O Kabeláčích na Pardubicku

Ignác Kabeláč (1820 – 1902) pocházel z Horního mlýna klešického čp. 5. Jako mlynářsky tovaryš zde pracoval u otce resp. staršího bratra Františka. Asi po roce 1848 přesídlil do Pardubic, kde se uvádí jako hospodářský úředník, bytem město čp. 67. Vrchnost jej pověřila funkcí důchodního na statku miletínském. V době jeho pobytu v Miletíně čp. 1 se mu narodil Teodor (1859) a Albína (1861), předtím snad ještě Vincenc a Bohuslav. Jeho ženou byla Josefa Kabeláčová, dcera Jana Kabeláče, měšťana z Turnova. V roce 1872 se jim v Pardubicích čp. 74 snad narodil syn Jaroslav. Ignác zemřel roku 1902 v Pardubicích v 82 letech na marasmus. Zůstala vdova Josefa, jíž povoleno upravit rodinný hrob. Josefa byla tou dobou členkou a pokladní dámského pěveckého spolku Ludmila a členem výboru dětské opatrovny. Dne 4. 6. 1905 byla vysvěcena novoměstská přenosná opatrovna u sv. Jana Křtitele, sloužící pro opatrování, výchovu a vyučování předškolních dítek. V komitétu opatrovny se r. 1906 se uvádí také Josefa Kabeláčová. Dcera Albína se stala učitelkou v Pardubicích (viz níže), syn Bohumil Kabeláč se stal řídícím učitelem obecné školy v Třebechovicích.

V Pardubicích pak žili mladší Kabeláčové, kteří by snad mohli být z Ignácova rodu – Ferdinand (1875 – 1949) a Vincenc (1855 – 1919), který s chotí Emilií (1858 – 1905) pokračoval v další generaci Emilií (1892 – 1941), Ladislavem (1899 – 1979) a snad i Václavem (1900 – 76). V pardubických adresářích se uvádějí obchodníci smíšených koloniálním zbožím Ladislav Kabeláč, Rašínova 441 (1931) a Chrudimská ul. (1942), Emilie Kabeláčová, Pražská 827 (1942) a trhovec Ferdinand Kabeláč, Bartolomějská 86 (1931).

Antonín Kabeláč (n. 1814), syn heřmanoměsteckého krupaře Jana a Marie Anny roz. Kopečné, se stal také krupařem a žil zprvu v Heřmanově Městci čp. 276. Potom se oženil s Barborou, dcerou Františka Neuterna, tkalce v Sezemicích čp. 20 a Doroty roz. Stejskalové rovněž ze Sezemic. Narodily se jim děti Antonín (1835 – 37) a Emanuel (1838 – 39). Potom se manželé přestěhovali do Sezemic. K dalším jejich potomkům řadíme Vojtěcha, Eduarda (1851) a Josefa, všichni povoláním mydláři a Antonína, povoláním knihaře.

Vojtěch Kabeláč byl mydlářem v Pardubicích čp. 45 a za ženu měl Marii, dceru Vojtěcha Vodrážky a Kateřiny Procházkové. Z jejich dětí matrikou zaznamenáni Antonín (1869), Antonín (1870), František (1872 – 72) a Vojtěch (1874 – 74). Vojtěch otec vlastnil v letech 1875 – 82 dům čp. 84 (st.) na Bílém předměstí, který získal dle protokolu válečných náhrad. Oženil se podruhé s Františkou Čapskou z Opatovic čp. 45 a měl s ní Františku (1879) a Josefu Boženu (1881).

Eduard Kabeláč (1851 – 1942) byl také mydlářem a žil v Sezemicích čp. 235. Měl za ženu Boženu, dceru Ferdinanda Grafnetera z Příbrami a s ní devět dětí: Eduarda ml. (1880), Františka (1882), Josefa (1886), Emila (1888), Ferdinanda (1890), Jaroslava (1893), Jindřicha (1898), Marii (1900), Karla (1903).

Z nich Eduard ml. dožil v Pardubicích věku 82 let. František (n. 1882) byl pekařem v Sezemicích čp. 141. Oženil se r. 1921 s Emilií Němcovou, dcerou soustružníka Františka Širokého a Marie roz. Bartoňové z Přelouče. Josef žil v Pardubičkách, patrně je totožný s holičem Josefem Kabeláčem dle pardubického adresáře z roku 1911, který r. 1932 je majitelem domu čp. 73 v Mikulovicích. Marie se provdala za p. Smrčka z Dříteče.

Emil Kabeláč (1888 – 1957) byl obuvníkem v Sezemicích čp. 235. V květnu 1917 se oženil s Emilií, dcerou zedníka Karla Zahálky ze Spojila a Kateřiny roz. Köhlerové z Vesky. V červnu 1917 se usadili v Pardubičkách čp. 60, kde Emil získal byt a prováděl ševcovské řemeslo. Narodily se jim zde děti František (1919), Vlasta (1922), Miroslav (1927 – 28), poté v čp. 166 Emilie (1932). Vlasta se provdala r. 1940 za Františka Šebelu z Pardubic.

Karel Kabeláč (1903 – 84) se oženil s jakousi Alžbětou a v letech 1928 – 32 s ní držel dům čp. 49 v Orli. Alžběta koupila roku 1932 v Chrudimi pod Pardubickou fortnou v Střelecké ulici od Cvetlerů polovici domu čp. 110/IV. Ferdinand Kabeláč (1890 – 1965) byl trhovcem a žil v Pardubicích, Bartolomějská čp. 86. Roku 1935 koupil druhou polovici domu čp. 110/IV v Chrudimi a provozoval obchod se zelím.

Arnošt Kabeláč (1862 – 1929), syn heřmanoměsteckého kožešníka Arnošta st. a Anny Suchomelové, se stal učitelem a později ředitelem školy. Bydlel nejprve v Heřmanově Městci čp. 182. V letech 1881 – 85 byl dosazen na trojtřídní školu ve Svinčanech jako podučitel. Od roku 1886 tam také působila industriální učitelka Albína Kabeláčová, narozena r. 1861 v Miletíně čp. 1 jako dcera Ignáce Kabeláče (viz výše) z rodu klešického mlynáře Josefa. Jmenovci Arnošt a Albína Kabeláčovi pak působili na škole v Cholticích. Arnošt přednášel v Spolku paní a dívek v H. Městci a dne 18. 8. 1891 uzavřel sňatek se Zdenkou Kautskou z Heřmanova Městce. Po roce 1893 bydleli v Bohdanči.

Počátkem školního roku 1893 – 94 byl Arnošt dosazen na místo učitele  na Dívčí obecné a měšťanské škole v Pardubicích, po roce působil na Průmyslové pokračovací dívčí škole a učil i v novoměstské škole měšťanské na „Odborné pokračovací škole pro živnosti kov zpracující“. Počínaje školním rokem 1895 – 96 byl ustanoven učitelem při měšťanské chlapecké škole v Bohdanči. Učil dějepis a přírodopis a vynikal jako sbormistr v Hudebním sdružení. Od roku 1898 se zde uvádí i učitelka Aloisie Kabeláčová, snad jeho sestra. Téhož roku povoleno vyučování ženským ručním pracím na Dívčí obecné a měšťanské škole, kde ustanovena za druhou učitelku Albína Kabeláčová, učící do té doby v Cholticích. Od 1. 11. 1903 byl Arnošt povolán na Měšťanskou a obecnou chlapeckou školu v Pardubicích na Starém městě. Po roce zas učil domácí hospodářství na Průmyslové pokračovací dívčí škole. Dne 26. 1. 1905 obdržel Jan Koutský z Žumberka od Kabeláče v Pardubicích vysvědčení o učitelské způsobnosti. Roku 1911 je Arnošt odborným učitelem Městské průmyslové školy dívčí v Pardubicích, později ředitelem městských škol. Bydlel na dnešním náměstí Čs. legií proti pomníku T. G. Masaryka. Byl očitým svědkem událostí ze 7. 6. 1918, kdy maďarští vojáci zastřelili civilní občany a neváhal svědčit proti nim. Jeho vzpomínky na válečné události byly otištěny v kronice Fr.Váchy (Pardubice 7. června 1918, Pardubické školství za války, Školní mládež za války, Pardubická žurnalistika za války, TJ Sokol v Pardubicích za světové války). Ředitel Arnošt měl stejnojmenného syna Arnošta, který byl zaměstnán v pardubické bance a s ženou (jehovistkou) měl bezdětné manželství. Zemřel na jaře 1967. Dále měl dceru Zdenu provdanou Svátkovou, jejíž syn Josef a dcera Zdeňka obdrželi doktorát a zůstali v Praze.

František Kabeláč (1907 – 1963), syn heřmanoměsteckého obuvníka Františka a  Marie roz. Svobodové, se stal poštovním úředníkem v Pardubicích. Byl fotbalistou a hrál za SK Heřmanův Městec nejméně v letech 1925 – 33. Fandil Slávii, a z toho důvodu odmítl nabídku pražské AC Sparty na přestup. Oženil se r. 1938 s Jiřinou, dcerou ředitele škol Josefa Soukupa z Pardubic a Boženy roz. Horákové ze Slepotic. Jejich jediný syn František ml. (n. 1943) absolvoval jedenáctiletku na Spořilově, vystudoval VŠ a oženil se r. 1968 se Slovenkou Márinkou, dcerou Eduarda Laco a Márie roz. Gregorové z Valaské Dubové u Liptovského Mikuláše. Žijí v Pardubicích, Wintrova 412. František ml. je auditorem, Mária je zaměstnaná na finančním úřadě v Chrudimi. Jejich dcera Daniela (1969) je provdána za ing. Jana Melouna a Andrea (1973) za Libora Hebka a žijí v Pardubicích. Obě pracují v pardubických bankovních domech.

Bratr předešlého Karel Kabeláč (1912 – 1981) se stal učitelem a byl poslán do Choltic. V Heřmanově Městci se připomíná i jako malíř krajinář. Měl od roku 1941 za ženu Annu, dceru tamního strojmistra Václava Kvocha a Anny Svobodové z Lovčic. S ní měl tři děti: Karla (1942), Annu (1944) a Marii (1952). Dcera Anna byla po otci učitelkou, provdala se za Jiřího Rule, s nímž se pak rozvedla. Marie se provdala r. 1984 za pplk. Ing. Milana Fižu. Otec Karel se věnoval sportu, organizoval v Cholticích hokej a fotbal. Působil jako regionální historik a kronikář obce. Převzal místní muzeum a s pomocí dcery Ing. Marie Fižové vydal dva regionální tisky – „Choltická kronika“ a „Choltice současnosti“. Ing. Marie Fižová pokračuje v muzejní činnosti otce. Jediný jejich syn Karel ml. (1942 – 1990) se roku 1963 oženil v Pardubicích s učitelkou Miladou, dcerou Josefa Malijovského a Anny roz. Vyhnánkové. Z jejich tří dětí je Karel nejml. (1963) s chotí Janou roz. Vášovou v Třemošnici, Družstevní 254 a mají Petrušku (1990) a Karla (1992). Anna (1966) je provdána za ing. Vladimíra Majera, třetí Jaromír (1975) studuje a žije s matkou a vdovou Miladou v Pardubicích na Slovanech.

Dosti hojně se rozrůstá rod Kabeláčů v Dašicích. Zakladatel Josef Kabeláč (1909 – 96) se narodil 12. 9. 1909 v Zámrskách u Hranic na Moravě, fara Kelč, a to jako nemanželský syn Boženy Kabeláčové (n. 1890), dcery Josefa Kabeláče, pacholka v dvoře Kamenci na břehu Bečvy a Roziny Pospěchalové. Pacholek Josef byl synem tesaře Jiřího Kabeláče z Křivého u Valašského Meziříčí. Jde tedy o moravskou „dynastii“. Matka Božena se provdala po roce 1910 za Františka Kašpara do Dašic. Josef se vyučil obuvníkem u tamního ševce Františka Kovaříka a dne 15. 12. 1934 se oženil s jeho dcerou Jarmilou. Z manželství vzešli Jaroslav (1938), Zdeněk (1941) a Josef (1946). Otec Josef byl hudebník, od roku 1952 pracoval v Paramu na výrobě asfaltů a destilaci. Synové dospěli a založili své rodiny v Dašicích. V roce 1995 bylo v Dašicích 16 obyvatel s příjmením Kabeláč(ová). Z rodiny dále budou asi dcery nebo manželky synů – Iva v Horním Jelení a Jana v Dašicích. Ve fotbalovém mužstvu Čechie Dašice chytá v brance Kabeláč z této rodiny.

Dosud nezařazeným rodem Kabeláčů na Pardubicku je rod z Chýště. Někdy před rokem 1895 přichází do Chýště čp. 58 obchodník Jan Kabeláč s chotí Terezií rozenou Kolíčkovou původem z Chlumce nad Cidlinou. Jejich syn František (n. 1895) se roku 1921 oženil s Františkou Jadrnou z obce Písek. František byl zde obchodníkem a krejčím. Dále v rodu pokračovali jeho synové František (n. 1922) a Josef (1925). Prvý se stal soukromým úředníkem, oženil se r. 1948 s Miluší Šandovou z Chýště. Josef se stal strojním zámečníkem a oženil se téhož roku s Marií Malou z Újezda. Pokračovatelem rodu v Chýši je v další generaci Josef Kabeláč, žijící dnes v čp. 15. Jeho syn (bratr?) žije v Pardubicích v sídlišti Karlovina.

Jiří Plitz, Popovická 819, Svítkov

Dodatek redakce:

Článek je jen malá ukázka z rozsáhlé a velmi podrobné práce člena našeho genealogického kroužku. Členové rodu se zapsali do kulturního života a historie Pardubicka.

Připomínám jen, že Arnošt Kabeláč mladší, narozený 14. 7. 1897 v Cholticích, se stal velkým pardubickým patriotem. V r. 1945 byl spoluzakladatelem a členem výboru Klubu přátel Velkých Pardubic. A r. 1965 se stal jako 19. členem nového Klubu přátel Pardubic. Byl i členem jeho prvního výboru, vlastně až do své smrti v květnu 1967. Tehdy Klub přešel k Východočeskému muzeu a byl přejmenován na Klub přátel Pardubicka.

Jiří Paleček