KE KAŠPAROVI, REÁLCE A TAKÉ PŘÍSPĚVATELŮM ZPRÁV

Po osvobození Československa to trvalo dlouhých dvacet pět let, než byl pomník obnoven. Nápisy nebyly obnoveny v původní podobě, také datum prvního letu tu bylo jiné – 16. duben 1910. Podstatné však bylo, že došlo k obnově této pardubické památky a že se Pardubice znovu naplno přihlásily k památce jednoho ze svých nejvýznamnějších rodáků.

Večer téhož dne ještě oslava pokračovala na zámku, v prostorách Východočeského muzea. O Ing. Janu Kašparovi tu přednášel dr. Karel Černý, vedoucí archivu průmyslu Národního technického muzea v Praze. Následující beseda, v níž vystoupili i pamětníci Kašparových leteckých začátků, například p. Oldřich Boubelík, trvala do pozdních večerních hodin. Tak tak jsem tehdy stihl poslední vlak do Prahy.

Díky této oslavě jsem poznal dlouholetého pracovníka Východočeského muzea Ing. Ctirada Beneše, s nímž mne dodnes poutá přátelský kontakt. Poznal jsem pana Aloise J. Kubeše, dlouholetého člena a funkcionáře Klubu přátel Pardubicka a „zarytého Kašparologa“. Díky p. Kubešovi mně, nečlenovi, začaly zanedlouho docházet Zpráva Klubu přátel Pardubicka a nakonec jsem se stal členem Klubu. Dodnes mě vždycky potěší, když z Pardubic dojdou Zprávy.

Protože dnes do Pardubic zajíždím tak jednou – dvakrát do roka a čas trávím ponejvíce ve zdejším okresním archivu, dozvídám se o některých pardubických „novinkách“ mnohdy až ze Zpráv, a tedy i se zpožděním. A tak jsem se také dosti pozdě dozvěděl o diskusích okolo záměru zbourat budovu někdejší pardubické reálky. Musím říct, že – pokud by k tomu došlo – by mi to bylo velice líto. Vždyť  by to byla další památka, svázaná s Ing. Janem Kašparem, která by takto zmizela ze světa, tak jako před léty zmizela Veselka…

Ostatně, pardubická reálka má k začátkům českého letectví širší vztah než pouze ten, že tu studoval Ing. Jan Kašpar. Tuto školu také o nějaký rok dříve vystudoval Ladislav Dix ze Semil, městský fyzikus v Karlových Varech, člověk, který se již v létech 1894 – 1897 zapsal do nejstarších dějin letectví v Čechách jako technický referent karlovarského leteckého spolku, prvního plachtařského spolku na světě. Studoval zde Reinhold Kovář, který asi v létech 1890 – 1893, ještě před hrabětem Zeppelinem, vytvořil zajímavý projekt vyztužené vzducholodi, jež měla ve své konstrukci bohatě využívat hliníku. Studoval zde František Vambera, významný představitel Aviatického družstva v Pardubicích. Studoval zde Václav Fejfar, další funkcionář Aviatického družstva. A vedle Jana Kašpara tuto školu absolvoval také Hugo Čihák. A nejsem si jist, zda jsem ještě na někoho nezapomněl.

Jak jsem se zmínil, Kašparův pomník původně nesl jako datum prvního Kašparova letu 25. srpen 1909. Toto datum se však poprvé objevuje až v roce 1928, v brožuře z pera Ing. Karla Vrány. Jak autor brožury k tomuto datu dospěl, není mi známo. V žádných starších materiálech jsem toto datum nenalezl.

A proč bylo při obnově Kašparova pomníku uvedeno datum jiné? Ing. Janu Kašparovi věnoval velkou pozornost od počátku padesátých let XX. století až někdy do počátku let šedesátých pardubický archivář p. Zdeněk Bičík. Prostudoval pardubický tisk, jako městský archivář důvěrně znal pardubické archiválie. Aby objasnil i okolnosti Kašparových veřejných produkcí na různých místech Čech a Moravy, vedl rozsáhlou korespondenci s početnými českými a moravskými archívy, jak je možno se přesvědčit v jeho pozůstalosti v pardubickém muzeu. Ani on nikde v dobových dokladech nenalezl datum 25. 8. 1909, nýbrž datum 16. 4. 1910, které pak bylo uvedeno na pomníku při jeho obnově.

