Živelné pohromy v obci Selmice

Ve středu 10. 11. 1976 v 17.15 hod. došlo k požáru hospodářské budovy ve Starém Štítě, která sloužila jako skládka krmiva. Hašení velkého a rychlého požáru se zúčastnilo celkem devět požárních sborů.

Roku 1977 (15. 6.) poškodily kroupy o velikosti až 3 cm střechu kostela. Škody nadělaly i na ovocných stromech.

V polovině března roku 1981 začalo vydatně pršet. 12. 3. se rozvodnilo Labe a 13. 3. už sahala voda až k místnímu kostelu a hřbitovní zdi. U Louže se musely postavit ochranné hráze. Byly „vyrobeny“ jednoduše z nahrnuté chlévské mrvy a hlíny. Teprve 15. 3. začala voda opadávat a 16. 3. se vrátila do normálu. Ze stavby hráze v obci existuje filmový záznam (uložen u Josefa Kesnera).

Dne 28. 5. 1984 došlo krátce po 11. hodině dopolední k jednomu z výbuchů VCHZ Semtín. Byla to největší detonace za posledních 30 let. Výbuch byl slyšet i v Selmici. Poté zasáhla obec tlaková vlna. Byla podstatně slabší nežli ta, která pronikla do blízkých Pardubic. V obci výbuch pouze rozechvěl okna (především v Polabinách a výkladní skříně v centru města). V továrně přišlo pět lidí o život a desítky jich bylo zraněno.

Ve stejný rok (23. 11.) zasáhla obec větrná smršť o síle orkánu. Ničivou silou se nevyrovnala té z roku 1929, ale byla jí naměřena rychlost až 160 km/hod. Způsobila škody po celém kraji. Velké polomy byly v okolí obce. Způsobila škody po celém kraji. Velké polomy byly v okolí obce. Lipová alej, vedoucí ke Kladrubům, nebyla kupodivu příliš poškozena. Podstatně hůře dopadly černé topoly. Lípy uchránil fakt, že neměly již listí.

Velké viditelné škody vznikly na střechách domů. Ze střechy selmického kostela byla odnesena více jak polovina tašek. Střecha kostela byla opravena za necelý měsíc (prosinec).

Na počátku roku 1985 (7. 1.) bylo v obci naměřeno až – 30 st. C v noci a – 12 st. C přes den. Zamrzlo i Labe. Doprava uhlí po vodě byla zastavena. V dřívějších dobách zamrzalo Labe tak, že po něm bezpečně jezdily kravské i koňské potahy.

Potíže s extrémními teplotami měla i hospodářská zvířata. Krávy, jak píše kronikář, měly ojíněné hlavy… a tak se zateplil kravín po vzoru našich dědů: stěny kravína se obložily slámou. Slepicím na dvorcích mráz „vypálil“ hřebínky do běla! Mnoho králíků pomrzlo a taktéž ptactva.

Přestaly jezdit autobusy, protože zamrzla nejen voda, ale i olej a nafta. Mnoho lidí utrpělo omrzliny. Silné mrazy trvaly až do 21. I., pak polevily. Půda byla v okolí obce promrzlá do hloubky až 70 cm. Očekávané povodně nepřišly. Déšť a tající sníh sice zvedly hladinu Labe nad normál, ale voda z koryta nevystoupila. Opět se potvrdilo staré lidové rčení: „Hodně sněhu, žádná povodeň!“ Ještě v polovině února však noční mrazy dosahovaly – 25 st. C (přes den byla průměrná teplota kolem – 10 st. C).

Kroniky jsou v obci zvláště bohaté na „návštěvy“ větrných smrští. Dne 14. 1. 1986 jedna z nich do obce opět zavítala. Měla sílu orkánu a byla jí naměřena rychlost až 160 km/hod. Téhož roku (19. 12.) prolétla obcí další vichřice o síle 120 km/hod. V noci z 24. na 25. 7. 1988 zasáhla obec kolem 10. hodiny večerní nová vichřice. V poryvech větru se lámaly větve stromů, některé kmeny byly vyvráceny. V aleji ke Kladrubům padlo mnoho lip (ty, které přečkaly bez pohromy řádění vichru z 23. 11. 1984). Padla i stará památeční lípa na návsi. Krátce byla přerušena i síť el. vedení.

Použitý materiál:

1) SokA Pardubice: Obecní kronika Selmice (1829, 1931 – 1990).

2) Tamtéž: Kronika obce Selmice (1975 – 1988).