PR Duny u Sváravy

Jeden z nejdokonaleji zachovalých přesypů mladopleistocénního až holocénního stáří v Polabí. Obloukovitý přesyp je ve východní části asi 0.5 km široký s bočními rameny protáhlými téměř 200 m ve směru východ-západ. Východní a jižní svahy převyšují okolí o 5-7 m, západní svah je pozvolnější. Čelní valy přesypů vymezuje mokřina na nivních uloženinách, která patrně byla příčinou vzniku přesypu, neboť brzdila pohyb větrem unášeného písku. Z morfologie tělesa navátého písku lze soudit, že vzniklo působením západních až severozápadních větrů. Písky jsou čisté, křemité, se zrny průměrně 0.5 mm velkými. Téměř všude jsou váté písky překryty půdou - arenosoly až podzoly.

Bylinný podrost území je z větší části druhotný, neboť celá duna je uměle zalesněna monokulturou borovice a zčásti akátem, lípou a topolem. Porosty nezpevněných vátých písků jsou zachovány jen v zanedbatelných fragmentech (pod elektrovodem), a proto i typické pískomilné rostliny, jako je paličkovec šedý, kuřička jarní, trávnička prodloužená, bělolist nejmenší, jitrocel indický, chmerek vytrvalý, se zde vyskytují sporadicky a netvoří vyhraněná společenstva.

Přesypy byly důsledně uměle zalesněny borovicí lesní, vejmutovkou, břízou a akátem. V důsledku exhalátů zejména jehličnaté dřeviny prosýchají a jsou napadeny tracheomykózou.

Chráněné území je v současné době oploceno a slouží k chovu daňka skvrnitého.

Plán péče předpokládá probírky v porostech na úkor akátu a vejmutovky. V nejstarších porostech borovice lesní provádět obnovní těžbu s odkladem zalesnění, k umožnění rozvoje pískomilné vegetace. Oborový chov zvěře je v plánu péče výslovně zamítnut, ve skutečnosti však probíhá a rezervace je oplocena jako součást obory.