Lososi na pardubickém panství

I za mého mládí bylo Labe poměrně čisté, průzračné a mělo svou charakteristickou vůni. Nepotřebovali jsme žádné koupaliště s filtrovanou vodou, naším koupalištěm bylo Labe a místo, kde jsme se ponejvíce shromažďovali, byla zátočina u Lukovny, kde se říkalo „Na študenským“. I ryb bylo v Labi hodně, v Lukovni byla rybárna, kde bylo možno kdykoliv ryby koupit. Na lov ryb se vyjíždělo ponejvíce v noci a do rána se rybáři vraceli vždy s bohatým úlovkem.

Vše se ale začalo měnit k horšímu za války, ale hlavně po osmačtyřicátém roce. Labe již nevonělo, ale páchlo, labské břehy osiřely a málokdo se odvážil v labské vodě vykoupat. Znečištění bylo způsobeno hlavně průmyslovými závody na horním Labi, ale i městskými sídlišti, které měly jen výjimečně čističky. Labe bývalo tak znečištěné, že nevyhovovalo ani pro závlahy. Nesmíme opominout ani zemědělskou velkovýrobu, která měla nemalý vliv na znečištění povrchových vod. V posledních létech se kvalita vody v Labi zlepšila, zasloužily se o to čističky odpadních vod, Labe již tak nepáchne a i ryby jsou prý požívatelné. Platí to ovšem pro Labe nad Pardubicemi. Přes částečné zlepšení není kvalita vody stále ještě zcela uspokojující. Snaha po zlepšení přichází ale dost pozdě, bylo již hodně zkaženo, což se dá jen ztěžka napravit.

Bohuslav Balbín ve svém díle „Historické rozmanitosti království Českého („Miscellanea Historica regni Bohemiae“) píše: „Všechny české řeky vznikají buď v samé české oblasti, anebo v pohraničních horách. Odtud ona sladkost vody, když řeky neplynou, daleko od svého vzniku, tedy celý tok je vlastně pramenitou vodou, takže se ryby do nich dychtivě stěhují, obzvláště lososi.“ Jinde zase píše: „Takovou sladkou vodu vyžadují lososi a další ryby, ba dokonce ještě raději okoušejí vodu přímo u pramene.“

Lososi žijí v Severním a Baltském moři, odkud pak na jaře táhnou do řek, dokážou zdolat všecky překážky a dostávají se až do horních toků. Na podzim se vracejí zpět do moře. U některých splavů bývaly vystaveny t. zv. lososnice, na př. u Opatovického splavu byla lososnice v roce 1681 a lososi lapáni ještě v minulém století. Lososí maso bylo pokládáno za lahůdku a tak není divu, že z pardubického panství byli lososi dovážení nejen do Prahy, ale i do Vídně do císařské kuchyně.

30. 4. 1678 dochází na hejtmanskou kancelář v Pardubicích nařízení z král. komory české: „Jakož se při nynějším čase jarním tu na J. M. cís. panství na ten čas pod správou Vaší svěřeném, v řece Labi lososi lapají a naproti tomu na opravy jezův a lososnic každoročně nemálo nákladu z důchodu J. M. cís. vychází. Pročež jménem a na místě J. M. cís. krále pána nás všech nejmilostivějšího Vám poroučíme, abyste co nejvíce možno takových lososův lapati, je peněžiti a skrze počet pojezdnýho hospodářský za příjem, též peníze za ně stržené do důchodu J. M. cís. za vydání vésti nepominuli“.1)

A hned na to 20. 5. 1678 přichází další nařízení, aby do domu J. M. hrab. Excell. pana pána vicepresidenta bylo odesláno 6 lososů: „Poněvadž až posávad čas k chytání lososů trvá, pročež jménem a na místě J. M. cís. krále pána nás všech nejmilostivějšího Vám poroučíme, abyste z panství J. M. cís. Pardubského pod správu Vaší svěřeného, letos rozdílně až do šesti lososův chytiti a zaopatřiti, z nich jednoho po druhém pro J. M. cís. král. komory České raddy sem do měst Pražských do domu mého vicepresidenta v čerstvosti dáti nepominuli.“2)

Lososí maso je načervenalé a velmi chutné, proto nesmělo chybět ani na císařském dvoře, kam bylo dodáváno z pardubického panství. 20. 2. 1694 dochází na hejtmanskou kancelář další nařízení: „Jakož řeka Labe po sjití ledův již docela otevřená jest, takže bez pochyby lososi chytané býti mohou. Pročež majíce dotknuté lososi do města Vídně ku potřebě J. M. cís. kuchyně odesláné býti. Jménem a na místě J. M. cís. krále pána nás všech nejmilostivějšího Vám poroučíme, abyste se k tomu aby dotknuté lososi při lososních J. M. cís. pána co nejdřívej k dostání přišli a jinam nikam k zanášení nepřišli, všemožným spůsobem se vší bedlivostí přičinili a po dostání jich je k rukám mně presidenta komory České ve vší čerstvosti skrze schválního posla odeslat nepominuli.“3)

A opět 17. 3. 1701: „Jakož pro J. M. cís. kuchyni do města Vídně dle přípisu psaný od J. M. cís. dvorské k nám na král. komoru Českou minulých dnův prošlého, lososi vždy dáleji dodávané býti mají. Pročež jménem a na místě J. M. cís. krále a pána nás všech nejmilostivějšího Vám poroučíme, abyste tu na panství J. M. cís. pod správou Vaší svěřených při všech rybářích to, aby všemožným spůsobem k chytání nadřečených lososův se přičinili a je Vám a nikam jinam odváželi, dostatečně nařídili, vy pak dostanouce takové, je v čerstvosti skrze schválního posla k ruce mně presidenta ihned odeslati nepominuli.“4)

Losos se vyskytoval v Labi ve značném množství a dostal se i do řek ústících do Labe. A nebyli to jen lososi, i jiných ryb bylo v našich řekách dostatek. I dobře spravované rybniční hospodářství přispělo k tomu, že byl ryb nejen dostatek, ale někdy i nadbytek a to působilo občas starosti, co s nimi. 11. 1. 1704 oznamuje pard. hejtman královské komoře: V haltýřích J. M. cís. se nachází 1686 kop houfních kaprů, pro které není odbyt a proto se dotazuje, zda je možno při prodeji slevit na každém centnýři 15 krejcarů, nebo i více, neboť okolní vrchnosti kapry prodávají laciněji. Formani z Moravy a ze Slezska pro nynější strach z rebelantů a mnohých jiných při obecním lidu se nacházejících obtížností, pro ryby nedojíždějí a mimo to v kraji se málo ryb prodá. Blíží se postní čas a proto je naděje, že by mohl nastat lepší odbyt.5)

A že byli lososi u nás i v minulém století, o tom svědčí následující příhoda, kterou vyprávěla moje babička. V Dašicích byla hospoda „U slunce“, která patřila rodině mé babičky a babička v ní jako mladé děvče vypomáhala. Někdy na jaře na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století přišla do hospody skupina rozjařených dašických rybářů za zpěvu písně: „Chytili jsme lososa, lososa, chytili jsme ho v no..., ho v noci.“ Neobvyklý úlovek pak zapíjeli dlouho do noci. Pochopitelně, že jsem si takovou písničku dobře zapamatoval.6)

Že čistota vody v Labi je podstatně lepší, o tom svědčí nedávná zpráva (Lid. noviny z 6. 5. 1998). Do Hřenska bylo převezeno z Německa ve speciálních vacích pod kyslíkem 45.000 lososích plůdků, který rybáři rozvezli do severočeských řek Kamenice, Ploučnice a Ohře. Za 2 roky, kdy dorostou na 20 cm, vydají se na cestu po Labi k moři, odtud se po 4 létech opět vrátí do Čech. Losos se vyskytoval v severních Čechách až do r. 1935, kdy bylo dokončeno zdýmadlo ve Střekově. Toto zdýmadlo bylo nepřekonatelnou překážkou. Ale i velké znečištění labské vody znemožnilo, aby se losos opět objevil v našich řekách. Nyní je čistota labské vody daleko lepší a tím i podmínky pro výskyt lososů, proto se má zbudovat u střekovského zdýmadla rybí přechod a tím by se odstranila i největší překážka pro lososí putování do moří a zpět. Na podzim mají severočeští rybáři přivézt z Německa 200.000 jiker lososa do svých líhní v Děčíně.

Takže losos, který býval u nás velmi rozšířený, se možná objeví i u nás.

Poznámky:

1) SOA Zámrsk, VS Pardubice, kniha 215, fol. 54.

2) SOA, tamtéž, fol. 63.

3) SOA, VS Pardubice, kniha 219, nefoliováno.

4) SOA, VS Pardubice, kniha 221, nefoliováno.

5) SOA, VS Pardubice, kniha 226, nefoliováno.

6) Hospoda „U slunce“ byla v Dašicích u kostela. Byla to hospoda, kde se scházeli po celodenní práci při každodenním džbánku piva dašičtí řemeslníci a drobní živnostníci.