Almanach významných osobností města Lázně Bohdaneč a okolí

Ing. Karel Cyprián předesílá, jak k myšlence došlo:

Pisatel rád psal a dosud píše, což může dokumentovat řadou publikací. V době činorodé práce to bylo na poli techniky, v oborech chemicko-technologických, což bylo jeho zaměstnání. Cizí mu nebyla ani vlastivěda. Po odchodu do důchodu stala se mu doménou. Od roku 1989 je členem Klubu přátel Pardubicka, kde našel všestranné pochopení. Byla to setkání s p. Václavem Metelkou st. při návštěvách pardubických památek, především chrámu sv. Bartoloměje, když spisovatel doprovázel turisty Čedoku jako externí průvodce. Bylo jasné, že příslušnost k organizaci znamená s ní spolupracovat. Zúčastňoval se pravidelných besed, kde poznal zápal lásky členů k regionu. Byl vyzván, aby přispíval do Zpráv právě články o Bohdanči. Rád vyhověl, neboť měl dost materiálů z pečlivě vedených pamětních knih a archivu města L. Bohdaneč. Navázal na vydané brožury „Lázně Bohdaneč“ (1969) a  „Sto let založení požárního sboru v Bohdanči“ (1977). Ty postrádaly podrobnější zmínky o hlavních památkách, jako farním kostele sv. Maří Magdaleny, kapli sv. Jiří, hřbitovech, Opatovickém kanálu apod. V letech 1992 až 1995 tedy napsal pro Zprávy KPP články: Bohdanečský kostel (1995), Kaple sv. Jiří a bohdanečský hřbitov (1995), „Opatovický kanál, stavebně-technická památka“.

„Bohdanečský zpravodaj“ (dále jen BZ) vycházel nepravidelně od r. 1951, zprvu jako leták a po r. 1990 již pravidelně dvouměsíčně jako pěkný časopis. O náplň se převážně staral bohdanečský kronikář, ale zpravodaj trpěl nedostatkem příspěvků. Proto volení zástupci města provedli rekonstrukci redakční rady a od r. 1995 se jejím členem stal i Ing. Karel Cyprián. První příspěvek „Povzdech Borovské ulice“ se objevil již v č. 2/1995 a od té doby následovalo mnoho dalších.

Chvályhodnou skutečností Bohdanče je stálá občanská úcta ke slavným rodákům – básníku Langrovi, spisovateli Šípkovi, básníku J. Jarovi, učiteli Kosinovi aj. To jsou všeobecně známé osobnosti, ovšem kromě nich je zde řada dalších, méně známých a významných, obého pohlaví – zemědělci, podnikatelé, dělníci i intelektuálové, kteří zde žili, žijí a vynikli.

Aby i ti vešli ve známost, založila redakční rada BZ r. 1996 rubriku „Malá galerie osobností města Bohdanče“. V té představuje spoluobčany, kteří v různém povolání i občanském životě vynikli a zasluhují si uznání. Představa o náplni byla uvedena v preambuli: „Tímto nadpisem „Malá galerie…“ bude uváděn seriál článků o významných osobnostech, které měly vztah k městu, protože se zde narodily, žily nebo zemřely, přičemž město proslavily za jeho hranicemi svou pracovitostí, nadáním a morálními vlastnostmi.

Časově žily v 19. a 20. stol., takže staří, dosud žijící občané, je znali aspoň z doslechu. Těchto lidí nejsou zástupy, ani jejich věhlas nedosahuje básnické a spisovatelské slávy uvedených předchůdců. Většina významných osobností padala a zase se zvedala, aby dosáhla mety uznání, jako jejich slavní předci. Zajímat by se o ně měli všichni naši občané, neboť darované hřivny správně zúročili. Jsou našimi vzory a napodobovat by je měla především mládež. Názor na vlastní výběr se bude různit, ale zdravá soudnost společnosti je jen jedna. Paleta výběru je nyní širší než před 200 léty, neboť pokrok je všestranný a oborů mnoho. Uznání velikosti osobnosti bylo dříve oceněno zabudováním kamenné desky do zdi domu, kde působily, nyní by v tom směru mohla postačit pouze uliční tabulka se jménem významné osobnosti nebo pojmenování ulice.“

Je to záměr obdivuhodný a jeho příkladu by měly následovati další obce Pardubicka.

