Údolím Chrudimky
Přírodovědná vycházka z Nasavrk údolím Krkanka, k Hradišskému vodopádu a rozhledně Boika pod vedením Jiřího Rejla. Odjezd bude autobusem v 8:05 hodin ze stanoviště 13 autobusového terminálu B v Pardubicích a následně s přestupem v Chrudimi do Nasavrk. Začátek vycházky v Nasavrkách je v 9 hodin u autobusové zastávky Nasavrky, náměstí.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Kryštofovy kameny
Rtyně v Podkrkonoší – Kryštofovy kameny – Červený Kostelec. Délka trasy 13 km. Odjezd 8:29 hod. vlak ČD, návrat 17:18 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Podél Divoké Orlice
Litice n. Orlicí – Brná – Potštejn. Délka trasy 7,5 km. Odj. 8:29 ČD, návrat 15:28 h ČD. Ved. A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Příběh zvonů
Přednáška Lukáše Pešky o historii zvonů na kostelích nejen v Pardubicích. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
CHKO Železné hory
Trhová Kamenice – Modrý lom – Kamenný vrch – Upolínová louka – rybníky – Trhová Kamenice. Délka trasy 7,5 km. Odj. BUS v 8:05 h st. 13, návrat BUS + ČD v 15:01/16:05 hod. Ved: K. Janáčová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Komu letěl ing. Jan Kašpar na svatbu?
Na jaře roku 2021 se blížilo 110. výročí letu Ing. Jana Kašpara v Pardubic do Prahy, k němuž došlo 13. května 1911. Tento let z našeho již tak slavného aviatika učinil na nějakou dobu aviatika velmi slavného. Byl jsem pozván do Českého rozhlasu, abych o tomto letu vyprávěl. Jenomže to nebylo poprvé, takže jsem si řekl, že bych měl přijít s něčím novým. O letu se především díky leteckému historikovi Pavlu Svitákovi ví takřka vše. Včetně toho, že Ing. Jan Kašpar neletěl do Prahy jen tak, ale na svatbu svému příteli Langovi. Ovšem kdo byl ten Lang? Předpokládal jsem, že se bude jednat o Kašparova přítele ze studií, který zřejmě bydlel v Praze a pozval Jana Kašpara (ač to není nikde výslovně uvedeno), aby mu šel za svědka. Teď už jen toho pána najít. Pokud se pan Lang ženil v Praze 13. května 1911, musí být jeho svatba zapsána v matrikách a ty jsou dnes, jak známo, z valné části digitalizované.Takže stačilo na stránkách Archivu hlavního města Prahy projít
matriky oddaných nejlépe všech pražských kostelů a najít tam pana Langa, jenž
se ženil 13. května 1911. Jak prosté. Ale těch kostelů v Praze není málo. Po nějaké
době jsem však uspěl v kostele Nejsvětější Trojice na Novém Městě. Kašparova činnost
po přistání vlastně do tohoto prostoru vedla. Společnost, která jej vítala na chuchelském
závodišti, vedená pardubickým starostou Ing. Josefem Prokopem, totiž odjela
na Příkopy, kde tehdy stál hotel U černého koně. Ing. Prokop všechny pozval
na malé občerstvení spojené s prvními přípitky na skvělý úspěch aviatikův. Pak už
se Ing. Kašpar šel k redaktorovi Kalvovi převléci do společenského obleku a zamířil
na přítelovu svatbu. Čili byt redaktora Kalvy nebyl určitě daleko od Příkopů a z bytu
nemohlo být daleko do kostela, kde se konala svatba. Kašpar přistál vedle chuchelského
závodiště v 7,45. Počítejme nějakou dobu na vítání s doprovodem, obstarání letadla,
cestu na Příkopy na občerstvení (dnes autem 10 km) a je jasné, že pokud všechno
proběhlo rychle, byli tam pánové nejdřív v 8.30 hod., ale spíš později. Pokud přípitky
a občerstvení proběhly rychle, neskončilo to určitě před 9.30 hod. Pak následovala
cesta ke Kalvovi, rychlé přestrojení za svatebčana a někdy po desáté, spíš ale později,
mohl být náš aviatik ve Spálené ulici. To by se dalo stihnout.
A teď již, kdo byl ten ženich? Jmenoval se Jaroslav Lang, byl svobodný a narodil se
11. 11. 1882 v Praze. V době, kdy se ženil, byl však komisařem c. k. živnostenského
inspektorátu v Pardubicích a bydlel ve Smilově ulici 703. Ten dům ještě stojí a je druhý
od rohu Smilovy ulice a náměstí Čs. legií, resp. Štefánikovy ulice. Ke Kašparovům
na Veselku to je odtud kousek. Lang byl o něco víc než půl roku starší než Jan Kašpar,
takže pánové byli vrstevníci.
Nevěsta byla Marie Klardneyová, rozená Ančičková, vdova po Josefu Klardneyovi,
přednostovi potravní daně v Praze 5, narozená ve Vodňanech roku 1877 a bylo jí tedy
34 let. Z pražských policejních přihlášek víme, že její manžel Josef Klardney zemřel
10. 7. 1910 a měli spolu dvě dcery, zřejmě dvojčata. Ovšem Marie Klardneyová nebyla
vdovou poprvé. Její první manžel se jmenoval Jan Kliment, byl zlatnickým pomocníkem
a zemřel 17. dubna 1897 v Praze. To bylo Marii 20 let. Jaroslav Lang si tedy bral
dvojnásobnou vdovu se dvěma dětmi.
Jana Kašpara však mezi svědky na svatbě nenajdeme. Však se také nikde výslovně
neuvádí, že šel za svědka. Jeden ze svědků byl Josef Špaček, rolník z Trnového
Újezda a druhý Jan Novák, inženýr s adresou Smíchov 1092. Onen druhý svědek mne
vede ke spekulaci (nic víc to není), že ženich, svědek Novák a Jan Kašpar se znali
z vysokoškolských studií, které pan Lang snad nedokončil. Nabízí se otázka, proč si
snoubenci nevzali Ing. Jana Kašpara jako svědka. Opět si zaspekuluji: Bylo jisté, že
ten den doletí?
Když se podíváme
do matriky, v níž je sňatek zapsán, zjistíme, že na svatbě byl
vedle Ing. Jana Kašpara přítomen i další neobyčejný člověk. Náš pár oddával P. Alois
Svojsík. To byl překladatel náboženských spisů, fejetonista a autor knihy Japonsko
a jeho lid z roku 1913. Jeho mladší bratr Antonín Benjamín Svojsík byl zakladatelem
českého skautingu. Se skautingem jej seznámil právě náš oddávající.1
Snažil jsem se v matrikách dohledat další osudy nové rodiny, ale neúspěšně. Jisté
je, že podle indexů k pardubickým matrikám zemřelých z této rodiny v Pardubicích
nikdo nezemřel až do roku 1934, kdy indexy končí. Jelikož pardubické matriky narozených
po roce 1908 jsou bez indexů, děti tohoto páru jsem vzhledem k časové
náročnosti nehledal. Třeba tu jejich potomci ještě žijí.
Poznámka:
1/ P. Alois Svojsík (1875–1917), kaplan u Nejsvětější Trojice patřil k reformnímu křídlu
v katolické církvi, 6. 9. 1917 v „Národě“ požadoval revizi Husova procesu. Již roku
1908 tajně oddal svého kolegu B. Zahradníka-Brodivého (1862–1939) a A. Plešingrovou.
Bratr P. Aloise Svojsíka A. B. Svojsík (1876–1938) založil skautské hnutí.
(pozn. J. Kotyka)