Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích 33. část

obrázek k článku 29. ledna 1937 napsal sociálně demokratický ?Východočeský obzor? (č. 5) s titulkem ?Konce gajdovského fašismu?: ?Na předvolební schůzi fašistů v Pardubicích referoval pan Bidlo1), který konstatoval v neděli na sněmu fašistických pracovníků 3. volebního kraje v České Skalici, že kdyby NOF neměla v parlamentu 6 poslanců, byla by na tom líp. Mladý náčelník junáků z Prahy na téže konferenci obvinil vůdce Gajdu, že je namočený v aféře Fénixu a že bral od žida Berlinera peníze (prý 10 tisíc Kč měsíčně).? 2) V České Skalici se sešel generální sněm delegátů NOF z celé republiky (230?250 lidí) v hotelu Exner. Svolavatelem byl redaktor Josef Nyč z Náchoda. R. Gajda byl v České Skalici od 22. ledna, objížděl funkcionáře a varoval je před účastí. Těsně před zahájením odjel. V jeho nepřítomnosti se rokovalo o jeho koncepci NOF.

Byl bviňován z korupce (aféra Fénix, peníze od agrárníků a národních socialistů při posledních parlamentních volbách). Došlo k rozštěpení NOF na 3 směry: gajdovce, jejich odpůrce a středovou skupinu, jíž vedl okresní soudce JUDr. Rada z Trutnova. Ten také poradil Gajdovi, aby se jednání nezúčastnil. Rada vypracoval nové organizační stanovy NOF, jež byly publikovány v časopise VATRA. Chtěl omezit pravomoci Vůdce. O stanovách se však nehlasovalo, většina se vyslovila pro vyloučení Gajdy z NOF.3) „Východočeský republikán“ přinesl k tomu 5. února (č. 6, s. 7) článek „Fašisté našeho kraje v rozkladu“ v tomto znění: „Co to bylo za komedie s fašismem na Pardubicku! Sem se stahovali všichni fašističtí harcovníci a chtěli Pardubicko v pravém slova smyslu politicky rozházet. Stalo se tu mnoho událostí humorných a historie zdejšího fašismu mohla by býti bohatou studnicí pro humoristický román. Nyní je tu fašismus v úplném rozkladu. Jak v Pardubicích, tak i v celém kraji. Dnes už jen ti největší fašističtí zatvrzelci hlásí se k troskám tohoto hnutí. Již od posledních sněmovních voleb byly mezi fašisty nesváry. Někde měli fašisté i jakýsi volební úspěch, ale nedovedli s ním hospodařit a nadšení stoupenců udržet. Nespokojenci, zběhnuvší se do strany z různých směrů, zůstali nespokojenci dál a v tom byl počátek vnitřních bojů a rozkladu.<!--more-->
<br />Hnutí nemělo ideové základny, na které by mohlo vyrůst. V našem kraji se nyní projevil v četných organisacích nesoulad, který pak měl za následek útěk stoupenců. Vášnivý hlasatel fašismu, bývalý soudce Vážný, dávno již také od tohoto hnutí se plně odvrátil. Také vnější neúspěchy fašistického hnutí rozkladný proces urychlovaly. Tak tomu bylo mezi vůdci a podvůdci. Požírali se a požírají navzájem. Za takovéto situace se konal v minulých dnech v České Skalici sjezd nespokojenců. Vůdce Gajda, který míval v Padubicích hlavní svůj štáb, marně se snažil sjezd předem ovlivnit a tak došlo k tomu, že výsledkem rokování byl také požadavek nespokojenců po definitivním „vyřízení“ vůdce Gajdy. Volalo se také po demokratickém uspořádání strany, což by podstatně znamenalo, že fašističtí nespokojenci opouštějí princip vůdcovský. Ale lidé, kteří oposici vedou, sotva dovedou něco lepšího a trvalejšího stvořit. Proces rozkladu bude pokračovati dále.“ Je skutečností, že protigajdovská opozice se sešla přímo v Pardubicích 29. března 1937 v hotelu „Palace“ v 9 hodin dopoledne. Šlo o 55 delegátů, svolavatelem byl soukromý úředník z Velkých Svatoňovic Josef Kábrt, vedoucí činitel organizace VATRA v Úpici, který byl též jedním z řečníků na generálním sněmu NOF v České Skalici. Delegáti v hotelu „Palace“ pocházeli z Pardubic, Hradce Králové, Náchoda, V. Svatoňovic, Jirkova a Prahy. I zde zaznělo obvinění R. Gajdy z podílu na aféře FÉNIX. Schůze trvala do 12,30 hodin,v závěru zazněla píseň „Hej, Slované!“
<br />Bylo podáno trestní oznámení na delegáta z Náchoda Josefa Jeníčka (dělníka, nar. 1876, Náchod čp. 168 – Parkány), sedmkrát soudně trestaného, který nebyl vpuštěn do schůze, protože byl ve fašistické uniformě.4) Jeníček byl za to odsouzen na 7 dní vězení pro přestupek par. 17 zákona č. 269 z 21. října 1936.5)
<br />Ruský emigrant prof. Josef Vladislavlev založil již r. 1936 v Holicích v Čechách, kde bydlel (Holice čp. 582/I.) pobočku tzv. Všeslovanského komitétu pro pomoc ruskému národu, který vedl bývalý kapitán ruských legií Vladimír Břetenář (Praha 2., Fochova tř. – dn. Vinohradská 2227). Komitét udržoval styky s Japonskem proti SSSR a navazoval první kontakty s Jugoslávií. Na jeho provolání byly podpisy např. osobního tajemníka dr. Karla Kramáře L. Grunda, dále ing. V. Čermáka z Prahy (r. 1934 zodpovědného redaktora „Národní republiky“,
<br />radikálního nacionalistického časopisu, a stoupence J. Vrzalíka), dále mlynáře v Potštejně č. 80, roku 1927 činovníka NOF rolníka F. Hrubého z Hrádku (čp. 5) u Pardubic, roku 1932 člena NOF v Pardubicích, pardubického advokáta JUDr. Václava Hrbka (Jungmannova 62), člena NOF a pak NF v Pardubicích lékaře MUDr. Jaromíra Kučery (Smilova 307), člena NOF a vrchního soudního rady v. v. Romana Jungra (nám. Legií 307), pozdějšího člena NS v Pardubicích.6) 4. dubna 1937 proběhla v pardubickém hotelu „Grand“ (od 14 do 17,30 h.) krajská schůze Národního sjednocení v Pardubicích, na kterou v listě NS „Východ“ (č. 13 z 2. 4. 1937) zvali úřadující místopředseda dr. F. Novotný, krajský tajemník K. Štědrý a krajský jednatel F. Sikáček. Účastnilo se 120 lidí, promluvili dr. F. Novotný a poslanec NS Ježek z Prahy. Přítomen byl i generální tajemník NS JUDr. V. Horák. Původně ohlášený prof. Karel Domin, poslanec NS, nepřijel.
<br />Řečníci se vyslovili pro vstup NS do vlády a naprosto odmítli tvrzení, že se NS rozpadá. Dopoledne – před krajskou konferencí – se od 9 do 12 hodin v hotelu „Palace“ konala schůze župních funkcionářů NS z župy pardubické, kde byl zvolen výkonný výbor župy. Předsedou byl zvolen ing. Antonín Žoha, ředitel cukrovaru, členy výboru manželka ředitele městského důchodu Marie Slaničková (Jiráskova 973), dále továrník J.Černohous (Štrossova ul. 296), technický rada ing. Setinský (ul. 7. června 812), truhlář František Kohoutek (Chrudimská ul. 783), úředník státních drah Fr. Reinberg (Úzká 137) a úředník Fr. Petr.7) List Národního sjednocení pro východní Čechy „Východ“ (č. 19 ze 14. 5.
<br />1937, s. 2) polemizoval se sociálně demokratickým „Východočeským obzorem“ a jeho článkem „Cesty dr. Novotného“ o fašistické minulosti jmenovaného tvrzením, že „poslanec dr. Novotný nebyl nikdy ničím jiným než nacionalistou“.
<br />NOF v roce 1937 vystupňovala kampaň na obranu republiky. Pro R. Gajdu to byl rok četných cest po Čechách i Slovensku. Všude vyzýval ke stavění pevností. V květnu 1937 řekl na Slovensku: „Jsme v situaci, která nás nutí, aby celá zem byla jediná pevnost. To je úkol, který je nejpřednější.“8) Zemský úřad upozornil však tehdy Okresní úřad v Pardubicích, že holický fotograf Karel Čuda (Holice v Čechách čp. 334), člen NOF, vyrábí pohlednice českých škol v pohraničí, jež by mohly být zneužity stranou SdP Konráda Henleina ke kritice menšinové politiky státu.9) Vzhledem k tomu, že na podzim 1937 byly ohlášeny volby do obecních zastupitelstev (později odložené na 22.5.1938), se NOF pokoušela o povolení veřejných schůzí, Okresní úřad v Pardubicích je však zakazoval ve smyslu oběžníku Zemského úřadu v Praze z 31. 5. 1937.10)
<br />Zmínky o šancích NOF zněly dost rozporně, ve vlně nacionalismu si mohla zachovat jisté pozice, policejní hlášení o její činnosti však naznačovala, že NOF spíše slábne. Gajdovci se (ne však pod hlavičkou NOF!) podíleli 27.–29. června 1937 na sjezdu bojovníků za svobodu v Praze, který pořádala Nezávislá jednota legionářů (pardubický generál B. Konopásek) se Svazem invalidů legií, Ústřední jednotou legionářů, Kruhem srbských legionářů, Kruhem legionářů židovského původu a Svazem domobrany z Itálie. Hradní Čs. obec legionářská se sjezdu odmítla zúčastnit.
<br />Na sjezdu se však podílela tzv. Šedá legie, úderná skupina Národního sjednocení. 11)
<br />Závěr roku 1937 byl na Pardubicku ve znamení schůzovní činnosti stran extrémní pravice. 20. listopadu t. r. se v hostinci „Radnice“ v L. Bohdanči konala členská schůze NS za účasti asi 45 lidí. Svolal ji Josef Cepl (Bohdaneč čp. 101), aniž měl úřední povolení. Ve 22 hodin udělil slovo poslanci dr. F. Novotnému. Nikdo z přítomných neměl pozvánky, nebyla k dispozici listina zvaných ani přítomných, bylo proto podáno trestní oznámení pro přestoupení par. 2 shromažďovacího zákona.12) 1. prosince se pak v Pardubicích v hotelu
<br />„Palace“ ve 20 hodin konala důvěrná schůze hnutí „Nového Československa – Vlajky“, svolané obchodníkem Karlem Hybským (Sladkovského ul. 505) s programem:
<br />O židovské otázce. O ideologii Nového Československa. Přihlášky. Slib nových členů. Sešlo se 32 lidí, jako řečníci měli vystoupit štábní kapitáni v záloze František Melena a Stanislav Sousedík.
<br />Komisař J. Wagner však schůzi rozpustil, protože svolavatel neznal přítomné. Bylo též podáno trestní oznámení pro porušení shromažďovacího zákona.13)
<br />
<br />Pokračování
<br />
<br />Poznámky:
<br />11) Tajemník ČSSD z Prahy.
<br />12) O aféře Fénix podrobně psal historik M. Gregorovič v Mladém světě, roč. 1998 „Krach pojišťovny Fénix aneb Příběh finančních tunelářů“. Dr. Ignar Berliner, generální ředitel pražské centrály této pojišťovny se sídlem ve Vídni, zemřel r. 1935. Aféra vypukla v parlamentě ČSR 23. dubna 1936 řečí poslance KSČ Rudolfa Slánského, který hovořil o finančním skandálu a korupci, celkovém deficitu v ČSR 600–800 milionů Kč, spekulačních obchodech na burze a financování ilegální nacistické strany v Rakousku a Maďarsku. Poslanec NOF dr. Jiří Branžovský byl vyveden z PS na zákrok předsedajícího dr. I. Markoviče (ČSSD) za výkřiky: „Jsme v rukou Židů! Černé košile, vzpamatujte se! Přišla hodina pravdy!“ Peníze drobných pojištěnců byly investovány i na podplácení politických stran, jeden z českých aktérů aféry B. Halaburda byl úřadujícím předsedou pražské župy ČSSD. Policie zatkla celé širší vedení Fénixu a zavřela jeho palác na Václavském náměstí v Praze (dnes tu je kino Blaník). Údaje o krachu Fénixu jsou dnes v archivu ČNB.
<br />13) Presidiální spis 129 z 1. 2. 1937, kart. 40 a hlášení četnické stanice v Č. Skalici Okresnímu úřadu v Náchodě 5. 2. 1937.
<br />14) Pres. spis 469 z 30.3.1937, relace aktuárského tajemníka Vocilky.
<br />15) Pres. spis 469 z 3. 5. 1937, trestní nález Okresního úřadu v Pardubicích podepsaný okresním hejtmanem dr. Kuchařem.
<br />16) Pres. spis 5826 z 23. 2.1937 s údaji policejního presidenta dr. Dolejše pro presidium ZÚ v Praze ze 4. 9. 1937.
<br />17) Pres. spis 354 z 13. 4. 1936.
<br />18) Klimek-Hofman, cit. d., s. 267.
<br />19) Pres. spis 648 z 29. 4. 1937.
<br />10) Pres. spis 872 z 15. 6.1937, kart.41, okresní hejtman dr. Kuchař prezídiu ZÚ v Praze.
<br />11) Klimek-Hofman, cit. d., s. 267–268.
<br />12) Pres. spis 1652 z 23. 11. 1937.
<br />13) pres. spis 1715 z 2. 12. 1937, relace komisaře dr. Wagnera.<BR>


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem