POD VOLEJBALOVÝM ?SAKEM?

První míče přes vysokou síť létaly v Pardubicích při ukázce volejbalu v rámci středoškolských her atletů v r. 1921. Až o 5 let později je v Sokole Pardubice I. založen odbor házené a volejbalu (OHW - později OHAVA). Vítězným utkáním s Chocní dne 29. 9. 1926 začala éra volejbalu v našem městě. Družstvo tvořili všestranní sokolští cvičenci: Hofman, Břešťovský, Kindl, Strnadel, Němec a Kubík. Během dvou let počet členů odboru stoupl na 84 a mužstvo sehrálo 23 utkání. Bylo ustaveno i družstvo žen. Sokolský volejbal nebyl ve městě sám, hrála se vzájemná utkání s gymnáziem, reálkou, Telegrafií Svítkovem, AFK a Sokolem II. Zakládajícími členkami sokolského družstva byly v r. 1927 Růžičková, Kohoutová, Wienerová, Malá, Strnadová. Při výstavě v r. 1931 bylo sehráno i první mezinárodní utkání mužů se skauty z Polska a po ní se hrály zimní turnaje ve výstavním Autopavilonu. Byl založen dnes tradiční turnaj O štít města Pardubic. Mistrovská utkání hrají volejbalisté však jenom v rámci České obce sokolské. Do mužstva přicházejí noví „specialisté“ Koutský, K. Petráň, Polák, Potěšil, Bartoš, Černohorský, ale vystřídají se i atleti oštěpař Vinař, všestranný skokan a držitel čs. rekordu v trojskoku Markl, fotbalisté - brankář Jos. Máslo, Matuška, Smrž a jezdec, pozdější dvojnásobný vítěz Velké pardubické Miloš Svoboda. Deset let, až do roku 1936 stál v čele odboru Josef Vítek. Do původní sestavy žen přibudou Procházková, Strnadelová, Poláková a Ouředníková. V již okleštěné republice v r. 1939 se muži Sokola Pardubice I. poprvé účastňují svazového přeboru Čech v Praze a hned vítězně. Výše jmenovaná šestka byla posílena učitelem Ferdou Totterem, který musel odejít z Košic a Stanislavem Schejbalem. V září téhož roku vyhraje toto družstvo pod vedením Jindry Vinaře i přebor Čech a Moravy.

Po zákazu Sokola a zabrání sokolovny i hřiště wehrmachtem, nacházejí volejbalisté uplatnění v SK Pardubice a své zápasy přenesou na letní stadión, kde jsou v zatáčkách mezi atletickou a cyklistickou dráhou postavena 4 hřiště. Na nich je v r. 1941 sehráno Mistrovství Čech a Moravy mužů a žen. Muži, nyní již SK, prohrají jen s vítězem Philipsem Praha a obsadí 2. místo. O rok později ve stínu heydrichiády se mistrovství opět pořádá v Pardubicích. Před velkými návštěvami diváků jsou pardubičtí muži 3., o rok později ve Zlíně 2. V předposledním válečném roce je založena ligová soutěž a hned její první ročník vyhrává SK Pardubice.

Volejbal se však za protektorátu hraje ve většině pardubických klubů, vznikají i nové jako WK Studánka, Lány na Důlku, Pardubičky, Vohrada, AFK, Slavoj, Železničáři, Opočinek, Dražkovice, Čivice, Nemošice.

Válka si však v řadách volejbalistů vybrala krutou daň. Na Zámečku je zastřelen pro spolupráci s paravýsadkem Silver A předseda oddílu Erna Košťál, v koncentrácích umírají K. Kafka a H. Weinerová. Věznění přežijí J. Černohorský, Formánek, Jedlička.

Po válce se vrací volejbal k mateřskému Sokolu I. a tvoří spolu s basketbalem herní oddíly. Opravuje se hřiště na Olšinkách, studentům se otvírají vysoké školy. Při Tyršových hrách je v září sehrán jediný turnaj roku 1945. Ale hned v dubnu 1946 hrají v sokolovně družstva mužů a žen z Varšavy, a to jak volejbal, tak i basket. V srpnu potom vidí 2. 000 diváků vítězné utkání s reprezentací Francie, hrající pod hlavičkou Paříže. Do mužstva se zařazují Jílek, Kramář, Lebduška, Sadílek, Němeček a někteří vydrží až do začátku 60. let. Poválečný předseda dr. Otakar Koutský je zvolen nejen kapitánem čs. národního družstva, ale i místopředsedou vrcholného orgánu světového volejbalu FIVB. V mistrovství končí muži Sokola opět na 2. místě. Kromě Koutského obléknou reprezentační dres i František Kramář a Ferdinand Totter, akademickým mistrem světa se v družstvu ČSR stane Jaroslav Jílek.

Také volejbal přejde v rámci sjednocení ze Sokola, přes Slávii na 36 let do Dynama. Po dohodě, iniciované okresním výborem tělovýchovy, přechází nová generace mužů do Jiskry, později VCHZ Semtín. Volejbal byl v této jednotě založen v r. 1948 v Jiskře Rybitví, v r. 1950 i v Semtíně. Po sloučení v r. 1958 postupuje tým do 1. národní ligy a na nových dvorcích u zimního stadionu hraje v letech 1962-64 dokonce nejvyšší soutěž za značného zájmu diváků. Základní sestavu tvoří: Zita, Kramář, Žid, Haňka, Lebduška, Petráň, Ságner. Družstvo je posíleno i o studenty VŠCHT, m.j. Viciána a vyhrává I. ročník dodnes slavného turnaje v Dřevěnicích. Úroveň mužského volejbalu pak postupně klesá až k dnešnímu okresnímu přeboru. Vyšší krajský přebor hrají v současnosti ženy. V čele oddílu stojí 30 let Dobra Rmoutil, hráč, trenér a rozhodčí, který s nadsázkou říká, že za tuto dobu dotáhl muže z konce tabulky 1. ligy do čela okresního přeboru. Téměř stejnou dobu vede ženy Jarmil Truhlář.

Na stadiónku vedle ZS, v místech dnes zastřešené venkovní ledové plochy je roce 1958 organizována i skupina „A“ Mistrovství Evropy a o osm roků později dokonce skupina Mistrovství světa, ale to už na palubovce zimního stadiónu. V šedesátých letech byla také zahájena výstavba volejbalového stadiónku na místě býv. sokolského zábavního parku Eden a do oddílu Dynama se vracejí muži.

Ženy Dynama hrají v padesátých letech na špici oblastního přeboru pod vedením postupně F. Tottera, ing. Kňourka, ing. Sytaře. V družstvu hrají Petráňová, Kvapilová, Mazurová, Píšová, Zitová, Poláčková, Strnadelová ml., Hyklová, Peterková, Plešingrová, později Syrová, Poláková, Kroužilová a Hlubůčková. Až do výstavby v Edenu také ženy hrají na hřištích u zimního stadionu. Rozkvět začíná s příchodem Jiřího Poláka a Karla Knapeše do vedení TJ a studentek Pedagogického institutu do oddílu. Trenérsky se uplatní bývalí vynikající hráči ing. Karel a Mirek Petráňové, Honza Žid, J. Polák, St. Šturma, J. Broža a J. Truhlář. Dorostenky se drží osm let v 1. lize a z jejich řad vzejdou i reprezentantky Ježková, Bartošová, Němečková, Hřebenová, Ryvolová, Thea Tryznová, které přecházejí do pražských oddílů. Vrcholem volejbalu žen byla osmiletá účast v národní lize (v r. 1975 a 1977 2. místo), utkání s reprezentací Kuby (1971) a zájezd do Finska (1976). Nesmíme zapomenout ani na družstvo dorostenců, které pod vedením ing. O. Koláře, Zd. Bílka a J. Veselého postupuje v letech 1973-76 až do 1. ligy. Od r. 1983 stojí v čele oddílu Josef Haňáček. Od roku 1985 vede ženy J. Hlava a udrží se s nimi 6 let v II. národní lize. Poslední dobou jsou úspěšné především dorostenky, které opět už pod hlavičkou Sokola hrají i českou ligu. Pro dorostenky organizuje oddíl memoriál svého dlouholetého místopředsedy ing. M. Čípy.

Také v současnosti je volejbal velice rozšířeným sportovním odvětvím. Hraje se závodně ve většině pardubických jednot, ve všech věkových kategoriích. V rekordní knize je zápis družstva „B“ Sokola Polabiny, které hraje okresní přebor s věkovým průměrem blízkým 60 let. A i když se vyšší soutěže hrají nyní v halách, duní denně míče od jara do podzima na mnohých hřištích, plovárnách i rekreačních pláccích.

Sborníky: 70 let volejbalu Sokola Pardubice I. (1996), 60 let TJ VCHZ Pardubice (1985), Východočeský sport (1942)