Pardubice Pernštýnské
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích
typ akce: Hovory o Pardubicku
Přírodní památka Hřídelecká Hůra
Nová Paka Aut.st. - PP Hřídelecká Hůra - Lázně Bělohrad. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:05 Arriva + Bus. Návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Naučná stezka Krajem Chrudimky
Lukavice – Skalka – Svídnice – Škrovád (jez) – Slatiňany. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:05 Bus st, 13. Návrat 14:59 - 15:33 ČD Os, 14:55 Bus. Ved: Květa Janáčková. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Netradiční historická pohlednice Bohdanče okolo r. 1930
V přítomnosti starých bohdanečských občanů slyšíme při různých setkáních o tom, jak se dříve žilo, jaká dýchala ze všeho atmosféra, jaká to byla idyla. Doba uplynulého mládí k tomu svádí a zapomíná na těžkosti, které tehdy nesli rodiče. Doba dřívější byla jiná než dnešní, byla jednodušší. Nebyla decimována technikou a informacemi, kterými je bičována doba dnešní. Noviny se sporadicky kupovaly, rádio měl ?jen někdo? a televize nebyla. Chodilo se ?na táče?, na jaře a v létě na lavicové besedy pod štít některého domu, do spolků a hospod. Lidé tehdejší měli k sobě blíž, vzájemně se více znali než nyní. Někdy to bylo dobré, někdy zase ne. Život tehdy běžel v živnostech, obchodech, řemeslech, v zemědělství a malých nebo větších podnicích, které se projevovaly na dálku různými vůněmi a pachy. Toto konstatování není ovšem výsadou Bohdanče, tak se projevovaly všechny osady, obce, městečka a města celé naší první republiky.Aby z těchto vypravování se něco zachovalo pro později narozené, byl dále vypracován schematický plánek s legendou 1) , zachycující obchody, živnosti a provozovny k časovému datu - roku 1930. Na tato léta se dnešní osmdesátníci dobře pamatují, i když to, co včera, si dnes již nepamatují.
Schematický plánek (obr. 1)
Je podobný dnešnímu plánu města Lázně Bohdaneč 3)4)5), ale je štíhlejší. Domy a usedlosti z největší části dosud stojí na stejném místě, v nich žijí původní nebo spřátelené rody, ovšem jinde tomu tak není.
Koncentrace života probíhala na náměstí a ve čtyřech ulicích, uzpůsobených do tvaru kříže. Domy jsou vyznačeny plným bodem s navazující čárkou a zakončeny identifikačním číslem. Pokud je čárka k identifikačnímu číslu z kraje přetržena kolmou čárečkou, znamená to, že dům nebo usedlost dosud stojí a z legendy je možno vyčíst číslo popisné (č.p.) a co se tam provozovalo. Vzdálenější poloha domů od hlavních komunikací je vyznačena tečkou na navazující čárce (tehdejší komunikace nebyly tak přímé, jako je tomu dnes - viz nynější starou a přeloženou novou Pernštýnskou ulici.)
Legenda k obrázku
Náměstí (nyní náměstí T.G.M.)
1. č.p. 1 - Radnice, hostinec „Pod radnicí”
2. - Vojtěchovo holičství (pánské a dámské),
Bouzovo kominictví
3. - Novotnovo řeznictví
4. - Fajtovo papírnictví
5. - Trafika Heleny Fluchové
6. - Endrsovo cukrářství
č.p. 6,7 - Anežčiny rašelinové lázně,
nynější Léčebné lázně Bohdaneč a.s.
