O vzniku Slavíkových ostrovů pod Přeloučí

Zástupci nižších orgánů MŽP ČR upřednostňují zachování lokality „Labské hrčáky“ na proudném úseku stávajícího toku Labe. (Poznámka autora: toto označení je přeloučskému místopisu zcela cizí. Od vzniku těchto peřejí v důsledku regulace Labe před 1. světovou válkou se tento proudný úsek označoval vždy „ V proudech“, následná tišina pak „Pod proudy“). Naproti tomu ekologičtí aktivisté ze sdružení Svoboda zvířat požadují striktně zrušení projektu vodního kanálu přes „Slavíkovy ostrovy“, a to z důvodu ochrany ohrožených  a vzácných druhů živočichů a rostlin včetně jejich biotopů – míst pro život -, které tyto vzácné druhy potřebují pro přežití. Z toho důvodu požadují pro zajištění ochrany biotopů vyhlášení lokality „Slavíkových ostrovů“ za přírodní park a odstoupení od záměru výstavby kanálu přes toto území.

Na přiloženém situačním plánku si připomeňme výstavbu nového plavebního stupně Přelouč II na říčním km 112,943:

plavební kanál  je navrhován v délce 3 150 m po pravém břehu Labe. Z řeky odbočí 1 165 m nad dnešním přeloučským jezem, obejde jej a pokračuje ve směru po proudu k „Slavíkovým ostrovům“, kde by měla být vybudována nová plavební komora s velínem. V komoře dlouhé 115 m a široké 12,5 m by měly lodě překonávat spád 8,4 m, což je rozdíl hladin mezi jezem v Přelouči a jezem v Týnci n./L. Vzniknou rovněž dva na sebe navazující nové mosty – jeden přes plavební kanál a jeden přes Labe. Nový most přes Labe by měl navázat na plánovaný mimoúrovňový přejezd železničního koridoru.

Pro komplexní posouzení současné labské vodní cesty jako spojnice se sítí evropských vodních cest a námořními přístavy si připomeňme: na dolním Labi (Ústí n./L. – Mělník) je 5 plavebních stupňů, na střední Labi (Mělník – Pardubice) pak 17 plavebních stupňů.

K dosažení pardubického přístavu zbývá dostavět jedinou plavební komoru, a to plavební stupeň Přelouč II. Původní vodní stupeň Přelouč I. (jez s hydroelektrárnou a plavební komorou), vybudovaný v letech 1920 – 1927 firmou Kapsa a Müller podle projektu arch. Františka Roitha (pardubického rodáka) zůstane jako technická památka zachována.

Vzhledem k tomu, že hlavní překážkou pro realizaci nového plavebního stupně Přelouč II. je oblast „Slavíkových ostrovů“, uvádím ve stručnosti některé známé skutečnosti o jejich vzniku.

Vznik „Slavíkových ostrovů“ je bytostně spojen s prováděním regulace Labe v letech 1907 – 1911 a omezeně i v průběhu 1. světové války. Původní neregulované Labe oplývalo četnými oblouky, zmírňujícími rychlost vodního toku, jejichž zbytky jsou dosud patrny v povodí Labe, což se týká i okolí Přelouče. Jsou to např. známé rybářské rajony – viz Komora u Lohenic, Houser u býv. Vojenské zbrojovky, Kurkovo staré Labe a blízké „písáky“. Tyto oblouky vytvářely romantická zákoutí s tůněmi, což býval nepochybně alespoň do konce 19. století opravdový ráj pro rybáře. K negativním jevům nutno naopak přičísti každoroční jarní záplavy přilehlých polabských polí, neboť neregulovaná řeka s nízkými břehy nedokázala spoutat jarní přívaly vod především z horního Labe a Orlice.

V souvislosti s provedením regulace v letech 1907 – 1911 a omezeně v dalších letech byly tyto oblouky zkráceny prokopáním pozemků – m. j. i v jižní části města „Na dole“ u „náplavky“ pod Přeloučí, čímž se dostala větší část pozemků místních zemědělců na pravý břeh nového říčního toku. Ředitelství pro stavbu vodních cest vykoupilo proto od p. Josefa Slavíka a některých dalších občanů uvedené pozemky, aby stát nemusel stavět přemostění za účelem  hospodaření na oněch pozemcích „za vodou“. Město Přelouč je pak mělo v nájmu do konce roku 1922 za roční nájemné ve výši

