Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Živelné pohromy v obci Pohránov 1871 ? 1937

obrázek k článku ?Jak ze záznamu z muzea Pardubického bylo patrno, byly ohně ve válce třicetileté v Pohránově, že zůstaly stavení shořelá prázdná?, píše kronikář na str. 16. Další požáry jsou již přesněji zaznamenány z 19. století. Roku 1871 vyhořela stodola V. Koniře (čp. 5), která sousedila se stodolou V. Ceradského.

V roce 1875 vyhořelo obytné stavení čp. 4 a stodola Františka Svatoně. Oheň údajně založil (podle sdělení Václava Hrubého) jistý čeledín při neopatrné manipulaci se sirkami na půdě. Shořela veškerá úroda, stejně jako v případě požáru z roku 1871.

V minulosti byly požáry mnohem častější. Svítilo se převážně loučemi. U dveří byla ocilka a škatulka s troudem. „Křesacím kamínkem se křeslo o ocilku, jiskry vlétly do troudu, troud chytil a od něho se rozsvítila posírovaná nit nebo dřívko“ (str. 14).

V kronikách je poměrně mnoho zpráv o požárech, které vznikly neopatrným manévrováním s pozdějším vynálezem, sirkami. Čeledínové mnohdy jedli (večeřeli) na půdách nebo v místech, kde bylo seno a poskládaná úroda. Lze si představit, že založení ohně bylo jen otázkou času!

Dne 27. 9. 1878 vyhořelo stavení čp. 16, patřící Františku Polákovi. Krátce poté oheň přeskočil na čp. 6, patřící Janu Novákovi.

V roce 1881 vyhořelo domovní stavení Václava Ceradského (čp. 14). Podle sdělení postiženého oheň zapálily při hraní děti. Roku 1884 hořelo u Václava Macháče (čp. 2) a o rok později (červen) vyhořela stodola Františka Poláka (čp. 7). Od stodoly chytlo stavení Josefa Buličky (čp. 26, později čp. 21).

Rychlé zkáze obou objektů přispělo i mimořádné sucho, které toho roku bylo.

V roce 1887 vyhořel podruhé František Svatoň. Pojištěn byl na 800 zl.

Při prvním ohni z roku 1875 přeskočily plameny i na čp. 13, patřící Magdaleně Chybové.

V září 1903 vyhořel obecní domek čp. 8. Následkem velké povětrnosti chytlo i stavení čp. 21, které však bylo zachráněno. V roce 1905 (pátek odpoledne?) vyhořel Jan Novák (čp. 6), a to již podruhé.

Téhož roku (říjen) chytla ve večerních hodinách stodola Františka Poláka (čp. 9). Od stodoly chytlo domovní stavení a dřevěné sruby (vše pod došky).

Dne 20. 5. 1920 následkem silné bouře zasáhl blesk dům Václava Řeháka (čp. 10). Dům byl celý dřevěný s doškovou střechou. Dne 27. 11. 1926 vznikl požár v domku Františka Danihelky.

V červnu téhož roku přišly velké lijáky. Voda v Labi stoupla tak, že zaplavila např. silnici u Trnové ve výšce 80 cm. Záplava sebou odnášela sklizené seno a jetel. „Jezero bylo tak nalito, že voda tekla přes hráze a některé ryby uplavaly do struh!“ (str. 27).

Zima 1928 – 29 byla velmi krutá. Teploměr klesl na – 29 ° C a napadlo na 80 cm sněhu. Sníh padal až do 12. 3.  V polovině dubna následovaly vichřice a 10. 5. začalo opět sněžit! Do vánoc 1929 sníh už nepadal.

V témže roce (26. 4. ) došlo v továrně v Semtíně k výbuchu (5 dělníků bylo zabito a 50 zraněno). V obci se vysypalo několik oken, spadly tašky ze střech a popraskaly zdi následkem tlakové vlny.

Škody v obci činily celkem 3 000 Kč.

Na straně 28 je v kronice podrobnější popis extrémních teplot z února roku 1929:

2. 2. - 30°C 13. 2.      - 30°C

3. 2. - 35°C  14. 2.      - 18°C

4. 2. - 18°C  16. 2.      - 12°C

6. 2. - 24°C  17. 2.      - 8°C

10. 2. - 27°C  29. 2.      - 28°C

11. 2. - 36°C! 30. 2.      - 29°C

12. 2. - 26°C 

Poslední kronikářský záznam uvádí jen jako pouhou kuriozitu, protože 30. únor se jaksi v kalendáři nevyskytuje!!

V květnu roku 1929 byla naopak extrémní horka (25. 5. 37°C, 29. 5. 46°C, což je velmi sporná teplota, jaká oficiálně nebyla na našem území naměřena!)

Dne 4. 7. téhož roku se přihnala do kraje obrovská vichřice, která nadělala po celé obci a okolí velké škody. Nejvíce byla v obci poškozena stavení čp. 3 a 20. Vichřice vyvrátila i největší dub v katastru Františka Ceradského. V roce 1937 (10. 4.) se opakoval výbuch v továrně Semtín. Následky v obci nebyly tak velké jako z roku 1929. Několik lidí bylo zraněno padající střešní krytinou.

Roku 1937 zapálil blesk stodolu Anny Koniřové (čp. 5). I přes silný liják a pomoc hasičského sboru lehla popelem.

 

Seznam použitého materiálu:

1) SokA Pardubice: Pamětní kniha Pohránova (do r. 1946). 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem