Ing. Jan Kašpar a havárie mostu

Například v Kašparově vzpomínce, otištěné 16. dubna 1911 v Národních listech, aviatik uvádí: „Na Bodamském a Stahrnberském jezeře padli jsme za oběť silnému soupeři „Caryci“, jenž měl motor o 500 k. s. Vzpomínám dvou vzrušujících episod z té doby. Trainovali jsme v Kolíně n. R. Strojník spustil motor, ale šroub se otáčel těžce a chvílemi přímo zůstával stát. Nějaká vada na šroubu. Skočil jsem do vody a potopil se ke šroubu, abych zjistil, nejsou-li snad křídla ohnuta nebo jiná porucha. Sáhnuv po lopatkách, nahmatal jsem lidské tělo, jež uvázlo mezi lodním šroubem a hřídelem. Pochopíte, že jsem pospíchal z vody. Dělník z nedaleké uhlířské lodi vyprostil teprve po delším namáhání utopence z našeho šroubu.

Vyjeli jsme na training….Sotva jsme podjeli železniční most, jenž se právě tehdy stavěl, ozval se hromový praskot a most se za námi zřítil. V životě a o životě rozhoduje často vteřina.“

Pokud jde o zmínku o lodi Carica (Zariza), je nutno konstatovat, že na zmíněné regatě startovala  v jiné kategorii než loď Selve a že tedy k přímému „střetu“ s ní nedošlo. Nás však nyní bude zajímat „případ zříceného mostu“. V rodině aviatikova synovce MUDr. Bořivoje Šedivce se dochoval Kašparův korespondenční lístek, odesílaný z Kolína nad Rýnem 31. května 1908 a adresovaný rodičům do Pardubic. V něm není o utopenci ani o zříceném mostu sebemenší zmínka. A 12. června psal domů z Kielu, takže tou dobou již v Kolíně nad Rýnem a jeho okolí nebyl. Kiel a Kolín n. R. nemají přímé říční spojení, je tedy pravděpodobné, že Ing. Kašpar a W. Selve opustili se svým motorovým člunem Kolín již na počátku června, ne-li ještě onoho 31. května. V druhé půli června se Kašpar a Selve zúčastnili automobilových závodů. Žel, zatím bezpečně nevíme, kde se Ing. Kašpar (a W. Selve) nacházel v první polovině července, zdá se však málo pravděpodobné, že by byl znovu v Kolíně n. R. na tréninku na závody motorových člunů. Tím spíše, že v Kolíně n. R. se v té době žádné závody motorových člunů neodbývaly (jak mi před časem, po studiu dokladů a tisku v kolínském archívu, sdělil tamní letecký historik W. Schwipps).

A pokud jde o onu zmiňovanou havárii mostu, byla to katastrofa značného rozsahu, takže zprávu o ní najdeme i v českém tisku (například v Národních listech z 10. 7. 1908). Při zřícení mostu zahynulo čtrnáct dělníků, další byli těžce zraněni. Ale pro nás je důležité datum, kdy ke katastrofě došlo: Bylo to až 9. července, tedy 39 dní poté, kdy máme Kašparovu přítomnost v Kolíně n. R. doloženu.

A tak Kašparův příběh působí dojmem, jako by ho nejdříve vyprávěl kamarádům u pěnivého moku a aby vypadal zajímavější a dobrodružněji, spojil ve vyprávění dvě nesouvisející události.