranici rezervace ďáblík bahenní. Mnohé z nich jsou druhy horské, vyskytující se na Pardubicku v malé nadmořské výšce. Kromě vyšších rostlin se v rezervaci vyskytuje kolem 160 druhů vyšších hub, převážně symbiontů nebo parazitů buku.

Z vzácnějších ptáků zde v okolí hnízdí čáp černý, dále zde žije holub doupňák, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, drozd zpěvný a další lesní druhy. Bohatá entomofauna mykoxylofágních druhů brouků a dvoukřídlých je podmíněná kontinuitou starého lesního biotopu. Vyskytuje se zde např. kovařík Stenagostus rhombeus, Pseudocistela ceramboides, páchník hnědý (Osmoderma eremita), roháček bukový (Synodendron cylindricum). Z dvoukřídlých jsou významnými lesními druhy pralesovitých bučin Stongylophthalmyia ustulata, některé druhy octomilkovitých (Drosophilidae) žijící v choroších a houbách, dlouhonožka Raineria calceata a další.

Pro hospodaření na lokalitě byl zpracován plán péče, který předpokládá přirozenou obnovu, zejména přípravou půdy v semenných letech. Nálety buku jsou následně oplocovány jako ochrana před okusem zvěří. Ve smrkových porostech bude po vykácení smrku provedena umělá obnova sazenicemi dubu, buku, jedle a lípy. V roce 1996 byla část rezervace oplocena dřevěnými oplocenkami poté, co vzešlo množství semenáčků buku po semenném roce 1995.