KATASTROFICKÝ ROK 1929 V PARDUBICÍCH

Počátkem ledna se objevily první silnější mrazy, které dostoupily po 9. 1. nebývalé síly. Ve zmíněný den (v 7.00 hod.) ukazoval teploměr v Pardubicích víc jak - 16oC. 11. 1. už víc jak - 18oC a o den později klesla teplota na - 23oC!

V posledních 21 letech nebyly u nás takové mrazy, píše se v kronikách. V dalších dnech vytrvale sněžilo. Teploty se držely pod - 10oC. Jen občas se vyšplhaly nad nulu. Maximálně na plus 2 - 3 oC. Pršelo a tvořilo se náledí.

25. - 27. 1. padal neustále sníh. Ani v pohraničí (např. v Orlických horách) tolik nenasněžilo jako na Pardubicku.

Sněhová kalamita si vyžádala problémy v zásobování a dopravě. Na pardubickém nádraží pracovali i pomocní dělníci na odklízení sněhových závějí. Ze zpráv se lidé dozvěděli, že i např. Řím dostal neobvykle štědrou nadílku sněhu.

Některé cesty do Pardubic se musely každé ráno projíždět pluhem (koňský zápřah), aby se lidé mohli dostat do práce. V únoru uhodila na Pardubicku „sibiřská zima“!

2. 2. bylo ve městě (v 6.30 hod.) naměřeno - 23oC. Zvěř v okolních lesích pomrzla (koroptve a zajíci). Do města se nastěhovaly vrány. Labe bylo od míst, kde stával kdysi známý Červenkův topol, směrem k Brozanům úplně zamrzlé (7O cm průměr ledu!).

Vyskytla se hromadná onemocnění dýchacích cest.

3. 2. (dopoledne) vznikl ve sklepě třípatrového domu čp. 43/45 v Pernštejnské ulici požár. Byl způsoben neopatrným počínáním učně obchodníka Skály. Hasičům se podařilo oheň po 1,5 hodině zdolat. Ve stejný den bylo ve městě (v 8.00 hod.) naměřena teplota - 31oC (v Praze, Klementinu, bylo naměřeno - 25oC, nejnižší únorová teplota od r. 1776). V lednu byly takovéto teploty naposledy pozorovány r. 1850.

7. 2. byla teplota ve městě (v 7.00 hod.) - 23oC. Je nařízeno šetřit vodou. Na mnohých místech zamrzl přívod vody do domů. Ve školách řádí chřipky (školy uzavřeny od 7. - do 18. 2.).

10. 2. (ráno) naměřeno ve městě - 32oC! Nastává nedostatek uhlí.

O den později se teplota během dne propadla na neskutečných - 39,5oC!! (v Českých Budějovicích bylo naměřeno více jak - 40oC).

V polovině února mrazy polevily, ale začalo vytrvale sněžit. 15. 2. bylo ve městě naměřeno „pouhých“ - 15oC.

Firma Prokop zastavila práci pro nedostatek uhlí. Nebyla sama. Od 18. do 25. 2. pokračuje přerušení výuky na všech školách. S držícími se mrazy začíná růst drahota. Např. 26. 2. se v Pardubicích na tržišti platilo za vejce 2 Kč.

27. 2. napadly až dvoumetrové závěje. Okolní obce jako např. Dolany jsou odříznuty od světa.

Koncem února byl ustaven Okresní pomocný výbor pro živelné pohromy v Pardubicích (přednostou byl zvolen Jaroslav Vítek). Pro děti pardubických škol jsou zřízeny celodenní ohřívárny.

Počátkem března ukazoval teploměr kolem - 20oC. Nadále silně sněží. 7. 3. nastává obleva s deštěm. Množí se obavy z možné povodně. 25. 3. začaly praskat ledy na Chrudimce. Lidé se ještě nestačili vzpamatovat z únorových mrazů, když počátkem dubna se zima do Pardubic opět vrátila. 3. 4. začalo silně sněžit. 5. 4. bylo ve městě naměřeno až - 10oC. Ještě 20. 5. byla teplota v průměru kolem - 4oC.

4. 7. (čtvrtek). Předehrou k nejsilnější větrné bouři, která zasáhla a zpustošila Pardubicko, byly abnormální teploty. Ve zmíněný čtvrtek se teplota vyšplhala až na 40oC. Bylo nesnesitelné vedro spojené s dusnem. K večeru se přihnaly mraky od JZ a SZ. Během několika minut se ve městě setmělo (žlutohnědá clona). Pak zaútočila nebývale silná vichřice. Hukot a hvízdot vichru byl strašlivý. Ihned byl provázen lijákem. Bouře se přihnala krátce po sedmé hodině večerní a trvala asi půl hodiny. Za tu chvíli stačila ve městě a okolí napáchat ohromné škody. Bylo poškozeno mnoho domů (střechy). Vichřice servala stovky tašek a rozmetala je do okolí, vymlátila tisíce oken a skleněné projektily zasáhly a poranily mnoho lidí. Vichřice doslova ukroutila věž děkanského kostela a shodila ji dolů. Poškodila ciferník hodin na Zelené bráně. V budově obecné školy byly téměř všechny okenní tabule vyraženy. Stejně dopadl hotel Veselka. Korouhev na zámecké věži byla ohnutá. Jen na zámeckých střechách vichřice způsobila škody za 1,5 mil. Kč. Velké škody byly na továrnách. Tak např. Svobodova kopytárna na Skřivánku byla zbořena i s komínem (25 m vysoký). Vznikla škoda za 400 000 Kč. Pobořena byla též Machaňova továrna.

Hrozné škody nadělala vichřice v Bubeníkových sadech a na Vinici. V Bubeníkových sadech bylo 15 mohutných stromů vyvráceno (některé i s kořeny). Nejstarší a největší stromy byly jako suchá stébla zlámány. Jen pařezy zůstaly jako upomínka na strašlivý větrný meč. Mnohé stromy v sadech stály od roku 1880. Padl i starý topol, který byl zasazen poblíž břehu Chrudimky po míru ve Vídni v roce 1815 (jeho koruna byla poškozena vichřicí z 15. 8. 1922).

Velmi byla poškozena stará alej na děkanské hrázi, lipová alej pod zámkem, stromy v sadu u kostela sv. Jana, lipová alej v Palackého třídě atd. V městských lesích byly způsobeny takové škody, že nebylo možné po šest let stromy kácet.

Do hotelu Zlatá štika udeřil blesk a prorazil strop až do přízemí. V Dělnickém domě byla ze střechy stržena lepenka a rozbito 600 kusů krycích tašek. Střecha byla poškozena i na hotelu Buchar, na mlýnu Jandíka i na firmě B. Jičínského - semenářství. V továrně Pokoj a Nový si oprava střechy vyžádala např. 150 000 Kč. apod.

Bouře si vyžádala i oběti na lidských životech. Zahynul Josef Uhlíř (betonář, zabit spadlým el. vedením), dále Otilie Vosáhlová (způsob smrti neuveden) a kočí Pětický (zabit padající střechou). V blízkém Svítkově zahynula výměnkářka Rálišová a cukrář Zikán (mrštěn vichřicí pod jedoucí vlak).

V Pardubicích se škoda jen na soukromém majetku odhadovala na více jak 3 mil. Kč.

Ihned bylo započato s opravami. Policie a hasičské sbory byly v pohotovosti.

Léto 1929 jako kdyby se snažilo dohnat v extrémnosti první měsíce roku. Ve II. polovině července panovala velká vedra (nad 30oC). Ještě na konci srpna se teplota vyšplhala ke 30oC. Vysoké teploty přetrvaly i do prvních zářijových dnů. 5. 9. (poledne) bylo v Pardubicích ve stínu 32oC.

6. 9. přilétla do Pardubic po 15. hod. opět silná vichřice. Události z počátku července se však naštěstí neopakovaly.

Celý podzim roku 1929 byl velmi suchý, což se projevilo nedostatkem vody. I první polovina prosince byla nezvykle teplá (na trhu se prodávaly hřiby!). Na jívách se objevily v polovině prosince jehnědy a v zahradách kvetly chryzantény a karafiáty. Prodávaly se jahody.

Stav vody na Labi byl v Pardubicích na podzim tak nízký, že podobný pamatuje historie naposledy z roku 1873.

17. 12. začal padat první sníh i s deštěm. Začala skutečná předvánoční zima.

Použité materiály:

1) SOkA Pardubice: Kronika Pardubic n. Labem (Rosůlkovy podklady ke zpracování kroniky, rok 1929 (206 výpisků ze šesti časopisů), část č. 25 - Povětrnosti.

2) SOkA Pardubice: Východočeský republikán, 1929, roč. 11, č. 28, str. 1-2. Katastrofální živelná pohroma na Pardubicku.

3) SOkA Pardubice: Východ, 1929, roč. 12, č. 28, str. 4. Katastrofální řádění bouře na Pardubicku.

4) SOkA Pardubice: Východočeský obzor, 1929, roč. 25, č. 29, Z kraje, kde řádilo tornádo.