Ohniví kohouti v Přelovicích

O rok později, v roce 1906 (15. 6.), začal v Přelovicích hořet dům č. 57, patřící Josefu Klempířovi. Ve stejný rok pomáhali přelovičtí hasiči při likvidaci požáru v Lohenicích a Neratově (14. 7.). Jak vidno z dalších zápisů v Pamětní knize, přelovičtí hasiči pomáhali většinou v sousedních obcích, roku 1908 (25. 6.) to bylo například v obci Dědek.

V květnu 1909 vypukl požár u Josefa Kocha, který se dál rozšířil na stavení Josefa Svatoše, Marie Tesařové, Františka Slavíka a Františka Kaliny.

V předválečném roce 1913 (24. 4.) vypukl požár v domě č. 66, který patřil Františku Havránkovi. Ve stejný rok (22. 11.) hořelo u Františka Olegsy.

V roce 1914 (11. 4.) hořelo u Josefa Klempíře (č. 40). V roce 1920 (19. 4.) udeřil blesk do domu Václava Klempíře (č. 28) a způsobil požár, který byl však záhy zlikvidován.

V roce 1924 (1. 6.) vypukl požár v obci Vlčí Habřina. Přelovičtí hasiči pomáhali zachránit dům paní Prášilové, který sousedil bezprostředně s hořícím objektem.

Někdy se stala nepřítelem hasičů i voda! V roce 1925 (30.12.) došlo k rychlejšímu oteplování a 1. 1. zatopila Přelovice povodeň. Pamětní kniha uvádí, že dobytek stál po kolena ve vodě. Z č. 20 museli hasiči odvést všechen dobytek na pontonech.

V roce 1925 (léto) se povodeň opakovala. Do rybníka Trhoňka nateklo vody, že se protrhla jeho hráz. Voda se hnala do rybníka Rozhrny. Jeho hráz také hrozila protrhnutím.

Na loukách pod obcí Neratov bylo tolik vody, že zatopila pořádně velký kus silnice, naplnila známý Opatovický kanál a vodu z něho rozlila po širém okolí.

V roce 1927 (17. 3.) likvidovali přelovičtí hasiči požár v Neradu a v následujícím roce (31. 1.) ve Vlčí Habřině. V dalším roce (12. 7.) asistovali při likvidaci požáru obecního domu.

Ve stejný rok (29. 11.) vyjeli do Živanic, kde se vzňala Burešova stodola. Na počátku roku 1919 začaly velké sněhové vánice. Trvaly tři dny. Napadlo tolik sněhu, že závěje pohřbily Přelovice do bílé mrazivé peřiny (místy až 75 cm) a zcela je odřízly od okolního světa. Dne 21. 1. klesla teplota v Přelovicích na –20 °C.Mrazy se stupňovaly až do 11. 2., kdy bylo v obci naměřeno rekordních –39 °C. Ještě na konci února byla teplota hluboko pod bodem mrazu. Dne 28. 2. mrazy povolily a bylo naměřeno pouhých –7 °C. Počátkem března se však mrazy vrátily. Dne 3. 3. bylo v Přelovicích naměřeno opět –27 °C. Kronikář v této části Pamětní knihy vyznačil další záznam červeně, zřejmě tím chtěl vyjádřit mimořádnou událost.

Dne 4. 7. 1919 zaútočila ve večerních hodinách na Přelovice vichřice. Poškodila všechny domy. Pět z nich ztratilo střechu docela. V okolních lesích způsobila vichřice rozsáhlé polomy. Na odstraňování následků se podíleli i přelovičtí

hasiči.

V roce 1930 (13. 5.) vypukl požár v Lohenicích v domě pana Štěpánka. O rok později (přesné datum není uvedeno) hořelo v Neradu. V obou případech pomáhali přelovičtí hasiči. Nejdříve začalo hořet stavení pana Čermáka, poté stavení pana Málka, Bidla a Vodičky.

Během pěti minut byly v plamenech všechny čtyři domy. Nebyl ani čas vyvést dobytek z chlévů. Zbytek vesnice zachránil především vítr, který se otočil tak, že plameny směřovaly ven z vesnice. Kromě přelovických hasičů pomáhali i hasiči z Přelouče a Živanic.

Roku 1933 opět hořelo ve Vlčí Habřině, stodola Václava Virta. Stoh pana Vacka, který ležel asi 15 metrů od požáru, se podařilo zachránit.

Roku 1934 likvidovali přelovičtí hasiči požár v Neratově, kde hořelo u pana Siručka.



Použité prameny:

1) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Přelovice (1919–1934)