Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Bohdanečský kostel
Článek podává souhrn informací o farním kostele v městě Lázně Bohdaneč tak, aby jeho návštěvník byl seznámen s většinou poznatků o tomto kostele při jeho prohlídce bez doprovázejícího průvodce. Průvodcovské příručky doby nesvobody
tyto informace neobsahovaly. Vznik a historie je obsažena v úvodním historickém přehledu, údaje následují v charakteristice budovy, vnitřní uspořádání a pohled na interiér osvětluje stať "Průvodce interiérem", v závěrečném souhrnu jsou uvedeny doplňující souvislosti v atmosféře současnosti let 1990-94. Stať vznikla na základě vlastních průvodcovských zkušeností.Historický přehled:
Nahodilého i přímého návštěvníka města Lázně Bohdaneč (okres Pardubice) vítá budova farního kostela, jejíž věž dominuje rovinatému Polabí. Kostel je zasvěcen kajíc-níci sv.Maří Magdaleně. Budova stojí ve středu obdélníkového náměstí, nesoucího jméno T.G.Masaryka, vedle pravoúhlé křižovatky dvou státních silnic.
Kostel pamatuje rachot formanských povozů i průtahy vojsk a klapot kopyt jejich koní. Dnešním silnicím předcházely obchodní stezky, po nichž proudil tehdejší život. V současnosti je tu čilý dopravní ruch. Podoba i velikost dnešního kostela i silnic se měnila, nynější kostel není nejstarší stojící budovou na tomto náměstí.
Dnešní, možno říci barokní budově, pocházející z let 1728-37, kdy kostel byl postaven stavitelem Františkem Jedličkou z Heřmanova Městce podle projektu Tomáše Hafeneckera, předcházely zhruba dvě generace kostelů. Původní dřevěný kostelík stál snad na nynějším místě již ve 12.století dle legendy jako díkůvzdání tehdejšího majitele tvrze Blatníka za narození mužského potomka Bohdana (odtud název Bohdaneč). Ve 14. století stál zde kostel ve slohu gotickém, jehož část starého věžního zdiva obsahuje dnešní kamenná stavba kostela. Současná podoba nám nejvíce připomíná kostel sv. Klementa z pražského Klementina, který byl pravděpodobně vzorem této stavbě. Až do doby císaře Josefa II. byl kostel obklopen hřbitovem s kostnicí, kam se pochovávalo. V roce 1842 byl hřbitov zrušen, kosti exhumovány a odvezeny podle zápisu v kronice 28 vozy na nynější hřbitov ke kapli sv. Jiří.
Tvář kostela během uplynulých let byla trýzněna povětrnostní nepohodou, velikými a častými požáry a konečně i výbuchy třaskavin, které jsou dosud vyráběny v blízkém Semtíně. V současné době kostelu neprospívá doprava těžkých nákladů, která ohrožuje jeho statiku.
Charakteristika budovy:
Budovu kostela vytváří podélná loď s osou ležící ve směru západ-východ, kněžiště (presbytář) je umístěno na straně východní, zácf uzavírá na straně západní hranolovitá věž. Sakristie se přimyká ke kněžišti se strany severní. Vchody do kostela jsou dva ze stran bočních poblíže věže. Běžně se používá vchod severní, neboť z této strany východ návštěvníků a věřících neohrožuje čilý dopravní ruch silnic. Ke vchodu na kůr vedou 4 schody.
Kněžiště má pravoúhlý prostor, zakrytý tzv. českou plackou.
Loď je vytvořena z pilastrů s rozvětvenými hlavicemi, přičemž její prostor je zakryt válcovými lunetami. Ve výplňovém zdivu mezi pilíři jsou umístěna veliká okna s horním obloukem. Ze strany náměstí (jižní) je jich pět, ze stany farní (severní) jsou čtyři. Kruchta v zadní části lodi je zděná. Krytinu kostelní lodi tvoří pálené tašky "bobrovky", nad kněžištěm se vypíná malá vížka "sanktusálka", kde byly dříve umístěny dva malé zvonky, používané při pozdvihování a při sezvánění na školní mše. Věžička je pokryta pozinkovaným plechem. Vnější obvodová zecf lodi budovy kostela nese státní nivelační značku a tabulku "Kulturní památka".
Věž kostela je hranolovitá o výšce 26,5m. Původně-byla zakončena cibulovitou bání, při generální opravě v roce 1860 stavitelem Františkem Schmoranzem ze Slatiňan zvýšena a opatřena tzv.lucernou, pokrytou pozinkovaným plechem. Uvnitř věže vede 31 zděných schodů na kůr, dále dřevěné schodiště s 86 schody, které vedou ke zvonům, věžnímu bytu a hodinám. Potom následují dva žebříky, prvý 7 stupňový k cimbálům hodin a 12 stupňový do špičky věže.
Zvony prošly mnohými požáry a válečnými rekvizicemi, ale jejich hlas nebyl umlčen. V současnosti je zde 5 zvonů, v dřívějších dobách jich bylo 7.
Na nedělní mešní oběť svolává farníky svým dunivým hlasem nejstarší a nejvétší zvon "Pán Ježíš". Byl ulit v roce 1605 a prožil požár v roce 1772. Jeho průměr je 143 a výška 100 cm. Menší zvon je "Poledník", prostý, bez ornamentální výzdoby o průměru 83 a výšce 57 cm, "Umíráček" pochází z doby první republiky. V lucerně věže jsou umístěny 2 cimbály. Zajímavostí věže je světnice, odkud je výhled na všechny strany města. Kromě oken upozorňuje na tuto skutečnost komín, zvedající se na střeše věže. Podle zápisu v kronice stála zde i pec na pečení chleba. Byt byl používán do roku 1924, nyní je volný.
Nad světnicí jsou umístěny věžní hodiny, jejichž 4 ciferníky jsou viditelné z dalekého okolí. V roce 1993 byly renovovánny a modernizovány, hodinový stroj pohání váha závaží.
Průvodce interiérem kostela
Vnitřek kostela působí na každého návštěvníka barokní mohutností, uměleckou dokonalostí a čistotou.
V kněžišti je umístěn hlavní oltář v tzv.iluzivním provedení, po jeho levé straně je vchod do sakristie, nad nímž visí kříž s ukřižovaným Kristem, na pravé straně je obraz Madony s dítětem.
Nástropní malba ve středu znázorňuje alegorii sv.Kříže, v rozích jsou obrazy českých patronů sv.Václava, sv.Ludmily, sv.Vojtěcha a sv.Prokopa, vše namalováno akademickým malířem Antonínem Háuslerem.
Prostor chrámové lodi, oddělené triumfálním obloukem a jedním stupněm obsahuje na levé straně kazatelnu, barokní boční oltář Početí Panny Marie, rokokový boční oltář sv. Barbory a malý oltář Panny Marie s dítětem. Na pravé straně je umístěna ve výklenku socha Božského Srdce Páně a křtitelnice. Následuje barokní boční oltář sv. Jana Nepomuckého, rokokový boční oltář sv. Floriána a oltář Božího hrobu. Na stěnách visí 14 obrazů Křížové cesty, u zdi stojí dvě zpovědnice a uprostřed lodi dvě řady dřevěných lavic. Na kůru jsou umístěny varhany. V dalším se podrobněji seznámíme s uvedenými předměty. Hlavní oltář se skládá ze tří částí, a to: obětního stolu se svatostánkem a oltámimi stupni, dále nástěnnou freskou a zavěšeným oltářním obrazem.
Nástěnná freska představuje sloupovou architekturu, nesoucí na kompositních hlavicích zarámované kládí. Na římse spočívá patrový nástavec, na vrcholu nástavce holubice v paprscích, pod ní sedící Bůh - Otec, levou rukou podepřenou o vladařskou kouli, pravou žehná. Nad ním trojúhelníková svatozář, kolem andílci. Po stranách horního nástavce jsou andílkové s nástroji mučení a vázy. Po stranách dolního nástavce jsou dva velcí sedící andělé s květinou a palmovým listem. Sloupům dole jsou představeny nakreslené sochy světců sv.Adalberta, sv.lgnatia, sv.Liboria a sv.Romedia. Malba fresky je tmavě hnědá se světlým členěním, sochy jsou bílé se zlatými ozdobami. Proporce architertury a postavy v pohybu působí na diváka tak, jako by všechno bylo prostorově uspořádáno. Ve výklenku je erb a letopočet 1775, freska namalována Josefem Kramolínem.
Uprostřed fresky v namalovaném rámu na stěně je zavěšen oltářní obraz sv.Maří Magdaleny před Ukřižovaným. Na kříži visí tělo Ježíše Krista, nohy jsou pokrčeny vahou těla, bederní rouška nakreslena s vlajícím cípem vzhůru. Pod křížem vlevo klečí sv. Maří Magdalena se zalomenýma rukama, prostovlasá, jejíž dlouhé vlasy se vlní až na paty. Oděna je rouchem s kulatým hlubokým výstřihem, k divákovi obrácena krásným profilem mladé ženy. Metoda temnosvitu ukazuje jen na ozářené tělo Kristovo a Maří Magdaleny, v tmavém pozadí vlevo jsou hlavy andílků, vpravo obraz města. Barvy jsou jemné, teple laděné do žlutohnědé, prostorově citlivé. Původ závěsného obrazu nebyl dosud identifikován, v roce 1774 byl přemalován Josefem Kramolínem.
Obraz Madony s dítětem je původu neznámého. Provedením, komposicí a uspořádáním připomíná východní ikonu.
Kazatelna je barokní dřevořezba polygonálního tvaru. Na přední straně je reliéf kázání Krista na hoře. Je opatřena stříškou, na stříšce sedí dva andílci a na vrcholu je anděl s troubou posledního soudu, v druhé ruce drží rozevřenou knihu s písmeny alfa a omega. Pod stříškou je holubice, symbol Ducha Svatého, na stěně jsou umístěny symboly víry, naděje a lásky.
Barokní boční oltář Početí Panny Marie je plastický. Architekturu dřevěného oltáře tvoří rokajové motivy, čabraky a mřížka. Římsa je prohnutá ve tvaru obráceného oslího oblouku, na něm dva andílci spínající ruce. Uprostřed oltáře je socha poloklečící Panny Marie na kouli, chodidlem se opírá o srpek měsíce. Sklání hlavu k levému rameni, obličej je ušlechtilý. Levou ruku má mírně odtaženu od těla, pravici položenou na prsou. Vlající šat představuje pohyb. Vlevo stojící stařena je sv. Anna, její matka, vpravo stojící muž je sv. Jáchym, otec Panny Marie.
Rokokový boční oltář sv.Barbory je pilastrový, zdobený rokajovými motivy a květinovými festony. Na nástavci jsou umístěny hlavičky andělíčků a postavičky. Na hranolových podstavcích po stranách jsou představeny sochy světic sv. Barbory a sv.Kateřiny. Uprostřed oltáře je olejový obraz sv. Barbory. Klečící světice se nachází ve středu oblaku s levou rukou na prsou, pravou ukazuje dolů na ležící sinavé tělo, přikryté červeným pláštěm, držící na prsou kříž. Světice je oděna ve spodní bílé roucho, přes ramena má modrý vlající plášť. Natočena jemným profilem vzhlíží ke Kristu, sedícímu v oblacích v pravém bočním rohu. Vedle oltáře sv. Barbory ve výklencích trojbokých pilířů jsou po obou stranách umístěny sochy biskupů v nadživotní velikosti.
Malý boční oltář Panny Marie je prostý. Nad svatostánkem je umístěna socha stojící Panny Marie s dítětem Ježíšem.
V úrovni kazatelny na pravé straně triumfálního oblouku před výklenkem je umístěna socha Božského Srdce Páně, pocházející z dílny Břetislava Kafky z Červeného Kostelce u Náchoda.
Vedle sochy na dlažbě je postavena kovová křtitelnice s víkem, což je nejstarší viditelný předmět zdejšího kostela. Nese označení letopočtu rok 1527, podobou a tvarem je shodná s křtitelnicí v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích. Obě pocházejí pravděpodobně ze stejné dílny pánů z Pernštejna.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1995, číslo 1-2.
