TISKÁRNA OTTO A RŮŽIČKA V LETECH 1897-1947

V roce 1906 byl v Pardubicích nabídnut ke koupi tovární objekt zlikvidované truhlářské továrny. Pro tiskárnu bylo velmi výhodné, že zde byl k dispozici parní stroj pro pohon a otop a byla zavedena elektřina. Tyto příznivé podmínky pro rozvoj firma dokonale využila. Byly zakoupeny nové kamenotiskařské rychlolisy a zejména nový vynález – anglický ofsetový stroj – první v tehdejším Rakousko-Uhersku. O novinku byl ohromný zájem a přicházelo mnoho zájemců a odborníků na exkurzi, aby si prohlédli novou techniku a přesvědčili se o kvalitě tisku. Přišli noví zákazníci a tak se závod  do začátku první světové války rozrostl na 28 osob.  Oba zakladatelé firmy také narukovali do válečného dění a firma se na čtyři roky téměř zastavila. Oba se však naštěstí z války vrátili zpět ke svým rodinám a ke svému podnikání.

     Ohromným úspěchem bylo získání zakázky na tisk bankovek. Jednalo se o významnou státní zakázku, o které rozhodovalo ministerstvo financí. Nakonec všechny (i ty nejpřísnější) požadavky splnila právě pardubická tiskárna, a tak bylo v roce 1919 rozhodnuto  svěřit jí tisk českých státovek. Pro tisk bankovek byly pořízeny ještě další speciální stroje, tisklo se na čtyřech strojích knihtiskových a dvou strojích ofsetových. Výrobu zajišťovalo 32 zaměstnanců a 5 dozorčích úředníků. V noci hlídala areál vojenská hlídka a kontrolovali ji důstojníci pardubického velitelství. Je třeba podotknout, že za celou dobu se v tiskárně neztratila ani jediná bankovka a všechny revize proběhly vždy bez jakýchkoliv odchylek, což naše Národní banka vždy s velkým uznáním oceňovala. To, že se téměř deset let tiskly bankovky Československé republiky v Pardubicích, byl velký úspěch a pocta pro celé město.

     V době okupace představovala tiskárna přirozeně nežádoucí živel a válečný průmysl ji odsunul do pozadí. Přesto se však i v těch nejhorších letech díky své tradici a kvalitě udržela při životě. Houževnatě se bránila každé německé práci a tiskly se především dětské knížky, omalovánky a nezávadné věci. V době těžkého nátlaku v roce 1942 nečekaně zemřel zakladatel Josef Otto.  Na jeho místo do podniku nastoupila vdova Julie Ottová a dcera MUDr. Jindra Ottová-Svobodová. Ředitelskou taktovku převzal dosavadní dlouholetý správce František Marek.  Roku 1944 se v podniku opět tiskly bankovky. Na žádost Národní banky to byly protektorátní pětikoruny.

     Zaměstnanec podniku Karel Danihelka utekl z Protektorátu do Anglie, kde sloužil jako pilot 311. bombardovací perutě. Dne 4. března 1942 zahynul při leteckém útoku na Emden. Druhou obětí nacismu se stal litograf Adolf Švarc, který statečně ukrýval parašutistu Bartoše. V době heydrichiády byl zatčen a zahynul v Osvětimi v listopadu 1942. Ke konci války připravilo několik statečných zaměstnanců v tajnosti různé doklady a provolání Revolučního národního výboru. Jaké pak bylo překvapení sovětských osvoboditelů, když u vjezdu do města je vítaly vytištěné obrazy jejich vůdce Stalina a celé město tonulo v záplavě vytištěných vlaječek a obrazů Spojenců. Důstojníci 4. ukrajinské armády byli výzdobou Pardubic tak nadšeni, že si v tiskárně hned objednali další desetitisíce obrazů, tisk různých dokumentů        a další důvěrné zakázky. V tiskárně hostovala po několik týdnů polní tiskárna sovětské armády.

     V mírové době se zpočátku projevoval nedostatek výrobních prostředků, a tak bylo nutno na čas slevit z požadavku na tradiční vysokou kvalitu. Vždy však byla dobře, poctivě a podle možností vyřízena každá zakázka.

     Při oslavách 50. výročí trvání firmy, v roce 1947, měl podnik 90 zaměstnanců a pevně        a odhodlaně vykračoval do dalších let. Tak významná firma přirozeně nemohla uniknout znárodnění. Přečkala bezmála dalších 70 let a na podzim roku 2016 byla provedena její likvidace a budovy byly zdemolovány. Samotná tiskárna zanikla, avšak její dobré jméno         a příklad úspěšného a poctivého podnikání setrvává i do budoucna.

Literatura:

J.Otto a F.Růžička: 50 let práce grafického ústavu v Pardubicích, 1947

Poznámky:  

1) Zprávy KPP  5/1979, Thein Pavel: Tiskárny

2) Zprávy KPP 10/1980, Vostatek Mir.: Papírové peníze tištěné v Pardubicích

3) Zprávy KPP 7-8/1981,  Bubák Josef: Doplňky k tisku 10 Kč státovek a bankovek

4) Zprávy KPP 1-2/2017, Redakce: Demolice tiskárny Otto a Růžička

Foto: obrázek reklamy tiskárny Otto a Růžička otištěný v publikaci Český svět-Pardubice        z roku 1924