Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

PIRÁTSKÁ ŘEKA CHRUDIMKA PŘED 100 LETY NA PARDUBICKU

obrázek k článku (jinak též Kamenice, Ohebka, Oharka a Městská řeka) Úvod: Chrudimka se představuje Chrudimka je řeka o délce 105,97 km (L= 106 km).1 Protéká městy Hlinsko, Chrudim2 (po kterém nese své jméno) a Pardubicemi. Pramení nad obcí Kameničky v Železných horách, kde již staří Keltové „kutali“ železnou rudu, odtud název pohoří.3 Ústí v Pardubicích v levostranném přítoku do evropské řeky Labe (každá řeka, jejíž L je delší, než 1000 km, je veleřekou, což Labe splňuje) ve Východočeské tabuli (rovině) v nadmořské výšce 21m.n.m. v geomorfologickém4 okrsku Východočeská niva. Vodní prameny se nalézají v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina s rozvodím na vyvýšeninách železnohorského hřbetu s vrcholy Pešava (697 m), Dědovský kopec (676 m) a U oběšeného (737m). Nejvýše položeným pramenem Chrudimky je Filipovský pramen5 (u obce Filipov) ve výšce 705 m.n.m. Chrudimka v horním a středním toku tvoří hydrogeografickou osu Sečská vrchovina.

Chrudimka je přítokem hlavního historického toku Čech, Labe.6 Do Labe7 se svojí
délkou vejde přibližně 9x, do světové veleřeky Rio Amazonas přibližně 67x!8
Řeka měla v historii několik jmen. V horním toku byla nazvána Kamenice, podle
kamenitého dna, na středním toku Ohebka (nesprávně Oharka). Jméno vzniklo podle
trosek hradu Oheb, kde řeka vytváří tzv. náčepní loket. Z vodní nádrže Seč teče
přímo do Chrudimi a dále do Pardubic, mění zde prudce směr k severovýchodu.9
V 17. století se ustálilo jméno řeky podle města Chrudim, kterým protéká ve svém
dolním toku, v oblasti tzv. Chrudimské tabule (roviny). V Pardubicích zvali říčku
Městská řeka, též Pardubská říčka (což muselo „Chrudimáky“ rozlaďovat!).
Za soutoku s řekou Novohradkou vtéká Chrudimka do Pardubické kotliny.
Od Filipovského pramene je ústí řeky do Labe vzdálené 38 km (severozápadním
směrem).
Řeka výraznou měrou ovlivňuje reliéf zemského povrchu. V oblasti Železných
hor vytváří v některých úsecích soutěsky (příčný říční profil), které byly využity pro
stavbu přehradní hráze Seč.
Chrudimskou tabulí (Svitavskou pahorkatinou) od Slatiňan teče řeka severním
směrem a od Chrudimi směřuje k severovýchodu, k soutoku s Novohradkou pod
Úhřetickou Lhotou. V současnosti je Novohradka pravostranným a největším přítokem
v celé délce Chrudimky. Pardubickou kotlinou protéká Chrudimka v krátkém
úseku města Pardubice (soutok s Labem „Na špici“).
Chrudimka je příkladem tzv. pirátství vodních toků (viz název článku), kdy jeden
silně erodující tok načepuje (získá) tok druhý. V případě Chrudimky se takto stalo 

počátkem kvartéru (čtvrtohor, paleocén) v prostoru pod nynější Sečí (přesněji pod již
zmíněným hradem Oheb).
Městská řeka
Zhruba před sto lety se celková délka Chrudinky udávala 76 km, což bylo oproti
dnešku o jednu třetinu méně.10 Chrudimka byla zvána výše od Slatiňan Ohebka
(mylně Oharka, ale název se používal běžně). Název Kamenice patří mezi nejstarší
historické názvy řeky. Hlavním pramenem se udávalo místo v lesnatých horách nad
Heralcem (na rulovém hřbetu Lhoteckém v dědovských rašelinách). Od Ohebu si razila
cestu k Nasavrkům žulovou (granitovou) průrvou. Dvěma velkými oblouky dosahovala
Žižína a Nemošic. „U Lhoty Úheřické snaží se získati Novohradskou Olšinku.
Ale pokus ten zdaří se jí jen částečně! Vody jejich spojují se jen za povodní a uměle
v Hostovicích. Ale stačí to na ospravedlnění výroku, že Chrudimka začíná s Doubravou
a končí s Loučnou, nehledíme-li ani k umělému splavu Haldy. Jména Chrudimka
nabývá od vsi Vortové a žene na svém toku asi 40 mlýnů.“11
Spád řeky byl před Pardubicemi přibližně 8m na 1 km (spád řeky je rozdíl v nadmořské
výšce mezi dvěma libovolnými body na řece). Rychlost vod, naměřený u lávky
Droždické dne 29. prosince 1903 byl necelý 1 m za vteřinu.12
Pardubickou planinou protékala Chrudimka ryze na opukovém (jílovcovém) podloží.
Břehy byly vroubené vrbami, habry a olšemi.
„S levé strany zatlačuje Chrudimku k východu stráň Vostřešanská, která ještě
u Mětic a Droždic vytváří vysoký břeh, ale k Nemošicím již klesá, přecházejíc v rovinu
Pardubickou. Šířka koryta, která u Mětic a Droždic jest 10–12 m, před Pardubicemi,
kde není Chrudimka již tísněna stráněmi, roste a dosahuje 20 m, u lávek 24 m,
a mezi mosty 26 m.“13
Před více než sto lety byly na levém břehu Chrudimky (na Olšinkách) vidět ještě
prostory a některé stavby tehdy velmi známé Východočeské výstavy. Na pravém míjela
Bubeníkovy sady. Tehdy jezdil po Chrudimce i výletní parník Monitor. Dále se řeka
vinula městskou částí Mezi mosty k pardubickým mlýnům, na levém břehu to byl
Jaňurův mlýn, na pravém Karáskův (čp. 136). Zde si Chrudimka brala vodu z Loučné
(„řeka protékající loukou“), která napájela Haldu.
„Nejsou-li stavidla v Mezimostí vytažena, plyne Chrudimka Olšinkami líně. Pod
mlýnským splavem vtěsná se opět v širší koryto, jež sleduje po levém břehu Labská
ulice a vyústí v lučinatém ústraní nedaleko nad labským mostem. Ústí spoře křovinami
zarostlé, se stržemi, jest bez charakteristiky i zůstává zde Chrudimka bez povšimnutí,
jako herec, jejž opustily síly a jenž odehrál svoji poslední roli!“14

Po pravé straně mine ještě Chrudimka Winternitzův mlýn (Automatické mlýny
města Pardubic).15
Přes Chrudimku vedl jeden kamenný most železniční v Pardubicích a jedna lávka
pro pěší pod Droždicemi. Pod Vinicí u Pardubic bývala lávka, později převoz. U Nemošic
byly na silnici pro případ rozvodnění 3 mostky přes průtoky. Pod Vinicí na levém
břehu Chrudinky byla tůň.

Chrudimka byla „veřejným statkem“, ale v Pardubicích se vybíralo za těžbu písku,
rovněž za rybolov a sekání ledu pro městský pivovar. Roku 1903, 9. 12. zadala městská
rada právo sekání ledu akciovému pivovaru za 230 K a lovení ryb rybářskému
spolku za 71 K, oběma na tři roky.16
Lidé se v Pardubicích na Chrudimce mohli koupat, ale koupání nebylo bez nebezpečí,
především v meandrech, kde voda vymlela hluboké tůně. Na pravém břehu
řeky, poblíž mlýnů, stávala vojenská plovárna. Nejbezpečnější koupání bylo u kamenného
mostu.
Od začátku 16. stol. tekla Chrudimka (Pardubská říčka, Městská řeka) Pardubicemi.
U kostela přijímala přítok Městské strúhy a její zesílený tok pokračoval směrem
na západ. Po pravé straně řeky vedla široká cesta stíněná alejí vysokých kaštanů.
Po levém břehu řeky od Vodní ulice běžela bílá cesta směrem k Bubenči. Louka,
která obklopovala zámeckou zeď, bývalý vodní příkop podle Riedova projektu, byla
rozbahněná a zarostlá divokým křovím. Široký travnatý svah u farní budovy byl
za slunečních dnů využíván hospodyňkami k bílení prádla. Když v zimě napadl sníh
a řeka zamrzla, pardubická mládež zde sáňkovala a bruslila, většinou se však děti jen
klouzaly, protože brusle měl tehdy málokdo. Koryto řeky bylo v roce 1910 zrušeno,
ale ještě několik roků se dalo na místě bývalého toku koupat nebo bruslit.17
Jak už bylo napsáno, před Zelenou bránou („Brána ku Praze jdoucí“, též Pražská
brána) byl v 16. stol. most, kde byla celnice s pohyblivým šraňkem. Chtěl-li někdo
přejet most směrem k Zelené bráně, musel zaplatit clo. Ještě před příchodem Švédů
v roce 1639 byla celnice (celna) rozmetána. Později se na jejím místě objevila
chalupa, která vzala za své ve válce o rakouské dědictví za císařovny Marie Terezie
(M. Terezie byla ve všech válkách poražena, což vedlo mj. i k rozsáhlé reformě v armádě).
Od roku 1753 zde stál nový domek. Ten v roce 1869 koupil Karel Patzelt
z kotlářské rodiny, který měl oprávnění šenkýře a přestavěl dům na hostinec.18
Zajímavé jsou fotografie (pohlednice a dopisnice), na kterých teče Městská řeka
před chrámem sv. Bartoloměje, tehdy ještě nebyl postaven dnešní hlavní vchod.
Na fotografiích je vidět i dnes již neexistující Černou kapli. V některých publikacích
o Pardubicích je Chrudimka v této části uváděna jako Městský vodní příkop.19

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2020


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem