Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Živelné pohromy v obci Kostěnice
První záznam o živelné pohromě v obci je z roku 1850, kdy vyhořela hospoda čp. 2 (?Stará rychta?) a čp. 3 patřící Františku Tučkovi. V roce 1853 vypukl v obci jeden z největších požárů (uvádí se, že vyhořelo přes polovinu domů), který založili snad tzv. ?červení husaři?, jejichž posádka tu dobu sídlila v Kostěnicích. Vyhořelo např. čp. 34 (Frant. Konvalina), čp. 10 (František Kučera), čp. 17 (Jan Kučera) atd. V tzv. II. pamětní knize obce Kostěnic (str. 20) se však uvádí jiný rok vypuknutí požáru, rok 1840.V roce 1861vyhořel František Hroch (čp. 22). Ze založení požáru byl podezřelý jistý Matěj Bečka (čp. 60), který měl v obci přezdívku „Palič“. Žhářství se mu ale prokázat v případě Frant. Hrocha nepodařilo.
V roce 1870 (13. 6.) zasáhlo Kostěnice silné krupobití a poničilo velkou část úrody na polích. V roce 1872 bylo zaznamenáno několik silných lijáků doprovázených silným krupobitím.
V roce 1880 vyhořelo během noci stavení Josefa Štěpánka (čp. 21) a stavení Jana Špačka (čp. 1).
V pozdějších letech (?) vyhořelo celkem 9 usedlostí, např. Frant. Kučera (čp. 23), Jan Bečka (čp. 60), Frant. Nechvíle (čp. 56) atd.
Další zpráva o požáru v Kostěnicích je až z roku 1926 (II. pamět. kniha). Přesnější datum chybí. Požár vypukl z neznámé příčiny v domku Františky Veselé (čp. 43). Došková střecha shořela a oheň snadno a rychle přeskočil na sousední dům čp. 47 (hostinec) patřící Floře Valtrové. Hostinec měl rovněž doškovou střechu. Oba domy shořely. Hostinec byl později renovován.
V roce 1927 z pátku na sobotu (4. – 5.6.) kolem půlnoci zasáhlo Kostěnice opět silné krupobití. Kroupy velikosti lískových ořechů padaly několik minut a brzy jich napadly „závěje“. Krupobití přišlo od Chrudimi (podobně jako o rok později, 26. 6., kdy nadělalo stejné škody). Pamětníci udávali, že podobné krupobití zasáhlo obec naposledy před 70 lety.
V zimě 1929 bylo v Kostěnicích naměřeno až -35°C ! Sníh vydržel až do sv. Josefa.
Ve stejný rok (4. 7.) se kolem půl sedmé večer přihnala k obci větrná smršť. Domy se začaly chvět od základů a brzy začaly vzduchem poletovat ulámané větve. Vichr trval 1,5 hod. a byl doprovázen deštěm. Po osmé hodině večerní se vichr trochu ztišil.
Stromy, které měly v průměru přes 40 cm, byly přelámány jako hole. Mnoho z nich při pádu strhlo el. vedení. Na silnicích leželo velké množství topolů.
Vichr převrátil, rozmetal nebo nadzdvihl a zcela přemístil mnoho stodol, jako např. stodolu čp. 50 (Benešova) apod. V roce 1932 začátkem dubna kolem sedmé hodiny ráno vypukl požár v čp. 42 patřícím Josefu Bednářovi. Požár byl brzy uhašen (i za pomoci hasič. sboru z Dašic). Příčina požáru se nezjistila.
O sedm let později (9. 7.) kolem půl páté odpoledne udeřil na Kostěnice opět silný vichr a způsobil mnoho škod na obilí a na stromech.
Ve stejný rok (23. 7.) se kolem půl druhé v noci strhla vichřice, která sebou přinesla bouři s lijákem (i kroupy). Blesk uhodil do stodoly čp. 59 patřící Josefu Vosatkovi (?). Stodola lehla popelem.
Seznam použitých materiálů:
1) Paměti obce Kostěnic (založ. 1910).
2) Dějiny obce Kostěnic (II. pamětní kniha).