Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Větrný mlýn na Pardubicku
V únoru r. 2005 schválila Sněmovna ČR zákon o obnovitelných zdrojích energií, což přináší nové možnosti využití např. vody, slunečního svitu, větru aj. Více jak před dvěma sty lety využívali naši předkové i v pardubickém regionu tohoto zdroje. Zaniklým svědkem byl větrný mlýn v Hrachovištích v severní části Pardubicka (3 km severně od Rokytna). Byl postaven v r. 1790 na návrší 247 m n. m. jižně od jmenované obce F. Braunerem. Stál na jediném sloupu, na němž se otáčela celá stavba v nejpříznivějším směru proti větru. Kolem mlýna byly zatlučeny kůly a k nim se přivazoval rumpál a pomocí řetězu se přitahoval ke kozlíku. Nohy stavby byly podklínovány, aby mlýn stál pevně. Mlelo se v něm obilí na mouku na chléb, šrot a kroupy. Mlýn měl i svoji smutnou historii: v r. 1866 v něm přišel mlynář Kocián o život tím, že se mu zamotala šňůra od kožichu do stroje a po velmi těžkém zranění zemřel.
Na počátku 20. století byl mlýn ve špatném technickém stavu a vlivem dlouhodobého neudržování se jeho stav zhoršoval. Měl sešlou hřídel, ztrouchnivělé lopatky a těsně před vypuknutím I. světové války mlel naposledy v r. 1913. Na jeho opravu se nepodařilo majiteli ani Památkovému úřadu opatřit peníze. V témže roce byl rozebrán a jeho poslední zbytky zmizely 24. 1. 1914. Když konečně peníze se podařilo sehnat – mlýnu již nebylo! Jen 14 dní prý stačilo a mohla být tato technická památka v našem kraji zachována až do dnešních dnů.
Prameny: články z vlastivědných časopisů a novin Pardubicka