První byl uveden Prof. Ing. Jan Košťál, DrSc, za uplynulé 3 roky celkem 18 osobností – medailonků.

Mluvíme-li o občanech našeho města, máme na mysli Bohdaneč s jeho okolím. Takto bylo i v pracích rodáků pp. Oldřicha Bachmana a prof. Josefa Ledna a nemůže tomu být jinak ani dnes. Okolí souviselo s městečkem a naopak, neboť sem chodily děti do školy, byly uzavírány vzájemné sňatky, byl tu čilý společenský život, obchody, farní kolatura a příležitost k zaměstnání.

Teď se tomu říká „bohdanečský region“, nebo „spád“, dříve „újezd“. Proto jsou zde tedy uvedeni bratranci Veverkové z Rybitví, František Škroup z Osic a další.

Osvětleme si význam slov „osobnost“  a „medailonek“. „Osobnost“ je jedinec, který více umí vytvářet, je více pracovitý, má větší nadání, je charakterní a vůbec má více „nej“. Sám se vypracoval a je od spoluobčanů uznáván a ctěn. Proto při vyhledávání osobností nutno se ptáti lidí stejného zaměření. Význam osobnosti může být různý, lze to poznat i dle délky „medailonku“.

Pod pojmem „medailonek“ rozumíme literární drobničku, která v rozsahu asi dvou strojopisných stran podává obraz o osobnosti. Má dvě části: textovou a fotografii. Spojením obrazu a textu se docílí lepšího poznání . Medailonek je ukončen seznamem použité literatury nebo jménem autora, od něhož byl text převzat.

Medailonky odpovídají heslům naší lístkovnice „Vlastivědná abeceda Pardubicka“, dobře do ní zapadnou a rozšíří poznání osobnosti našeho kraje. Bratranci Veverkové, Jaroslav Langer, František Škroup v „Abecedě” již byli uvedeni.

Podklady pro medailonky nebývají na kupičce a je nutno je pracně shledávat. Nejsnadnější je to u žijících . U zemřelých nutno čerpat informace u příbuzenstva, z pozůstalých písemností, někdy jen z ústní tradice. U těch žijících před více než 100 lety jsou to již jen písemnosti, články v regionálním tisku, zápisy v matrikách, spolkových knihách atd. Jsou nutné návštěvy archivů, muzeí, knihoven i písemný styk se zdroji informací.

Velkou studnicí informací v Lázních Bohdaneč byli starší občané, a to:

Pí. Marie Kněžková (1906)

p. František Macas (1906)

p. František Procházka, městský kronikář (1917)

pí. Eduarda Těšíková (1922)

p. Josef Fölich (1926)

a p. prof. Marcel Macháček (1917), žijící v Pardubicích, dlouholetý člen Klubu přátel Pardubicka.

Po uveřejnění záměru v BZ a několika medailonků se našli další autoři. Nyní je k dispozici několik desítek osobností, jejichž medailonky čekají na uveřejnění.

Tak vznikl materiál pro tento vynikající „Almanach významných osobností města Lázně Bohdaneč a okolí“, s nímž aspoň z části seznámíme i členy klubu, čtenáře Zpráv.

V „Almanachu“ jsou medailonky seřazeny podle dat narození. Nejstarší se týkají osob z XVI. stol. a další následující posloupně až do současnosti. Almanach je doplněn stručnou kronikou jednotlivých století od první zmínky o Bohdanči v XII. století. Ovšem nejslavnějším obdobím jsou XIX. a XX. století, kdy na scénu přicházejí velikáni jako F. Škroup, J. J. Langer, J. E. Kosina, K. Šípek, T. Tomášek, V. Veselý, zakladatel lázní, F. Veselý, starosta, MUDr. J. Svoboda, básník J. Jaro a další.

„Almanach“ nyní zahrnuje 71 osobností. Autor má v úmyslu tento počet dále rozšiřovat. V ucelené publikaci by to nebylo možné, ale v naší Vlastivědné abecedě Pardubicka to možné je a předpokládá se to, nejen z Bohdanče.

Klub přátel Pardubicka panu Ing. Karlu Cypriánovi děkuje za jeho iniciativu a píli a blahopřejeme k předloženému dílu. Jeho příkladu by měli následovat další nadšenci z celého kraje.