Tůma (Tomáš) Přeloučský, významný český teolog

V literatuře se obvykle uvádí, že byl zdejším rodákem (narozen někdy v rozmezí let 1435 až 1440, ale pro toto tvrzení, jakož i další údaje o jeho původu a mládí neexistuje žádná opora v pramenech. Pocházel prý z chudé řemeslnické rodiny, věnoval se původně krejčovskému řemeslu a převážně vlastní pílí si osvojil vyšší vzdělání včetně latiny.

V Přelouči působil tento učený muž snad jako katolický kněz ještě před tím, než se někdy po roce 1457 přidal k rodící se bratrské komunitě v Kunvaldu. Na sněmu Jednoty bratrské ve Lhotce u Rychnova nad Kněžnou na přelomu let 1467 – 1468 byl losem určen k vykonávání kněžského úřadu (spolu s bratry Matějem z Kunvaldu a Eliášem z Chřenskova na Moravě). Tehdy se poprvé objevuje v pramenech jeho jméno včetně přízviska „Túma Přelúčský“. Později (asi v r. 1478) přesídlil na Moravu do Přerova, kde působil nejdříve ve starém kostelíku sv. Jiří a později v novém sboru. Byl členem užší rady Jednoty a dočkal se roku 1499 i zvolení jejím biskupem. Těšil se dlouhodobě přízni a ochraně pana Viléma z Pernštejna. V roce 1501 jako nejstarší biskup převzal Tůma významnou funkci soudce a tím se stal i hlavou Jednoty, kterou vedl až do své smrti. Zemřel v Přerově dne 23. února 1518 a je zde také pochován.

Tůma Přeloučský byl horlivým obhájcem Jednoty a na její obranu vystupoval ve veřejných disputacích, např. s kališnickým farářem Tomášem v Bělé u Přelouče, s dominikánským akvizitorem Henrikem Institorisem v Olomouci nebo v Holešově s místním katolickým farářem. Hájil též zájmy chudých lidí, kteří trpěli povinnými robotami, poplatky a špatným zacházením ze strany vrchnosti. Tůma byl podle bratří člověk upřímný, neokázalý a v jednání přímočarý, což bylo také asi příčinou i jeho nepříliš dobrého vztahu k bratru Lukášovi Pražskému. V literatuře je zmiňován konflikt mezi starší a mladší generací bratří, kterého se Tůma od 90. let XV. století aktivně účastnil.

Literární dílo, které se po Tůmovi dochovalo, je svým obsahem jednak polemické, jednak přímluvné. Je psané převážně formou dopisů (cedulí) a svědčí o autorově sečtělosti a znalosti historických i současných domácích i zahraničních událostí, navíc s jazykovým citem, projevujícím se lidově čistou češtinou.

Z jeho spisů si připomínáme:

- Spis o původu Jednoty bratrské a o chudých lidech (r. 1502)

- Cedule bratra Šimona (r. 1507)

- Cedule od bratra Tůmy Přeloučského panu Janu Kostkovi (r. 1509)

- Psaní bratra Tůmy, příjmím Přeloučského, panu Vilému z Pernštejna (r. 1509).

K významným znalcům a propagátorům osobnosti a díla Tůmy Přeloučského patřil i evangelický farář pan ThB Josef Záborský (1903 – 1976), který působil v Přelouči v letech 1943 až 1972. (Až do své smrti byl stálým členem KPP).

Na základě studia literatury a archivních podkladů sepsal studii o životě Tůmy Přeloučského. ( Tato studie byla zařazena v Theologické příloze Křesťanské revue XXIV 1957 – str. 50 – 56, vydávané Kostnickou jednotou v Praze.

ThB. Josef Záborský byl též v roce 1957 iniciátorem slavnosti, připomínající 500. výročí založení Jednoty bratrské (spolu s duchovním Sboru církve československé husitské bratrem farářem Františkem Vonkou (1910 – 1988) a výstavky, připomínající Tůmovu osobnost. Počátkem šedesátých let minulého století se marně pokoušel přesvědčit představitele města o postavení Tůmova pomníku místo tanku na náměstí nepřicházel ideologicky už vůbec v úvahu.

Pro závěrečné zhodnocení osobnosti a díla Tůmy Přeloučského lze ocitovat slova ThB Josefa Záborského z Křesťanské revue – str. 56: „Bratr Tůma jako mravní a duchovní osobnost v našich dějinách je nevšedním zjevem nesobeckého a pokojného, hluboce opravdového, vážného a zbožného člověka, písmáka s živým, vnímavým smyslem pro to, co se děje kolem ve společnosti, a který se proto ve zmatcích doby vypracoval, v ní se dovedl dobře orientovat a jít neúchylně za velkým cílem, nehledaje při tom svých, ale vyšších věcí.“

(Umístění fotosnímku návrhu barevného okna v liturgické síni s textem pod snímkem:)

Nerealizovaný barevný návrh okna v liturgické síni Sboru čsl. Církve husitské v Přelouči s fiktivní podobiznou bratra Tůmy Přeloučského od akad. Malíře Karla Skály (28. 3. 1908 – 20. 8. 2001), žáka prof. Vratislava Nechleby.

Použité prameny:

- Josef Ledr: Dějiny města Přelouče n./L. – r. 1926, str. 471 – 475

- PhDr. Petr Vorel, CSc.: Dějiny města Přelouče – díl I., str. 24 (1086 – 1618)

- Vlastivědná abeceda Dr. Pavla Theina – Zprávy č. 1-2/1987

- ThB. Josef Záborský: Theolog. Příloha Křesťanské revue, r. 1957, str. 50 – 56

- Opis dopisu přednosty ideového odboru UR církve čsl. ze dne 9. 9. 1949 (vyjádření k názvu „Sboru Tůmy Přeloučského“).