Kč 4.769,17. Městská rada však zahájila záhy jednání o přímou koupi těchto „ostrovních pozemků“. Po delším jednání byl v roce 1922 podán Národnímu shromáždění návrh, aby tyto t. zv. „remanence“ byly městu Přelouči prodány. Obecní zastupitelstvo se usneslo den 20. 12. 1922 na koupi uvedených pozemků k účelům zařízení veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a zřízení lávky přes Labe na „ostrovy“. Pozemky se měly uhradit z kmenového jmění a náklad na zřízení lávky přes Labe ve výši cca Kč 250.000 měl být kryt výpůjčkou. Ředitelství vodních cest stanovilo připisem ze dne 28. 5. 1923 výši náhrady částkou Kč 131.215,-. Obecní zastupitelstvo na tuto nabídku dne 1. 9. 1923 přistoupilo a tak se staly „remanence“, nebo-li „Slavíkovy ostrovy“ majetkem města Přelouče. Název se zachoval  po původním majiteli polností panu Josefu Slavíkovi. Pro úplnost je třeba uvést, že uskutečnění této transakce proběhlo za úspěšného starostenství pana Františka Horáčka, bývalého berního ředitele.

A jaký byl další osud „Slavíkových ostrovů?“ K následnému vybudování lávky přes Labe však pro neshody v obecním zastupitelstvu nedošlo, a to pro nesouhlas zástupců agrární strany s využitím pozemků pro jiné účely než pro zemědělství.

K vybudování dřevěné lávky pro pěší došlo teprve po 2. světové válce, a to za pomocí armády, jmenovitě ženijního vojska z Pardubic. Stalo se tak formou ženijního cvičení. Slavnostní otevření se uskutečnilo dne 28. října 1946. Bohužel, ani tato lávka neodolala v jednom povodňovém roce koncem padesátých let mohutným jarním ledovým krám, které opustily i koryto řeky a hledaly si klidnější pohyb na přilehlých polích. Po této zkušenosti s nebezpečným vodním živlem bylo přikročeno k vybudování bezpečné lávky dodavatelským způsobem, a to Pozemními stavbami – závodem 03 Pardubice, kde tato „výplňovka“ byla vedena pod hrdým názvem „Lávka Přelouč“.

Využitelnost „Slavíkových ostrovů“ byla mnohostranná , byly zde pořádány místním Svazarmem  motokrosové závody, tréninkové hřiště pro kopanou posloužilo jako druhá hrací plocha pro účastníky Žákovského turnaje, místní organizace Svazu rybářů zde pořádala tradiční rybářské závody atd. Nejvýznamnější akcí v této lokalitě byla výstavba krásného přírodního koupaliště, a to v akci „Z“ v letech 1958 – 1960. Koupaliště se těšilo velkému zájmu široké veřejnosti. Po roce 1968 zde bylo též vybudováno hřiště pro armádní družstvo ragbistů, kteří do Přelouče přešli z posádky Bohdaneč. Zápasy mistrovského celku přeloučské Dukly za slavné éry legendárního trenéra Alfy Zedy a špičkových hráčů Berky, Horáčka, Blachuta, Čermáka, Mračínského aj. bývaly dostaveníčkem četných příznivců tohoto sportu, především pak mládeže.

Co říci na závěr? I po zrušení přírodního koupaliště v důsledku velké finanční náročnosti na zajišťování hygienických norem při provozu tohoto zařízení včetně konkurence vodní plochy mělických písníků a přemístění ragbyového hřiště do sportovního areálu „Pod parkem“ zůstávají „Slavíkovy ostrovy“ významnou rekreační lokalitou města Přelouče. Nelze rovněž pominout, že jsou stále hlavní spojnicí se semínskými a sopřečskými lesy.

Při této příležitosti nelze nevzpomenout, že ještě v nedávné minulosti přijala místní veřejnost se sympatiemi Programové prohlášení městské rady z roku 1995 (viz Rošt č. 2/95), kde je v bodě 9 – Kultura, sport, volný čas m. j. zakotveno: „Připravíme studie k využití „Slavíkových ostrovů“ a dalších obdobných lokalit jako zóny oddechu a rekreačního sportování“.

S přihlédnutím ke všem uvedeným skutečnostem lze jen vyslovit přání, aby kompetentní činitelé při svých jednáních dokázali nalézt takové kompromisní řešení, které by uspokojilo všechny partnery, a přispěli tak k dokončení téměř 870 km vodní cesty z Hamburku až do Přístavu Pardubice.

Adresa autora: František HOLLMANN, Žižkova 605, 535 01 Přelouč

Použité prameny:

- Josef Ledr: Dějiny města Přelouče n./ L.

- Jan Tetřev – Petr Vorel: Pamětihodnosti města Přelouče – 1997

- Povodí Labe, s. p. Hradec Králové 3: Nový plavební stupeň

                                                             Přelouč II – účelový prospekt

- Rošt č. 2/95: Programové prohlášení městské rady