Je tomu pomalu čtyřicet let, co se zabývám počátky létání v českých zemích, samozřejmě také Ing. Janem Kašparem. A dospěl jsem ke stejnému závěru jako léta přede mnou p. Zdeněk Bičík: První let, první řízený let Ing. Jana Kašpara se uskutečnil 16. dubna 1910, byť první skoky se odehrávaly již tři- čtyři dny předtím. Nenalezl jsem jediný doklad pocházející z let 1909 až 1911, který by posouval a spolehlivě dokazoval první Kašparův let před dubnem roku 1910, první pokusy před přelomem února a března 1910.

Tato zjištění a důkazy dobovými doklady jsem si ovšem „neschoval do šuplíku“, ale vícekrát jsem je uveřejnil – v pracích ve Východočeském sborníku historickém, v katalozích pardubické Aviatické pouti, v knize o Ing. Janu Kašparovi, na stránkách Zpráv.

Stále se však objevuje datum 25. srpna 1909 – naposledy ve Zprávách KPP 1-2/2005; jako vždy v takových případech však není podán důkaz pravdivosti takového tvrzení.

Je třeba dodat, že Ing. Kašpar svůj první let uskutečnil na letadle tovární výroby Blériot XI. A toto letadlo nemohl v srpnu 1909 mít: To tehdy existovalo pouze ve dvou exemplářích. Ten první, proslavený přeletem úžiny La Manche, byl již uložen v jednom z pařížských muzeí, na druhém právě Louis Blériot létal. Sériová výroba letadla pro zákazníky ještě nezačala…

A že by Ing. Kašpar první lety provedl na letadle vlastní konstrukce? Vždyť to bylo dokončeno až někdy na konci února či na počátku března 1910. První zpráva o tom, že Ing. Kašpar staví letadlo, se objevuje až 20. února 1910. „Nehledíc k (…) a aeroplánu inž. Kašpara, o jehož značně pokročilých pracích nemáme nejnovějších zpráv“.  Kdyby byl Ing. Kašpar první pokusy o létání uskutečnil šest měsíců před otištěním této zprávy, pardubickému informátorovi redaktora Viléma Heinze – Henryho (tím snad byl Artur baron Kraus) by to nemohlo na delší dobu uniknout a byl by to V. Heinzovi nepochybně sdělil, i kdyby to mělo být s dodatkem, aby takovou zprávu zatím nezveřejňoval. V tomto ohledu bylo na Heinze-Henryho spolehnutí. V. Heinz byl, jak naznačuje formulace oné „zprávy“ v rozsahu necelé jedné věty, o stavbě Kašparova letadla zřejmě informován dva či tři týdny před jejím otištěním, pravděpodobně už začátkem února či snad ještě koncem ledna 1910, a neprozradil, že Ing. Kašpar je z Pardubic. Byl informován o stavbě letadla, o „značně pokročilých pracích“, o jakýchkoli pokusech s ním však výslovně nehovoří – protože dosud k žádným nedošlo.

Kdyby Ing. Kašpar uskutečnil první pokusy na konci srpna 1909, ale začal až téměř o osm měsíců později -  to by pro něj bylo dost špatné vysvědčení. A já tvrdím, že Kašparovo „vysvědčení“ špatné nebylo.  Přestože se mu letadlo vlastní konstrukce nepovedlo a nelétalo (ostatně v tom nebyl ani první, ani poslední). A také: Po tak dlouhou dobu by nebylo možno pokusy utajit. Vždyť proti cvičišti, takřka jen přes koleje, stálo nádraží; blízko cvičiště, podél silnice na Chrudim, stály první domy. To by se muselo dávno rozkřiknout!

Je podivuhodné, jako houževnatost mají podobné nepřesnosti, jednou „vypuštěné mezi lid“. Ostatně je to asi tak čtrnáct měsíců, kdy mě jakýsi občan slovně napadl, jak si troufám veřejně tvrdit, že prvním českým letcem byl Ing. Kašpar – když tím byl přeci Eugen Čihák! Ne, nebylo to v Pardubicích, v tohle mají naštěstí rodilí Pardubáci dávno jasno. Přesto mne mrzí, že se na stránkách Zpráv KPP dosud objevují nepřesnosti týkající se začátků zdejšího létání.