Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Pardubický slavín - Antonín Staude
ANTONÍN STAUDE - sochař,kamenfk,řezbář a pozlacovač (nar.25.3.1824, zemř.25.3.1893) jeho žena Antonína (1837-1910) V prostoru I.D/3 (na plánku J.Janiše) na Městských hřbitovech v Pardubicích (t.zv. Stará část) nás zaujme velmi zanedbaný hrob se zničeným mramorovým krucifixem, který spadl z pomníku a roztříštil se. (Na přiložené fotografii J.Janiše je zachycen stav pomníku ještě předtím.) Náš klub upozorňoval několikrát Správu městských hřbitovů v Pardubicích (ještě před listopadem 1989) na náklon pomníku, tehdy krásný krucifix ještě stál. Pak mu zřejmě možná ještě "pomohl" nějaký vandal ... Je to ironie osudu, protože jde o pomník Antonína Staudeho, od roku 1852 majitele socha řskokamenického závodu v Pardubicích na Alžbětině třídě (dnešní tř. 17.listopadu) čp.571, rodáka z Chrudimě. Zde se A.Staude narodil 25.března 1824 (podle nápisu na náhrobku - podle farní kroniky Chrudim, matrika 958, však až 27.března t.r.) jako nemanželské dítě rodičům Antonínu Staudovi, » 11 mt Ji Si tehdy příslušníku regimentu Gyulai, a Františce, dceři Václava Licka z Trhové Kamenice. Otci bylo tehdy 31 let, o věku nevěsty nemáme zpráv. Otec pocházel z Trutnovská, kde se narodil roku 1793 v rodině chalupníka z Párnice Ferdinanda rodinu německou. Kmotry na křtu Antonína ml. v březnu 1824 byli Franz Loker a Anna Kezinová z Chrudimě. Matka FrantiSka (dcera Václava Licka a Magdaleny, roz.Zábské), která bydlela v Chrudimi na N.Městě v čp.37, porodila o 3 roky později 14.3.1827 Antonínu Staudovi, tehdy uváděnému jako "nájemník" v Chrudimi, druhé nemanželské dítě-dceru Johanu, jejímiž kmotry byli při křtu Johana, vdova po Matěji Uticovi, a Franz Demuth, zaměstnaný jako služebník u p.rady Benešovského.
Třetím dítětem v rodině byl ještě František (jeho datum narození neznáme), který se ale zřejmě narodil po dodatečném sňatku rodičů, který byl uzavřen 11.února 1833. Ženichovi, který pracoval v Chrudimi jako vozka, bylo již tehdy 40 let.
Sledujme ale "života běh" Antonína mladšího, pohřbeného v Pardubicích. Když mu bylo 24 let, byl již soustružnickým mistrem v Chrudimi a 15.2.1848 se ženil s 18 letou Annou Róslerovou, dce-rou Josefa Róslera, souseda -v Chrudimi, a Anny, roz. Fridrichové. Svědky na této svatbě byli Antonín Pacolt a Prokop Kozlovský z Chrudimě. 14.května 1849 se z tohoto sňatku narodil syn Antonín Jan. Nelze vyloučit, že porod 19 letá matka nepřežila, protože 30.6.1857 se 33 letý Antonín Staude, "štafír a řezbář", žení podruhé, tentokrát s 20 letou Antonií, dcerou krupaře Josefa Kociána z Chrudimě. Svědky na této druhé svatbě byli krupař Fr.Torek, mlynář Jos.Musil a obuvník Václav Danělovský.
Podle prof.J.Sakaře je Antonín Staude, kameník, uváděn v Pardubicích od roku 1857. Již asi v roce 1852 ještě v Chrudimi založil sochařsko-kamenickou firmu, jejíž pardubický inzert přikládám. Jeho práce jsou roztroušeny v našem městěi okrese a v úplnosti se jimi zabýval M.Klimpl v "Pernštejnu" v březnu 1993. A tak jen rekapitulujeme: na rohu Pernštejnského náměstí a Pernštýnské ulice zhotovil kamennou uliční tabulku s nápisem "Pernštýnská ulice - Zhotovil A.Staude, řezbář a pozlacovač v Pardubicích 1864." Jeho kaligrafická vizitka se nachází i na zadní stěně dřevěného oltáře Jakuba Teplého v Kostelíčku Sedmibolestné P.Marie v Pardubicích. Nápis na dřevě uvádí, že "tento oltář oštafíroval a okrášlil nákladem šlechetných dobrodinců zdejších Antonín Staude, řezbář a pozlacovač, zde Léta Páně 1874 dne 30.září." Roku 1883 zhotovil Staude na objednávku Hospodářského spolku 2 bílé mramorové pamětní desky na paměť rolníka Františka Veverky a kováře Václava Veverky, vynálezců ruchadla. (První je osazena na severní zdi hřbitovního kostela v Přelouči, druhá na jižní zdi kostela na hřbitově ve Dřítči. Faktografickými chybami na nich se zabýval M.Klimpl ve Zprávách KPP 1991, č.9-10, s.198-202.) V roce 1886 nachala pardubická obec zhotovit "na věčnou paměť šlechetných zakladatelů špitálu při kostele sv.Jana" od Stauda bustu Vojtěcha (či Viléma?) z Pernštejna, která byla pravděpodobně roku 1892 přestěhována do chudobince u Kostelíčka. T.č. se nachází za ohradní zdí areálu u Kostelíčka (od roku 1974-péčí čestného občana Pardubic p.V. Metelky).
Prací A.Stauda je i kamenný pomník s křížem na bývalém vojenském hřbitově u Pardubicek na památku padlých Prusů z války roku 1866, kde na pískovci jsou německé nápisy: "Wir haben hier keine bleibende Stadt, sonder die zukúnftige suchen wir. Christus ist mein Leben, und Sterben ist mein Gewinn". (Česky: Tady nemáme žádné přebývání, ale hledáme budoucí. Kristus je můj život a smrt je můj zisk.)
Antonín Staude zemřel 25.3.1893 (v den svých 69.narozenin) jistě v pověsti zdatného mistra svého oboru. Bylo by pietní k jeho památce obnovit důstojně zdevastované místo jeho posledního odpočinku na Městských hřbitovech v Pardubicích.
Literatura: J.Sakař, Dějiny Pardubic n.L, V.díl, vyd.1935, s.26 a 101. M.Klimpl, Řezbář, pozlacovač a sochař, Pernštejn 8.3.1993.
Děkuji p.O.UrIlichovi, členu redakční rady Zpráv KPP, za zpracování biografických údajů o A.Staudovi a jeho rodině z matrik FÚ Chrudim č.958,971,972, 964 a 967 v SOA Zámrsk.
