Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ŠEDESÁT LET OD POPRAVY STUDENTŮ PARDUBICKÉ REÁLKY
Události let 1938 ? 39, okupace českých zemí, atentát na protektora Heydricha a probíhající světová válka zapůsobily silně i na studenty pardubické reálky. Proto v r. 1942 několik studentů z VI. B. třídy vytvořilo odbojovou skupinu. Iniciátorem jejího vzniku byl Jaroslav Pácl z Parníku u České Třebové, který již tehdy pracoval v odboji v mládežnické skupině v Č. Třebové. Byl to žák, který studoval s výborným prospěchem. Jeho spolupracovníkem ve skupině se stal Miloslav Potůček z Přelouče, student s velkým zájmem o politické dění a o válečné události, oblíbený u všech spolužáků. Do odbojové skupiny se postupně zapojili i další spolužáci z Pardubic. Byli to Miloslav Novák, Vladimír Šupler a autor vzpomínky Jiří Tamchyna. Mimoto s odbojovou skupinou spolupracoval i bývalý spolužák Václav Vávra, který odešel ze školy pracovat do přeloučské vojenské zbrojovky, což mu vyjednal strýc Míly Potůčka, který tam byl zaměstnán.
Činnost odbojové skupiny spočívala zpočátku jen v poslechu zakázaného zahraničního rozhlasu a v rozšiřování zpráv mezi spolužáky. Později jsem začal psát letáky se zprávami na psacím stroji a předával je Potůčkovi. Václav Vávra se dostal ve zbrojovce do oddělení demontáže, kde měl možnost získat z opravovaných vozidel a tanků vojenskou munici a někdy i trhaviny. Ty potom předával Potůčkovi, který je nosil Páclovi pro českotřebovskou skupinu. Vladimír Šupler odešel v březnu 1943 pracovat do semtínské továrny na výbušniny a snažil se tam také o získání některých chemikálií potřebných pro jejich výrobu.
Začátkem r. 1943 došlo v odbojovém hnutí ve východních Čechách, a zvláště na Třebovsku, k rozsáhlému zatýkání. Po zatčení Páclovy sestry Marie 10. 2. 1943 byl zatčen 21. 2. první ze studentů Jaroslav Pácl. Během února si přišlo gestapo i pro další studenty Potůčka, Nováka i pro mne. O několik dnů později byli zatčeni i rodiče, kteří však o ničem nevěděli, a tak byli po dvou měsících propuštěni. To se bohužel netýkalo Páclových rodičů. Jeho otec byl zatčen, odsouzen a popraven 23. 6. 1944 v Mnichově. Student Jaroslav Pácl byl souzen v Berlíně s třebovskou skupinou. Byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 20. 11. 1944 v Brandenburgu.
Potůček, Vávra a já jsme byli po delším pobytu v terezínské Malé pevnosti a v Bautzenu souzeni pro přípravu velezrady 12. 7. 1944 u Volksgerichtshofu v Drážďanech. Miloslav Potůček byl odsouzen k trestu smrti, protože v den zatčení mu bylo 18 let. Rozsudek byl vykonán 11. 1. 1945 v Drážďanech. My dva jsme nejvyššímu trestu unikli díky tomu, že jsme byli tehdy nezletilí. Až do osvobození jsme vykonávali dlouhodobé tresty v bavorském Landbergu. Miloslav Novák byl poslán do koncentračního tábora Flossenbürg a Vladimír Šupler skončil v Buchenwaldu.
Oba popraveni studenti Jaroslav Pácl a Miloslav Potůček byli vyznamenáni prezidentem republiky Čs. válečným křížem 1939 in memoriam. Pamětní deska se jmény obou studentů byla umístěna v budově bývalé pardubické reálky, nyní průmyslové školy elektrotechnické. Nápis na desce končí slovy: „ZEMŘELI ZA SVOBODU – NEZAPOMENEME“!
Ing. Jiří Tamchyna
Obr. Dopis, kterým je panu Čeňkovi Páclovi, Járovu otci, oznamováno, že jeho syn Jaroslav, odsouzený dne 1. září 1944 k trestu smrti, byl dne 20. listopadu popraven. Největší ironií je skutečnost, že adresát, pan Čeněk Pácl, Jarkův otec, byl také vězněn, ale popraven již 23. června 1944 v Mnichově.