7. č.p. 41 - Machův obchod ovocem a zeleninou
8. č.p. 42 - Traubův obchod oděvy
č.p. 44 - Farní úřad ř. k. církve
- Kostel sv. Maří Magdaleny
9. č.p. 45 - Vodičkův dům, mlékárna, ruční mandl
10. č.p. 46 - Košťálovo hokynářství
11. č.p. 47 - Marešovo železářství a potřeby pro domácnost
12. č.p. 85 - Peškův zájezdní hostinec a hospodářství
(zbourán v r. 1983)
13. č.p. 85 - Dopitovo holičství (pánské)
14. č.p. 86 - MUDr. Rudolf Průcha, obvodní lékař
č.p. 87 - Pavilon Škroup, lázeňská ubytovna
15. č.p. 88 - František Veselý, strojírna a velkoobchod obilím a slámou
16. č.p. 89 - Vanačovo krejčovství
17. č.p. 90 - Štumrovo cukrářství
18. č.p. 106 - Hospoda „Na růžku”, MUDr. Josef Gletstein,
praktický lékař
19. - Hauserova vinárna
20. č.p. 107 - Jednatelství pojišťovny Slávie
21. - Kratochvílovo krejčovství
č.p. 108 - Měšťanská škola
č.p. 110 - Obecná škola
22. č.p. 112 - Heřmanova drogerie
23. - Lázničkovo hodinářství
24. - Jelínkovo papírnictví (pánské a dámské)
25. - Kulhavého papírnictví, Rálišovo provaznictví
26. - Ligrův obchod smíšeným zbožím
Ulice Pardubická (nynější Pernštýnská)
Levá strana:
27. č.p. 115 - Banzetovo obuvnictví
28. č.p. 116 - Černohorskův obchod s bicykly a taxi,
Jaroslava Schilerová, st. zkoušená zubní technička
29. č.p. 276 - Kodešovo obuvnictví
30. č.p. 118 - Záleskova hospoda
31. č.p. 122 - Doležálkovo sklenářství
32. č.p. 125 - Macasovo natěračství
33. č.p. 128 - Sekyrkovo truhlářství
34. č.p. 220 - Brodcův stavební podnik
35. č.p. 225 - Vinárna Maraton
36. č.p. 328 - Buckovo krejčovství
37. - Tučkovo zahradnictví
Kasárna
č.p. 266 - Vodárna
č.p. 123 - Svatojiřský hřbitov (hrobárna - zbouráno)
Pravá strana:
38. č.p. 142 - Fišerova taxislužba
39. - Prodejna obuvy Baťa
40. - Jozífovo čalovnictví
41. č.p. 141 - Chytrova lékárna
42. č.p. 140 - Zmatlíkovo pekařství a výroba oplatek
43. - Vanačovo krejčovství (zbouráno)
Ulice Hradecká (nyní Langrova)
44. č.p. 11 - Šnekhauzova hospoda a řeznictví
45. č.p. 23 - Vodičkovo hospodářství a rozvoz uhlí
Levá strana:
46. č.p. 40 - Bandlerův obchod s textilem
47. č.p. 37 - Bažantovo pekařství
48. č.p. 36 - Válkovo truhlářství
49. č.p. 25 - Hoškovo kolářství
Ulice Chlumecká (nyní Šípkova)
Pravá strana:
50. č.p. 48 - Čechovo řeznictví
51. č.p. 50 - Macháčkův fotografický salon
52. č.p. 54 - Divišova mlékárna
53. - Sekyrkovo strojní zámečnictví (zbouráno)
54. č.p. 55 - Černíkova kovárna
55. č.p. 187 - Občanská záložna
56. č.p. 65 - Papežova hospoda
č.p. 177 - Lihovar
č.p. 172 - Jatka
- Porodní asistentka Chmelíková
57. č.p. 214 - Vojtěchův obchod se smíšeným zbožím
58. č.p. 213 - Košťálovo řeznictví
59. č.p. 292 - Jelínkův obchod se smíšeným zbožím
60. č.p. 188 - Porodní asistentka Václavíková
61. č.p. 195 - Somrova stáčírna piva
62. č.p. 207 - Pulpánova strojírna
63. č.p. 158 - Ševčíkovy uhelné sklady
64. č.p. 146 - Štěpanovskův přední mlýn a pekárna
65. č.p. 147 - Novákův zadní mlýn a pekárna
Levá strana:
66. č.p. 371 - Skalovo řeznictví
67. č.p. 75 - Dopitova hospoda
68. č.p. 76 - Bažantova trafika
69. - Ryšánkova sodovkárna
(zbouráno - dřívější nový pivovar)
70. č.p. 316 - Chvojkův obchod s koly a jejich opravy
71. č.p. 157 - Dostálovo krejčovství
72. č.p. 78 - Pikhartovo holičství
73. č.p. 285 - Štumrovo truhlářství
- Konzum Budoucnost
74. č.p. 72 - Pulpánova strojírna
75. č.p. 160 - Urbanovo zahradnictví
76. č.p. 161 - Baudyšova hospoda
77. č.p. 259 - Bažantova kovárna
78. č.p. 227 - Beranovo malířství pokojů
79. č.p. 229 - Pozlerovo pekařství a obchod smíšeným zbožím
č.p. 148 - Sádky
Ulice Přeloučská (nyní Dr. Tyrše)
80. č.p. 104 - Makaloušovo krejčovství
81. č.p. 101 - Ceplovo truhlářství a pohřební služba
č.p. 262 - Sokolovna
Pravá strana:
82. č.p. 91 - Skleničkův obchod se smíšeným zbožím
83. č.p. 92 - Šalounovo pekařství
84. č.p. 94 - Žákovo řeznictví
85. č.p. 95 - Fafkova nákladní doprava
86. č.p. 98 - Černíkova kovárna
Vyhodnocením legendy zjišťujeme, že v době kolem r. 1930 bylo v našem městečku pro veřejnost: 8 hospod a 2 vinárny, 6 krejčích, 4 strojírny, 4 holičské provozovny, 4 obchody se smíšeným zbožím, 4 truhlářské dílny, 4 pekaři, 4 řezníci, 3 lékaři, 2 papírnické obchody, 2 trafiky, 2 cukrářství, 2 mlékárny, 2 obuvníci a 19 dalších živností a obchodů.
Abychom „živou universální pohlednici” našeho města z doby před 70 léty umocnili, uvádíme dále historické poznatky, načerpané z městské kroniky 2) a ústního podání.
Správu města a veřejnost představovali: starosta Josef Havelka, městský tajemník František Vosáhlo, první radní Alois Macas, farář P. Josef Rohleder, ředitel kůru a sbormistr Rudolf Kněžek, řídící učitel Josef Musílek, ředitel měšťanky František Bradna, poštmistr František Hromádko, obvodní lékař MUDr. Rudolf Průcha, praktický lékař MUDr. Josef Gletstein, státně zkoušená zubní technička Jarmila Schülerová, lékárník Josef Chytra, správce lázní František Podlešák, pořádek střežil strážník Josef Andrs.
V r. 1930 měl Bohdaneč 1886 občanů, 277 domů a 461 bytů.
Bylo to období první republiky 6) , doba konjuktury a rozbíhajícího se kapitalismu. V té době měl Bohdaneč veliké štěstí oproti jiným městečkům, neboť za humny mu rostly dva průmyslové závody (Explosia a Synthézia Semtín), které potřebovaly pracovní síly. V samotném městečku se rovněž úspěšně rozvíjely lázně.
Zemědělství bylo sužováno stálými živelními pohromami. Krutá zima v r. 1928/29 způsobila, že pomrzlo ptactvo, zvěř a množství ovocných a okrasných stromů. V červenci r. 1929 cyklon způsobil zpřerážení stoletých stromů a poškodil množství střech a kostelní věž. Při velkých vodách v Labi Rajský potok vystupoval ze svých břehů, rozléval se na Rabinku a loukách za zahradami.
Městečko kolem r. 1930 představovala měšťanská společnost s touhami po representaci, která se mísila s prostým zemědělským osídlením
(obr. 2).
Měšťanské domy 7) byly jednopatrové, vždy se dvěma průčelními okny. Měly výraznou římsu krytou taškami, nad níž se tyčila stěna atikového patra opět se dvěma okny. Atikové patro bylo završeno nízkým trojúhelníkovým štítem. Štukovou výzdobu tvořily pilastry s bohatými hlavicemi a festony. Mezi okny prvního patra byla umístěna kartuš, vyznávající rodové záměry (viz náměstí čp. 46, 112 a Langrova ul. čp. 34)
Zemědělské usedlosti byly přízemní, štítem orientovány do ulice. Štít měl opět výraznou římsu krytou taškami, která oddělovala průčelní stěnu od štítu s valbičkou. Ozdobou štítu byly vystouplé dva pilastry, mezi nimiž bylo slepé okno, dále vystouplá kartuš s číslem popisným nebo nika, v které byla často umístěna plastika světce nebo světice. Obytné části zemědělské usedlosti starého Bohdanče měla malá okénka, která v zimě byla ještě do poloviny vystlána mechem.
Působivý kolorit městečka doplňovaly obchody a živnosti, které byly přístupny z náměstí, nebo ulic a různých průchodů mezi ploty. Dveřní vchod býval zpravidla dvoukřídlý, venkovní okna opatřena okenicemi, které se na noc zavíraly. Nad vchodem visela prkenná nebo plechová tabule s firmou, po jejichž stranách byly umístěny kovové atributy cechu, kam obchod nebo živnost náležela. K propagaci činnosti sloužily četné tabule nebo výstav hotových výrobků poblíž vchodových dveří nebo oken, patřících provozní místnosti. Sortiment zboží nebo výrobků byl veliký, prakticky každý obchod nebo živnost obchodoval se vším. Některé malé živnosti byly provozovány bezprostředně v bytech. Ochodníci této doby nebohatli rychle. Dětské návštěvníky obdarovávali lízátky a bonbony, nazývanými „špalky”.
Bohdaneč žil jarmarky, bály, šibřinkami a divadelním ruchem.
Chronologický přehled významných událostí před r. 1930:
- renesanční radnice v dnešní podobě byla postavena v r. 1534
- barokní kostel sv. Maří Magdaleny stojí již v Bohdanči od r. 1737 (rovněž v dnešní podobě)
- hřbitovní kaple sv. Jiří stojí již od r. 1772, pohřbívat zemřelé se zde začalo po r. 1842
- pro podporu podnikání byl založen „Spolek záložný”, z kterého vznikla r. 1870 Občanská záložna
- zbořen starý pivovar na náměstí v r. 1870
- obecná škola stojí od r. 1866
- nový pivovar v Chlumecké ulici byl postaven po r. 1870
- zbořena poslední brána v Hradecké ulici z důvodů komunikačních
r. 1889
- měšťanská škola byla otevřena v r. 1896
- v r. 1897 byly založeny „Anežčiny rašelinové lázně”, které se slibně rozrůstaly. Pavilon Gočár byl do provozu uveden v r. 1913, na náměstí byl postaven penzion „Škroup” v r. 1915
- v Chlumecké ulici byl r. 1903 postaven družstevní lihovar
- v r. 1910 postavena nová kasárna „Na Lužci”, kde byl soustředěn celý 8. Svatováclavský jezdecký pluk
- nový městský vodovod začal v r. 1911 zásobovat město studniční vodou
- pivovarská studna „Barborka” byla zasypána v r. 1911
- osvětlení lázní a náměstí elektrickým stejnosměrným proudem bylo zahájeno v r. 1912. Na veřejnou třífázovou síť bylo město připojeno v r. 1917
- v Semtíně byly r. 1921 založena továrna na výbušné látky, v r. 1926 továrna Syntézia
- úprava chodníků na náměstí a vydláždění ulic bylo provedeno
v r. 1926
- pro kulturní vyžití občanů byly založena Občanská beseda Langr v r. 1886 a později r. 1920 Pěvecký soubor Škroup
Poznámky:
1. Fröhlich Josef: ústní sdělení
2. Pamětní kniha města Bohdaneč II (1901 až 1937)
3. Bachman O.: Seznam majetníků domů z r. 1950, Situační plán města
4. Seznam domů a majetníků z r. 1990
5. Lázně Bohdaneč - mapa čísel popisných. Stav k 30. 1. 1987
6. Bachman O.: Stručné dějiny Bohdanče v datech od prof. Ledna, Bohdaneč 1950, VČM Pardubice R 392/24
7. Horká H.: ústní sdělení
Legenda k obrázkům:
-----------------------------
Obr. 1.: Schematický plánek obchodů, živností a provozoven v Bohdanči
kolem r. 1930
Obr. 2.: Pohlednice „Pozdrav z Bohdanče” (Lázně Bohdaneč na přelomu
19. a 20. století, Panorama, 120 72 Praha 2., V tůních 11.
Nákladem J. Heřmana)