Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2022 08:05

Prahou podél Rokytky

Praha-Běchovice - Počernický rybník - Zámecký park - Rozhledna Doubravka - Praha-Kyje. Délka trasy 9 km. Odjezd v 8:09 vlakem z hl.n., návrat v 15:55 hod. ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.05.2022 08:00

Arboretum Žampach

Autobusový výlet pro předem přihlášené účastníky z řad členů Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Přírodovědné vycházky

29.05.2022 06:55

Bozkovské Dolomitové jeskyně

Bozkov-Palackého stezka kolem Kamenice-Riegrova stezka kolem Jizery-Semily. Délka trasy 12 km. Odjezd v 6:55 hod. z hl.n., návrat v 15:04 (17:04) hod. ČD. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.06.2022 07:10

Srdcem Českého krasu

Srbsko - Svatý Ján pod Skálou - Beroun. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:10 hod. vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:11-17:11 hod. ČD. Vedoucí J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.06.2022 14:00

Larischova vila a Památník Zámeček

Pouze pro předem přihlášené účastníky. Přihlásit se k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Živelné pohromy v obci Jezbořice

obrázek k článku O živelných pohromách jsou v obou kronikách obce pouze zlomkovité zprávy. První popisuje období po třicetileté válce, kdy udává, že v roce 1651 byly v Jezbořicích tři pusté a vypálené grunty (čp. 2, 12 a 18). Zřejmě nešlo o následky živelné katastrofy, ale spíše o následky ?válečného požáru?. Další údaj o ohni je až z roku 1791, kdy vyhořela stará jezbořická škola. O dva roky později v roce 1793 vyhořelo několik domů (např. čp. 18 a 19) následkem blesku.

V roce 1810 vyhořela stodola u čp. 20.

V roce 1868 zasáhla obec silná větrná smršť krátce před Vánocemi. Rozbořila mnoho domů, kostel, zvonici i školu. Před Novým rokem se vichřice vrátila a opět napáchala mnoho škod. O masopustním úterý v roce 1885 vyhořela v Jezbořicích hospoda (čp. 2). V sále se ještě tancovalo, když v přední části šlehaly plameny. Požár vznikl v blízkosti komína, od kterého se vznítil trám.

V roce 1885 (25.6.) zasáhlo Jezbořice nezvykle silné krupobití. Největší škody utrpěl mlynář v čp. 26, dále Václav Křivka (čp. 40) atd.

O čtyři roky později (28.11.) vyhořela u čp. 4 stodola a se statkem sousedící dělnická chalupa, jejímž majitelem byl Mořic Beer, nájemce dvoru v Rozhovicích a Dubanech.

Další stručné záznamy jsou již z 20. století.

V roce 1926 (5.7.) zasáhla Jezbořice další velká bouře s průtrží mračen, „jaké za posledních 30 let nikdo nepamatuje“. Následkem dešťů voda stoupla z břehů a zaplavila obec.

Počátkem roku 1929 udeřily velké mrazy. Místy ležely závěje ve výšce až 3 metry. Podobné mrazy (v únoru až -37°C) byly naposledy zaznamenány před 150 lety.

V roce 1929 (4.7.) je v Jezbořické kronice zaznamenána podrobněji i větrná smršť („den nejčernější“). Jezbořice pamatovaly velkou vichřici z roku 1922 (polovina srpna), avšak větrná smršť ze 4. července roku 1929 byla nepoměrně katastrofálnější.

Čtvrtého července byl čtvrtek. Teplota stoupla až na 49°C (zde kronikář pravděpodobně zapomněl napsat 49°C na slunci, nebo se pomýlil a místo 39°C, které se objevují běžně i v jiných kronikách, napsal 49°C). Bylo mrtvolné ticho a očekávalo se, že „něco určitě k večeru“ přijde. Po sedmé hodině večerní se od JZ a zároveň od SZ přihnaly černé mraky. Bouře se rozzuřila ihned s takovou silou, že lidé, kteří pracovali na polích, nestačili doběhnout do chalup a schovávali se, kde se dalo. „Živlové se tak rozběsnili, že se zdálo, jako by nastával konec světa!“

Vichr nadzvihl střechy domů, ze kterých nejdříve strhal jednotlivé tašky. V některých domech vytloukl všechna okna. „Vichr zadul s takovou silou, jako když svět se v základech bortí a hned také zaskučely děsivě stromy a první buď vyvrácené nebo v půli přeražené kladly se na zem“.

V nedalekých Pardubicích dosáhla vichřice takové síly, že roztříštila i silné výkladní skříně. Věž děkanského kostela, která byla nedávno opravena, byla celá stržena na zem. Vichr poškodil i Zelenou bránu („celá střecha byla vyšinutá, hodiny vyraženy a ciferníky strženy, takže věž vypadala jako po požáru.“)

Velké škody způsobila vichřice i na pardubickém zámku. Hrozným způsobem zasáhla i Vinici, kde i největší stromy byly vyvráceny, zpřeráženy a roztříštěny. Sady podlehly celé zkáze.

Avšak daleko větší škody než v Pardubicích a jiných větších městech způsobila větrná smršť na venkově. V některých obcích to vypadalo tak, jako kdyby se přes ně přehnala válka! Některé objekty, jako např. tzv. Kamenný dvůr v Popkovicích, přestaly existovat. Zcela byla ochromena železniční a silníční doprava. Směrem na jih se řádění vichřice zmenšovalo, takže v obcích Dražkovice, Jesenčany, Třebosice, Čepí a konečně i Jezbořice byly větrným uragánem poškozeny „pouze“ střechy. O deset let později (29. 8.) napadly v odpoledních hodinách v Jezbořicích a okolí kroupy v takovém množství, že během čtvrt hodiny pokryly zemi do výše několika centimetrů. Kusy ledu velikosti holubího vejce ležely po několika hodin na zemi a nadělaly mnoho škod. Štěstím bylo, že obilí bylo již sklizeno.

Kroupové „hody“ se do Jezbořic vrátily v roce 1942 (8.7.), kdy po páté hodině odpolední se přihnala bouře od západu a během sedmi minut kroupy pomlátily veškerou úrodu.

V květnu roku 1947 zasáhlo celé území republiky katastrofální sucho. Průměrná květnová teplota se pohybovala kolem 39°C. Vedra se stále stupňovala. Počátkem června bylo na slunci až 50°C! Dlouho trvající sucho způsobilo ohromné ztráty úrody téměř na celém území ČSR.

Vedra a sucha trvaly po celé léto. Koncem června bylo na slunci až 55°C! Horka pokračovala i v září, kdy průměrná teplota byla kolem 35°C.

V roce 1950 (6.4.) po třetí hodině ranní vypukl požár v čp. 15, patřícím Vincentu Potůčkovi. Domek byl celý ze dřeva. Požár byl lokalizován místním hasičským sborem.

Poslední záznam o požáru je v kronice datován 17. dubnem roku 1950. Tehdy začalo v posledních hodinách hořet stavení čp. 26 v blízkosti mlýna. Shořela stodola i chlévy. K ohni se dostavily i hasičské sbory z Pardubic.

Použité materiály:

1) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce jezbořické (I. díl).

2) SOkA Pardubice: Totéž (II. díl), 1881 - 1969.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem