Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH - 14. část

obrázek k článku IX. Aktivity NOF v Pardubicích od června 1932 do konce roku aneb Ve znamení Vojtěcha Vážného Je poněkud pikantní skutečností, že jeden z direktorů NOF MUDr. Prokop Hruška z Litomyšle, náčelník okresní jednoty NOF v Litomyšli (bytem Riegrovo náměstí čp. 91 v Litomyšli), u nějž v dubnu 1932 (od 9. do 14. 4.) byl ubytován Gajda a který výrazně financoval činnost NOF, od 30. dubna čerstvý vdovec, jevil systematický zájem o pardubické dívky, již v roce 1932 o slečnu Stuchlou 1), později v dubnu 1933 při domovní prohlídce u stavitele V. O. Medka, sympatizanta NOF (zapsal do NOF svého syna ing. Otakara Medka) byl nalezen u Medkovy dcery Jarmily dopis od dr. Hrušky.

Jarmila Medková vypověděla 3. dubna 1933, že se znala s Hruškou od letních prázdnin roku 1932, doma jí však s ním zakázali styk. Ten pak udržovala přes bratra Otakara či svou spolužačku E. Vodičkovou z Chrudimě. Její otec – stavitel V. O. Medek – vypověděl, že se Jarmila seznámila s Hruškou v létě 1932 v Třebechovicích pod Orebem, Hruška byl dokonce dvakrát za Jarmilou v Pardubicích (naposled v srpnu 1932), pak otec dceři s ním zakázal veškerý styk. Hruška hrozil staviteli Medkovi žalobou pro nactiutrhání. 2)

 

NOF v Pardubicích pokračovala i po domovních prohlídkách u svých předáků z konce května 1932 ve své schůzovní činnosti, často i tajné, konané v soukromí. Policejní ředitelství v Praze sdělilo 14. června okresnímu hejtmanovi do Pardubic, že se 9. 6. v Pardubicích konala tajná porada NOF, na níž referoval V. Vážný o své cestě do Bratislavy, kde vyjednával s Maďary ohledně spolupráce s nimi při chystaném fašistickém převratu u příležitosti letošního sokolského sletu. 3) Dr. Novotný odjel prý do Itálie za „ducem“ B. Mussolinim jednat též o spolupráci s fašistickou Itálií. V Maďarsku mají být restaurováni opět Habsburkové. V Praze se chystá během sokolského sletu atentát na T. G. Masaryka a předsedu vlády F. Udržala. Dr. Dolejš z policejního ředitelství ukládal zjistit, kde se tajná schůze NOF v Pardubicích konala, kdy Vážný opustil Pardubice a co říkal na schůzi. Vrchní komisař politické správy v Pardubicích dr. Košta sdělil 16. června policejnímu ředitelství, že Vážný odjel 3. června do Bratislavy, kde zůstal do poledních hodin 7. 6. Zastupoval prý pardubickou městskou radu, jejímž členem byl, na sjezdu elektrotechniků. Dr. Novotný pobývá v Itálií na dovolené. Vážný se spolu se 4-8 fašisty účastnil 9. 6. porady u Kučerových (Smilova ul. 307 – tzv. Štolbův dům), kde m. j. řekl: „Jsem nesmírně šťasten jednáním v Bratislavě ….naše vítězství je nedaleko…V Maďarsku nastoupí nejstarší syn Zity  4) a druhý syn jako král český. 5) Převrat provedeme my fašisté a vláda bude naše.“ I on hovořil o příležitosti sokolského sletu. „Pramen nelze uvésti z důvodů taktických, jedná se o další získávání zpráv,“ uvedl dr. Košta. Vážný prý u okresního soudu dosluhuje, podal rezignaci, aby si uvolnil ruce pro politiku. 6) V. Vážný se 21. 8. účastnil v Kladině důvěrné schůze NOF v Šulcově hostinci, jejimž svolavatelem byl strojní mechanik ze Sezemic Karel  Pánek (čp. 118). 7) Podle komisaře dr. Raise bylo na schůzi přítomno 65 lidí. Již 12. srpna hlásila četnická stanice v Dolní Rovni zemskému četnickému velitelství v Praze průjezd dvou autobusů z Pardubic zaplněných 39 členy NOF Dolní Rovní. Autobusy směřovaly na fašistickou slavnost do Litomyšle. Poblíž statku F. Udržala vykřikovali fašisté urážlivá hesla. První autobus platil krejčí J. Sovina a jeli v něm např. dělník Karel Jugl z karantény (barák č. 3), který při slavnosti v zahradní restauraci Hluchanda v Litomyšli prodával papírové ozdoby, dále sám Sovina, jeho krejčovský kolega J. Bareš z karantény (též barák č. 3), obchodník Otakar Dvořák (Rašínova 265, Pardubice) s chotí Štěpánkou, holič Jaroslav Meduna (Karlova 17), obchodní zástupce Josef Černík (Jiráskova 969) s chotí Viktorií, vrchní soudní rada v. v. R. Jungr (nám. Legií 907) a majitelka lázní v Bubenči Marie Baťová (Bubeneč čp. 656). Ve druhém autobuse, jenž zaplatila sekretářka NOF Marie Patzeltová (Palackého 622), jela ona se sestrou Ludmilou, rodiči (holič Bedřich Patzelt), dále správce cukrovaru v. v. Alois Janďourek (Višňovka 1579), obchodník Adolf Prouza ml. (Smilova 275) s chotí Marií a otcem Adolfem Prouzou st., dále koňský řezník František Chalupa z Palackého ulice, úředník v. v. Zdeněk Kolařík (Havlíčkova ul. 1036) a další. Zpívali píseň „Hej Slované!“ a volali: „Ať žije Gajda!“ Četníci vyslýchali řidiče O. Sládka a  J. Žemličku, jen Sládek měl na autobus řidičský průkaz. 8)

 

3. září vyšel fašistický týdeník „České směry“ ve zvětšeném formátu a rozšířeném obsahu. Jako majitel a vydavatel byl uveden Vojtěch Vážný, okresní soudce, Smetanovo náměstí 56-57. Na první straně byly otištěny dva rozkazy Vůdce R. Gajdy. První oznamoval jmenování dr. F. Novotného náčelníkem spojených žup NOF – pardubické a hradecké, župní náčelníkem pardubickým Vážného a hradeckým Horynu. Vážný zřizuje hlavní úřadovnu propagační, organizační a volební v redakci ČS (Smetanovo nám. 56-57, dn. palác Hybských na nám. Republiky), kde je i jeho nové bydliště. 9) Druhým rozkazem rozpustil Gajda místní radu NOF v Pardubicích a pověřil sestavením nové V. Vážného. Vážný za souhlasu dosavadního majitele a vydavatele ing. Stanislava Šťovíčka převezme i České směry a sestaví novou redakční radu (v čísle 46 z 10. 9. byl veden jako nový odpovědný redaktor Emil Franc). Podle okresního hejtmana dr. Vítka se Vážný podroboval preventivní cenzuře, dával vždy vytisknout 3 čísla a čekal pak s vytisknutím na výsledek cenzury. Napodoboval tak cenzurní praxi KSČ. Jedna z číšnic hotelu Palace jej žalovala za to, že ji podezříval z krádeže 2000 Kč z volebního fondu NOF (rozpory v NOF ohledně vyúčtování peněz z volebního fondu se tehdy silně zabývaly místní týdeníky). Vítek usoudil, že „Gajda skutečně drží Vážného zpět, aby mu nepřerostl přes hlavu“. 10) Prezídium Zemského úřadu v Praze oznámilo 13. října Vítkovi suspendování Vážného ze služby (přípisem prezídia Vrchního soudu v Praze z 22. 9. č. j. 36648 /4/32 pres. ). Jeho rezignace nebyla přijata, protože je v disciplinárním vyšetřování. 29. září přijalo ministerstvo spravedlnosti jeho prohlášení, že vystupuje ze služebního poměru. České směry (č. 52) to uvítaly s titulkem „Bratr okresní soudce Vážný vyhrál spor s ministerstvem spravedlnosti“. 11) Už 7. září oznámilo státní zastupitelstvo v Chrudimi Okresnímu úřadu v Pardubicích, že V. Vážný, J. Sovina a Jan Chalupa byli zproštěni Okresním soudem v Chrudimi 14. 5. t. r. žaloby za přestupek shromažďovacího zákona (par. 3 a 19) průvodem NOF od hotelu Zlatá Štika 24. 2. Výnos Okresního soudu č. j. T 358/32 potvrdil Krajský soud v Chrudimi 10. 6. 1932, č. j. ToV1 231/32. 12) 25. září promluvil v hradeckém městském muzeu na Eliščině nábřeží pardubický legionářský generál v. v. MUDr. B. Konopásek. Hovořil na téma „O situaci a potřebě sjednocení legionářstva“. Přítomno bylo asi 120 lidí. Konopásek řekl m. j. : „Legie měly hned bojovat proti bolševikům, osvobodily by Rusko.“ Vyslovil se pro národní stát a pro jednotu čs. legionářů (v ČSR existovaly tenkrát 3 legionářské organizace: prohradní Čs. obec legionářská, protihradní Nezávislá obec legionářů a Hnutí dobrovolců čs. vojska, jehož byl Konopásek předsedou). Konopásek pronesl v Hradci Králové – jak bylo jeho zvykem – i několik antisemitských výpadů. 13)

 

Poznámky:

 

1)     Státní okresní archiv Pardubice, fond Okresní úřad Pardubice 1932, pres. spis č. 768 z 8. 6.

 

       1932, hlášení četnické stanice v Litomyšli Okresnímu úřadu v Pardubicích.

 

2)     Pres. spis č. 468, hlášení J. Vítka prezídiu ZÚ 7. 4. 1933.

 

3)     Mohlo jít i o první kontakty V. Vážného s hlinkovci, jež vyvrcholily roku 1933.

 

4)     Otto Habsburský, nar. 20. 11. 1912, dnešní předseda Panevropské unie.

 

5)     Robert ď Este, nar. 8. 2. 1915; Viz blíže Tamara Griesser – Pečarová: Zita, poslední

 

       císařovna, vyd. MF 1994, s. 275.

 

6)     Pres. spis č. 791 ze 14. 6. 1932.

 

7)     Pres. spis č. 1028 z 22. 8. 1932.

 

8)     Četnická stanice D. Roveň Zemskému četnickému velitelství v Praze 12. 8. 1932.

 

9)     1. července oznámil vyklizení starého bytu v Havlíčkově ulici. Pres. spis 840 z 30. 6. 1932,

 

       hejtman Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

 

10)    Pres. spis 1098, Vítek prezídiu ZÚ v Praze 3. 9. 1932.

 

11)    Pres. spis 1341, prezídium ZÚ v Praze Vítkovi 13. 10. 1932 a dopis prezídia ZÚ Vítkovi

 

       z 30. 11. 1932.

 

12)    Pres. spis 1139 ze 7. 9. 1932.

 

13)    Pres. spis 1157 z 26. 9. 1932.

 

Pokračování

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem