Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

KAREL MOOR 1873 - 1945

obrázek k článku Z bohatého životopisu (I. část) Osudem trpce pronásledovaný mnohostranný český hudebník Karel Moor pocházel z Lázní Bělohradu, kde spatřil světlo světa dne 26. prosince 1873. Po absolvovaných studiích (gymnázium Hradec Králové, Chrudim, Hostinné) další vzdělání mu poskytla především pražská varhanická škola, ale ve zpěvu a ve hře na varhany se zdokonalil ještě ve Vídni i v Terstu. Potom byl nějaký čas učitelem zpěvu na reálce v Pardubicích (1897 ? 1898), odešel do Prahy a vstoupil do redakce Času jako hudební referent.

Tehdy se již věnoval také skladbě a upozornil na sebe v roce 1896 na koncertě Mladé české hudební generace v Rudolfinu symfonickou básní Polonia a orchestrální skladbou Polské tance. V roce 1900 se objevuje už v Terstu, kde komponuje svá smyčcová kvarteta , jež v bezvadném provedení Terstského kvarteta získávají pro autora ohromných úspěchů. V Terstu dokončil svou operu Hjördis a komponoval další operu Vij (obě na libreto Fr. Khola), z nichž Vij s velkým úspěchem byla r. 1903 provedena na Národním divadle v Praze, později i v Brně. V roce 1907 byla provedena i jeho opera Hjördis se stejným úspěchem.

V roce 1903 je povolán do Prahy za dirigenta České filharmonie, ale po 3/4 roku se vrací zpět do Terstu, kde se věnuje úplně skladbě; tam vzniká řada písní, skladeb klavírních, houslových i komorních. V Terstu vznikly také velké symfonické básně: Tkalci (vyznamenaná cenou České akademie věd a umění). Dále to jsou jeho efektní Biblické písně, písně na texty Heineho, Dehmelovy, našich básníků A. Sovy, K. Hlaváčka, J. Karáska, Fr. Khola aj.

V letech 1909 až 1912 byl Moor ředitelem samostatné divadelní společnosti operní a operetní, s níž jezdí po Čechách. Neklidná povaha jej zavedla do mnoha míst. Stal se sbormistrem v dalmatském Zadaru a za dva roky zastával totéž místo u státního srbského divadla v Bělehradě. Během první světové války byl Srby internován, vyšetřován, zkusil všechny útrapy války a později byl srbskou vládou poslán jako učitel na srbské státní gymnázium do Štipu v Makedonii, později ve Skoplji rakouskými úřady vyšetřován pro „podezřelé“ styky se Srby, až konečně roku 1916 zakročením tehdejšího ministra veřejných prací ing. O. Trnky poslán zpět do Čech.

Stal se kapelníkem divadla v Moravské Ostravě, přechází do Plzně, roku 1918 diriguje už v Lublani a potom krátce na pražských Vinohradech. V roce 1921 je opět v Dalmácii a zakrátko divadelním kapelníkem v Sarajevu.

V roce 1923 se Moor natrvalo usazuje v Praze. Působí jako kapelník v luxusním biografu Hvězda a zakrátko i ve smíchovské Aréně. Stal se také sbormistrem Ženského pěveckého sdružení v Praze a instrumentátorem rozhlasu.

Do „výslužby“ odešel v roce 1940, načež ještě uspořádal svou bohatou skladatelskou žeň.

Opery „Mojžíš“ a „Wiliam Ratcliffe“ zůstaly zatím neprovedeny. Dodnes se udržela zejména jeho opereta  „Pan profesor v pekle“ a symfonická báseň „Moře“, dále ještě „Česká suita“.

Je autorem operet „Výlety pana Broučka na měsíc“ a  „Princ Narciss“. Vydal více než 100 písní, skladby pro klavír a housle, melodram: „Maryčka Magdonová“ a „Utrpení Boha“.

Mistru Jaroslavu Kocianovi věnoval „Serenádu“ a další A. Jancovichovi v Terstu.

Zanechal řadu skladeb komorních, ale jinak většina jeho děl zůstala bez povšimnutí ležet v archivech.

Moorův život byl plný ústrků, se kterými neuměl bojovat. Povedlo se mu prorazit dvěma operami na jevišti Národního divadla a několik jeho symfonií bylo hráno Českou filharmonií a v Českém rozhlase. Karel Moor prožil bezpočet šťastných i katastrofických událostí, přišel požárem o svůj dům v Novém Městě nad Metují (dne 12. září 1912), kde shořelo mnoho jeho skladeb a deníků.

Karel Moor se projevil také jako bystrý pozorovatel a spisovatel. Napsal řadu fejetonů, životopisný román Karel Martens, „Vzpomínky“ (na světovou válku) a „V dlani osudu“ (vzpomínky čes. hudebníka).

U příležitosti Moorových 60. narozenin jmenovalo obecní zastupitelstvo města Lázně Bělohrad Karla Moora čestným občanem města.

Karel Moor zanechal po sobě velice rozsáhlé dílo. Jeho jméno bylo známo jen šiřší veřejnosti, především Českou suitou a několika skladbami lehčího žánru. Zazářil svým talentem jako meteor a do jeho vývoje byly vkládány ty největší naděje. Nadání a muzikantské schopnosti však zcela pohltil zápas o pouhé živobytí a skývu chleba, kterou těžce dobýval hned doma, hned na jihu!

Místo posledního odpočinku Mistra Karla Moora

Mistr Karel Moor zesnul po delší nemoci v pátek, dne 30. března  1945, ve věku 72 let. Pohřeb se konal 5. dubna 1945 z kostela sv. Mikuláše ve Vršovicích.

Byly to poslední dny druhé světové války, proto nemohl hned být převezen a pohřben na Byšičkách, jak si za svého života přál.

Toto Mistrovo přání bylo uskutečněno až 7. října 1945, kdy jeho ostatky byly převezeny do Lázní Bělohradu a za pěkného, nedělního odpoledne byly uloženy do rodné země na Byšičkách. Smíšený sbor MALÁT při tomto aktu zapěl Smetanovu Modlitbu a Moorem upravenou národní píseň Čechy krásné.

Byšičky

Půjdeme – li turistickou trasu K. V. Raise nebo K. J. Erbena, přijdeme na místo, kde podle Erbenovy balady skončila pouť milé ze „Svatební košile“.

Byšický kostelík sv. Petra a Pavla stojí na návrší, pod nímž kdysi bývala osada zvaná Byšice. Tato víska zanikla ve třicetileté válce. Původně románský kostel byl r. 1718 upraven. Ve vnitřních prostorách je známá a vzácná románská apsida a gotické kněžiště. V letech 1871 až 1880 žil při kostelíku poslední poustevník v Čechách – Augustýnek Hoření. Památkou na jeho pobyt jsou neúplné sloupky křížové cesty.

Na jižní straně hřbitůvku je na vlastní přání pohřben hudební skladatel Karel MOOR.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem