Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH ? 25. část

obrázek k článku 3. února 1934 se konal v Dolních Ředicích v hostinci J. Půlpána ples NOF, jehož pořadateli byli obuvník Vincenc Slabý (čp. 152), obuvník Rudolf Šejna (čp. 154) a rolník Bohuslav Turek (čp. 54). 8) Prodavač tabáku v Bohumilči Jan Jelínek (čp. 47) pořádal schůzky fašistů, jeho syn Jaroslav byl členem NOF. 9) Stoupencem místní jednoty NOF v Pardubicích byl i koňský řezník F. Chalupa (Palackého třída).

Byl členem Syndikátu obchodníků a živnostníků při NOF, který vedli truhlář Bohumil Chalupník (Karlova ul. 41) a obchodník Karel Prouza (Jindřišská ulice 275). 10) Ctitelem Gajdy byl i poštovní ředitel v. v. K. Strejček (bytem Češkova ulice 1643). Šlo o bývalého přednostu poštovního úřadu ve slovenské Levoči, kde udržoval styky s hlinkovci. V Pardubicích žil s manželkou Anežkou od 22. února 1932. Ve svém bytě měl obraz R. Gajdy o rozměrech 20 krát 25 cm. Ten původně visel v jeho úřední místnosti v Levoči. V pardubickém bytě jej před příchodem četníka schoval. 11) Okresní přednosta dr. Vítek předpokládal, že 11. února se bude konat v Pardubicích krajská rada NOF. NOF připravovala v pardubické župě založení Syndikátu mlynářů (mlynářem byl např. František Zvoníček, odborník na zemědělskou problematiku v NOF). Okresní úřad oznámil prezídiu Zemského úřadu (ZÚ) v Praze, že schůze krajské rady NOF bude v zájmu veřejného klidu a pořádku rozpuštěna. 12) Prezídium ZÚ sdělilo do Pardubic telefonogramem, že 11. února se konala v Brně konference NOF o vlivu na český venkov, přítomni byli R. Gajda, V. Vážný, dr. P. Hruška z Litomyšle a zemský tajemník NOF Valena. Podobná konference se v Pardubicích očekávala 14. února 13). Už 11. 2. však bylo hlášeno Okresnímu úřadu, že v místnosti Řemeslnicko-živnostenské besedy (dn. Smetanovo náměstí – pozn. J.K.) zasedá volné sdružení. Místnost zamlouval známý fašista F. Forman. Okresní úřad vyslal vrchního komisaře politické správy JUDr. Jindřicha Raise, aby schůzi perlustroval. Když dr. Rais přišel, našel však již opuštěnou místnost. Jen část hostů seděla v přízemí u piva, mezi nimi V. Vážný, J. Kašpar a V. Šulc (hostinský) z Kladiny u Sezemic, Č. Štěpánek z Rosic nad Labem, F. Jirout ze Spojila a  J. Vrátil ze Studánky. Účastníci schůze byli včas varováni dr. Heřmanem Nutzem. Při odchodu spatřila četnická hlídka F. Formana, ten však rychle odešel do sousedního domu. Okresní úřad nařídil vyšetřování a vykonání domovních prohlídek u účastníků schůze. Bylo zjištěno, že šlo o schůzi širší okresní rady NOF, jejímž svolavatelem byl Jindřich Bratršovský ze Svítkova  (nar. 2. 7. 1887), skladník v Semtíně, bývalý četař ruských legií a jednatel okresní rady NOF, který pozvánkou z 8. února pozval do Pardubic dr. F. Novotného z Chrudimě a 24 místních náčelníků NOF z politického okresu Pardubice. Byli to Fr. Kučera ze St. Ždánic, J. Kovář ze Zminného, F. Hlaváček, K. Hrubý, J. Sedlařík a K. Pánek ze Sezemic, Jos. Poborský z Chotče, V. Pešek a  J. Vrátil ze Studánky, Č. Štěpánek a St. Málek z Rosic nad Labem, R. Šulc z pardubické Familie (dn. Slovany), Fr. Jirout ze Spojila, Václav Hruška z Dolan, Fr. Špaček a Václav Pírko z Ostřetína, O. Englich ze Studánky, F. Forman, Rudolf Josef, dr. H. Nutz, V. Vážný a K. Prouza z Pardubic, J. Kašpar z Kladiny. Byly projednány zápis ze 14. 1. 1934 a zpráva jednatele, hlavními řečníky byli dr. Fr. Novotný a V. Vážný, který varoval před jakoukoli účastí NOF na výtržnostech. Byly provedeny domovní prohlídky u Vážného, Formana, Prouzy, Bratršovského (u něj se našel 13. února důležitý listinný materiál), Štěpánka, Málka, Kašpara, Šulce, Vrátila, Englicha a Jirouta. U Formana byl nalezen jeho diář za roky 1931 – 33, z nějž byla pořízena policejní kopie. Na první pohled byla vidět Formanova agitace na venkově (v okolí Pardubic) a některé interní věci NOF, jež ani na veřejnost neprosákly, např. „27. 8. 1931 – Forman shání po městě koně pro Gajdu, aby na něm mohl jet na Kunětickou horu, 29. 3. 1932 – stavil se v kanceláři s Vážným – Marek a Sirůček – zde se to popralo, 2. 6. 1932 – v kanceláři, velká sešlost, propukla aféra, Šrůtek, Pánek, Kučera, Vébr, Uhlíř, Bedrníček, Manych, Vážný, Teplý aj., 12. 6. 1932 – Voženílek skrze F. (je to sám Forman? – pozn. J.K.), 31. 7. 1933 – v Kladině u Kašpara – konfident Sovina, 19. 8. 1933 – ostal v Býšti přes noc, tam velká sešlost, a četník Hrdlička mně roztrhal kabát, bil a kolo v chodbě zadržel, poškodil a vyhazoval, 27. 8. 1933 – schůze okresní rady, kdež mimo jiné jednáno o úplatnosti Soviny od rep. Voženílka, vyloučen.“ U Bratršovského se našla pozoruhodná korespondence, např. dopis dr. Hruškovi o generálu Konopáskovi z 31. 7. 1933, dopis z 24. 9. 1933 o stavu fašistického hnutí na Pardubicku s přehledem místních jednot, oběžník ústředí o způsobu propagace NOF, otázky pro řečníky a rozpis okrsků, adresář ke schůzím okresní rady atd. Místních jednot bylo tehdy 20. Okresní rada zvolená 9. 4. 1933 pracovala ve složení:

 

předseda — J. Kašpar (Kladina 12)

1. místopředseda — hostinský Josef Horáček (Podůlšany čp. 32)

2. místopředseda — rolník Fr. Kučera ze St. Ždánic,

3. místopředseda — strojní mechanik K. Pánek ze Sezemic,

1. jednatel — J. Bratršovský, obchodník (Svítkov čp. 102)

2. jednatel — rotmistr v. v. V. Hájek (Pardubice, Nerudova ul. 879)

pokladník — Josef Kovář (Zminný čp. 16)

Jednotlivé stavy zastupovali: rolníky F. Forman, dělníky Alois Fenik, zedník z Familie čp. 465, živnostníky a obchodníky Oldřich Englich ze Studánky čp. 9, obchodní příručí a duševní pracovníky rotm. v. v. V. Hájek.

Krajskou radu NOF tvořili ke dni 28. 9. 1933 předsedové 20 místních jednot (Dříteč, Spojil, Staročernsko, Dolní Ředice, Bohumileč, Časy, Choteč, Staré Jesenčany, Kladina, Sezemice, Studánka, Rokytno, Zminné, Koloděje, Ostřetín, Podůlšany, Familie, Bukovina, Lukovna, St. Ždánice), předseda pardubické jednoty V. O. Medek a předseda okresní rady J. Kašpar.

Funkcionáři místní jednoty NOF v Pardubicích byli ke dni 28. 9. 1933 podle nalezených seznamů: předseda – stavitel V. O. Medek, místopředseda – MUDr. H. Nutz, jednatel – K. Prouza. Čestným předsedou byl V. Vážný. Pořadatelem byl krejčí Josef Bareš. Členy výboru pardubické jednoty byli dále cukrář Antonín Ludvík, řezník F. Chalupa, Jaroslav Teplý a F. Novotný.

Důvěrnou cestou bylo zjištěno, že krajská rada chystá na 25. 2. 1934 do Pardubic svou schůzi. V případě očekávaného rozpuštění NOF měli její členové volit lidovou stranu. Vyslýchaný St. Málek z Rosic n. L., zaměstnaný v Synthesii, řekl, že by jej propustili, kdyby nebyl v NOF. „Jaký duch vane z Explosie a Synthesie!“, komentoval to okresní hejtman dr. Vítek ve svém hlášení z 15. 2. 1934 prezídiu Zemského úřadu v Praze. 14) Na J. Bratršovského bylo podáno trestní oznámení za přestupek shromažďovacího zákona. 15) V jeho materiálech se našlo i jméno Rudolfa Bedrníčka (Milheimova ul. 1367), strojního zámečníka ze skladu železničního pluku v Pardubicích, který pracoval v NOF tajně, protože jinak riskoval propuštění ze státního podniku, kde pracoval. 4. února 1933 byl však udán „pro porušení obecného míru“ a podle nalezených zápisů bylo zjištěno, že se také účastnil zasedání okresní rady NOF v hotelu Palace 27. 8. a 8. 10. 1933. 16) Velitel četnické stanice v Pardubicích Hladík podal 17. února 1934 hlášení i o R. Jungrovi, rotmistru V. Hájkovi a insp. L. Budějovském, známých činitelích NOF v Pardubicích. R. Jungr, vrchní soudní rada v. v. (Pardubice, nám. Legií 803) pracoval do konce dubna 1933 jako pokladník místní jednoty NOF. Jeho podpis byl nalezen na členské legitimaci NOF u F. Formana (Židov 94) při domovní prohlídce. Podle zápisu nalezeného u J. Bratršovského byl přítomen na jednání okresní rady NOF v hotelu Palace 14. 5. 1933. Jungr vystupoval velmi opatrně, aby mu nebyla odebrána penze. 17) Stejný důvod k opatrnosti měl i rotmistr v. v. Václav Hájek (Pardubice, Nerudova ul. č.879), který byl na okresní radě NOF 9. 4. 1933 zvolen 2. jednatelem a zástupcem duševních pracovníků v okrese. Při doplňovací volbě 14. 5. 1933 však z funkce 2. jednatele rezignoval. Zvolen byl Antonín Novotný (Pernštýnská ul. čp. 3). Hájek byl členem Národní jednoty střelecké v Pardubicích a dříve aktivně sloužil u jezdeckého pluku č. 8 knížete Václava Svatého. 18) L. Budějovský, inspektor státních drah v. v. (Jesničánky – Holcova ul. čp. 1442) je členem NOF, ústředí přes něj 10. 8. 1933 poslalo dopis okresnímu jednateli J. Bratršovskému. Budějovský se stýká se škpt. K. Jílkem, důstojníkem oděvnictva jezdeckého pluku č. 8, instruktorem Nár. jednoty střelecké v Pardubicích. 19) Poněvadž bylo riskantní, aby se krajská rada NOF sešla koncem února 1934 přímo v Pardubicích, byla svolána do Počápelských chalup u Sezemic. 25. února se tu v místním hostinci sešlo asi 30 osob, m. j. dr. F. Novotný, J. Kašpar z Kladiny, F. Forman z Pardubic, K. Pánek ze Sezemic, K. Hrubý z Chotče. Komisař politické správy dr. Wagner shromáždění rozpustil, i když dr. Novotný popíral, že jde o schůzi krajské rady NOF. 20) O této rozpuštěné schůzi referoval pod titulem „Fašisté se zase ukazují“ i Východočeský republikán (č. 9) z 2. března 1934.

10. března 1934 se fašisté sjeli na vepřových hodech v Kladině u hostinského V. Šulce (čp. 7). Bylo tu asi 45 – 50 osob, m. j. F. Forman, J. Kovář ml. ze Zminného, J. Kašpar z Kladiny, K. Pánek a  J. Sedlařík (krejčí) ze Sezemic, odtud i 2 učitelé obecné školy: Karel Vosáhlo a Jan Prorok, nar. 1913, který byl viděn ve fašistické společnosti již 28. 10. 1933, a z Pardubic V. Židek (Teplého ul. 1471, nar. 1883). 21) Na 18. března byly chystány navečer schůze NOF (důvěrné) v Kladině, Dražkově a Kuněticích, v Kladině opět v hostinci V. Šulce, což vyjednával K. Pánek ze Sezemic. 22)

Poznámky:

8) Pres. spis 274 z 1. 2. 1934.

9) Pres spis 266 z 8. 2. 1934, hlášení četnické stanice Sezemice

10) Pres spis 313 z 8. 2. 1934, hlášení četnické stanice Pardubice.

11) Pres. spis 309 z 15. 2. 1934, hlášení čet. stanice Pardubice.

12) Pres. spis 322 z 10. 2. 1934, okresní hejtman prezídiu ZÚ v Praze.

13) Pres. spis 345 z 15. 2. 1934, ZÚ v Praze Okresnímu úřadu v Pardubicích.

14) Pres. spis 355 a pres. spis 385.

15) Pres. spis 385.

16) Pres. spis 371 ze 17. 2. 1934, velitel čet. stanice v Pardubicích Hladík Okresnímu úřadu.

17) Pres. spis 372 ze 17. 2. 1934.

18) Pres. spis 374 z 27. 2. 1934.

19) Pres. spis 370 ze 17. 2. 1934.

20) Pres. spis 432 z 27. 2. 1934.

21) Pres. spis 504 a 505 z 12. 3. 1934.

22) Pres. spis 532 ze 17. 3. 1934, velitel čet. stanice v Sezemicích Okres. úřadu

       v Pardubicích.

 

Pokračování

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem